Jaký význam mají nemedikamentózní opatření?
Pacienti s demencí se potýkají s narůstající ztrátou svých schopností. Mění se i jejich vnímání okolí – situace, které jsou samy o sobě normální a pro zdravého člověka banální, se postiženým jeví jako zatěžující až ohrožující. Jednoduché souvislosti již je pro ně obtížné chápat a interpretovat. V pokročilých stadiích se pacienti musí smířit s tím, že jsou závislí na péči a podpoře. Následkem demence se může objevit nestandardní chování, úzkosti nebo deprese, které nesouvisí přímo s degenerativními poruchami, ale mají psychologické příčiny.
Pro postižené je velmi důležité, aby jim jejich blízcí a pečující osoby věnovali přiměřenou pozornost, aby mohli být aktivně zapojeni do běžných denních činností, a v neposlední řadě aby se jim dostávalo pochopení v případě jejich neobvyklého chování či potenciálně stresových situací [1]. Přiměřená společenská aktivizace v průběhu dne (například nácvik různých situací, pobyt v denních stacionářích [2], centrech denních služeb [3] apod.) může zmírnit problémy se spánkem, pokud se u pacienta vyskytují. Všechna tato opatření jsou souhrnně označována jako nemedikamentózní (nebo též nefarmakologická) a jsou blíže popsána v následujícím textu.
Jaké jsou cíle nemedikamentózních opatření?
Cílem nemedikamentózních opatření je udržet a posílit stávající schopnosti pacientů. Kromě toho mohou pečující osoby získat od odborníků rady, jak se vypořádat s neobvyklým chováním pacienta, což pomáhá předcházet problematickým situacím.
Nesmírně důležitou roli hrají v péči o pacienty s demencí jejich blízcí; jejich správná informovanost je proto zcela zásadní. Různé formy podpory a školení pro příbuzné (především od neziskových/pacientských organizací) zahrnují poskytování informací o nemoci, zvládání nestandardního chování pacientů, o strategiích, jak zvládat velkou zátěž pečujících osob, možnostech zajištění úlevy pro pečující osoby a jejich zapojení do léčby. Bližší informace najdete v samostatné kategorii Demence: péče o blízkého.
Jaké jsou možnosti nemedikamentózní léčby? Konkrétní léčebná opatření závisí nejen na formě demence a stadiu onemocnění, ale i na preferencích a schopnostech pacienta i jeho blízkých. V rámci uceleného terapeutického programu lze různé aktivity vzájemně kombinovat.
Nácvik běžných denních činností
Při nácviku běžných denních činností, například v rámci ergoterapie, by měli být pacienti podporováni v tom, aby co nejdéle samostatně zvládali činnosti každodenního života. Toto opatření kromě toho napomáhá co nejdéle zachovat pacientovu kvalitu života a pocit jeho vnitřní pohody. Vědecké studie prokázaly pozitivní vliv nácviku běžných denních činností a dovedností na průběh onemocnění.
Pohybová aktivita
U mnoha forem demence se dříve či později v průběhu onemocnění objeví poruchy hybnosti, nedostatek síly a koordinace při každodenních činnostech, nedostatek vytrvalosti a zhoršující se mobilita. Odborníci proto doporučují, aby pacienti s mírnou až středně závažnou demencí dodržovali individuální program tělesného tréninku (doporučený lékařem), čímž si v ideálním případě zachovají schopnost vykonávat běžné denní činnosti, udrží svou pohyblivost a rovnováhu. Užitečná může být i fyzioterapie nebo ergoterapie.
Nutriční terapie
Lidé s demencí se také stále častěji potýkají se změnami ve stravovacích návycích a v příjmu potravy. V raných stadiích demence se objevují problémy s nakupováním, výběrem potravin a jejich přípravou. S postupujícím onemocněním pacienti někdy zapomínají, jak jíst, a samostatný příjem potravy je pro ně problematický, někdy dokonce nemožný. V takových případech je nezbytná nutriční terapie, která zajistí udržení nebo zlepšení výživového stavu pacienta, zabrání podvýživě a nežádoucímu úbytku hmotnosti [4]. Bližší informace se dočtete v článku Péče o pacienta s demencí – jídlo, pití a prevence zdravotních problémů.
Behaviorální terapie
Účinnost behaviorální terapie byla prokázána pouze v počátečních fázích demence, a týká se zejména depresivních poruch. Na počátku onemocnění se pozornost soustředí na samotné pacienty, v pokročilých stadiích se čím dál více zaměřuje spíše na pečující osoby.
Kognitivní rehabilitace
Kognitivní rehabilitace se zaměřuje na aktivizaci kognitivních funkcí – např. paměti, pozornosti, jazyka, časové a prostorové orientace apod. Cvičení lze provádět individuálně nebo ve skupinách, a to pod vedením terapeutů nebo vyškolených příbuzných. U pacientů s mírnou až středně závažnou demencí dosavadní studie poukazují na mírný přínos kognitivní rehabilitace pro kognitivní výkon a běžné denní činnosti.
Kognitivní trénink, trénování paměti apod.
U pacientů s demencí zatím nebyl vědecky dostatečně prokázán pozitivní vliv nácviku koncentrace, tzv. „mozkového joggingu“, paměťových her apod. Tyto metody bývají někdy souhrnně označovány jako kognitivní trénink.
Muzikoterapie
Muzikoterapie je indikována zejména v případech, kdy pro pacient již není schopen řádně komunikovat řečí, nebo je schopen řeči jen v omezené míře. Pacienti se muzikoterapie účastní aktivně (zpěv, použití hudebních nástrojů) nebo pasivně (poslech hudby). Aktivní i pasivní muzikoterapie může mít mírný účinek na behaviorální a psychologické příznaky demence (BPSD). U pacientů s demencí je doporučována jak aktivní, tak pasivní muzikoterapie [5].
Aromaterapie
V aromaterapii se využívají vonné látky k pozitivnímu ovlivnění behaviorálních příznaků. Tato metoda může mít mírný účinek u pacientů se středně závažnou až těžkou demencí.
Multisenzorická stimulace (snoezelen)
Při tzv. multisenzorické stimulaci jsou smysly stimulovány podněty, jako je světlo, zvuky, vůně nebo chutě. Tato metoda bývá provozována ve speciálně zařízené místnosti, má uklidňující a relaxační účinek a může být užitečná při středně těžké až těžké demenci. Její dlouhodobý účinek však zatím nebyl prokázán.
Na koho se mohu obrátit?
Nabídka nelékových opatření při léčbě demencí se liší v závislosti na regionu. Informace lze získat mimo jiné od ošetřujícího lékaře, České alzheimerovské společnosti [6] nebo různých lokálních center a organizací podporující pacienty s demencí a jejich rodiny. Různé typy služeb pro pacienty s demencí můžete hledat např. na webu České alzheimerovské společnosti [7].
Související odkazy
- Radoslava Bajtošová, Iva Holmerová, Robert Rusina: Nové pohledy na léčbu demence. Neurologie pro praxi 2021, 22(3): 194–200. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 175 kB)
- Česká alzheimerovská společnost: Denní stacionáře (odkaz vede na web alzheimer.cz)
- Česká alzheimerovská společnost: Centra denních služeb (odkaz vede na web alzheimer.cz)
- Věra Matějková: Alzheimerova choroba z pohledu nutriční terapie (bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut). Brno, 2015. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 2.7 MB)
- Veronika Soudková: Vliv muzikoterapie na úzkost a depresi u pacientů s demencí (bakalářská práce v oboru Ošetřovatelství / Všeobecná sestra). Olomouc, 2016. (odkaz vede na PDF soubor na webu theses.cz, 783 kb)
- Česká alzheimerovská společnost (odkaz vede na web alzheimer.cz)
- Česká alzheimerovská společnost: Databáze služeb (odkaz vede na web alzheimer.cz)
- Iva Holmerová, Hana Janečková, Hana Vaňková, Petr Veleta: Nefarmakologické přístupy v terapii Alzheimerovy demence a praktické aspekty péče o postižené. Psychiatrie pro praxi 2005, 4: 180–184. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 112 kB)
