5 min. čtení
Plicní sklípky jsou místem, kde dochází k samotné výměně plynů mezi krví a vzduchem, tedy přestupu kyslíku (O2) ze vzduchu do krve, a naopak oxidu uhličitého (CO2) z krve do vzduchu (viz článek Dýchací cesty a plíce: základní informace). Čím více jsou tedy plicní sklípky poškozeny, tím méně kyslíku se dostává do těla.
Obrázek 1: Plicní emfyzém – schematický nákres zdravé plíce (vlevo) a plíce zničené emfyzémem (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com)
Obrázek 2: Plicní emfyzém v detailu – schematický nákres zdravých plicních sklípků (vlevo) a zničených plicních sklípků (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com)
Mezi příznaky onemocnění patří zejména dušnost – zpočátku při námaze, ale při progresi onemocnění i v klidu. Objevuje se také kašel. Kromě toho se může objevit závažná vyhublost (kachexie). Plicní emfyzém je chronickým onemocněním, které se vyvíjí v průběhu let a postupuje pomalu.
Jaké jsou příčiny plicního emfyzému?
Plicní emfyzém se vyskytuje v souvislosti s některými onemocněními plic, zvláště pak s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Během vývoje a průběhu CHOPN dochází k chronickému zánětu průdušek a/nebo poškození či zničení plicních sklípků (emfyzém). V důsledku neustálého zužování dýchacích cest je ztíženo dýchání, je snížen příjem kyslíku, v krvi se zvyšuje obsah oxidu uhličitého. Nedostatečný přísun kyslíku ovlivňuje celý organismus. Kardiovaskulární systém a svaly jsou oslabeny a nejsou schopny plného výkonu. Výrazné omezení plicních funkcí může poškodit i orgány. Riziko tzv. exacerbace, tedy akutního zhoršení, se zvyšuje se závažností onemocnění. Bližší informace o chronické obstrukční plicní nemoci naleznete v kategorii CHOPN.
Plicní emfyzém postihuje zejména kuřáky. Může se však rozvinout i v důsledku pasivního kouření a přítomnosti dalších škodlivin v ovzduší nebo pracovním prostředí (znečištěné ovzduší, polétavý prach, křemičitý prach, výfukové plyny atd.).
Plicní emfyzém může být i důsledkem vzácné, geneticky podmíněné metabolické poruchy – deficitu alfa-1-antitrypsinu, při kterém vrozený nedostatek určitého proteinu vede mj. k poškození plicní tkáně.
Plicní emfyzém se může objevit rovněž v důsledku ztráty elasticity plic, která souvisí s věkem. Rozšíření plicních sklípků (alveolů) je pozorováno rovněž u onemocnění spojených s fibrózou.
Jak se stanoví diagnóza?
Diagnóza se stanoví na základě odebrané anamnézy a různých vyšetření, jako jsou zejména:
- fyzikální vyšetření (např. auskultace neboli poslech),
- spirometrie,
- vyšetření krevních plynů,
- případně rentgenové vyšetření nebo výpočetní tomografie hrudníku.
Z vyšetření krve se případně dá zjistit, zda pacient netrpí deficitem alfa-1-antitrypsinu.
Jak probíhá léčba?
Léčba zahrnuje různá opatření, např.:
Vyhýbání se škodlivým látkám. Je nutné přestat kouřit, vyhýbat se pasivnímu kouření a dalším znečišťujícím látkám (např. jemnému prachu). Užitečné tipy pro odvykání závislosti na tabáků najdete v článku Závislost na tabáku: kde hledat pomoc?
Užívání léků na rozšíření dýchacích cest (průdušek), protizánětlivé přípravky a antibiotika (na ochranu před bakteriálními infekcemi).
Léčba základního onemocnění, které vede k emfyzému (např. CHOPN, deficit alfa-1-antitrypsinu), a případně i dalších onemocnění, která se mohou objevit při postupné progresi plicního emfyzému, např. pravostranného srdečního selhání.
Chirurgické zákroky:
- Bulektomie – u pokročilého emfyzému lze odstranit tzv. emfyzémové buly (dutiny vyplněné vzduchem), které utlačují „zdravou“ (tj. zatím ještě relativně fungující) plicní tkáň.
- Bronchoskopická volumredukce (BLVR) nebo volumredukční operace plic (LVRS) – při těchto zákrocích je chirurgicky odstraněna plicní tkáň poškozená emfyzémem, aby se dosáhlo zmenšení objemu plic a přitom byla zachována funkční tkáň.
- Transplantace plic – může být indikována ve velmi závažných případech.
Další metody a opatření, mezi něž patří kyslíková terapie (využívající přenosných a/nebo stacionárních systémů), respirační fyzioterapie, silový a vytrvalostní trénink, zdravá výživa, případně úprava tělesné hmotnosti.
Na koho se mohu obrátit?
Léčba plicního emfyzému je v rukou především plicních lékařů. Při výskytu prvních příznaků je však zcela na místě obrátit se na svého praktického lékaře; ten může pacienta odeslat na příslušné oddělení, kde budou provedena všechna potřebná vyšetření a předepsána vhodná terapie. Pokud existuje podezření na spojitost nemoci s expozicí škodlivinám v zaměstnání, mohou se do léčby zapojit i lékaři z oboru pracovního lékařství.
Spirometrické vyšetření mohou provádět plicní lékaři ve svých ambulancích, příslušně vyškolení internisté, praktičtí lékaři nebo některá nemocniční oddělení. Na léčbě se mohou podílet i další specialisté, (nejen) respirační fyzioterapeuti a další zdravotnické profese (např. dietologové).
