Místní alergická reakce
V případě místních alergických reakcí se rozlišuje:
- Běžná místní reakce: Jed vstříknutý při bodnutí hmyzem vede v místě vpichu k bolestivým zarudnutím a otokům, jejichž průměr většinou nepřesahuje 10 cm a které víceméně odezní během jednoho dne.
- Vystupňovaná místní reakce: Zarudnutí a otoky mají průměr větší než 10 cm, přetrvávají déle než 24 hodin, většinou jsou bolestivé a mohou vyvolat i neinfekční zánět lymfatických cév. Mohou se vyskytnout celkové potíže: postižený člověk se cítí malátný nebo má zimnici.
Hmyzí bodnutí do oblasti úst, hltanu nebo horních dýchacích cest může vyvolat místní otok, v jehož důsledku se někdy mohou nebezpečně zúžit dýchací cesty.
Prudká reakce přecitlivělosti (anafylaxe)
Anafylaxe je nejtěžší formou přecitlivělosti na hmyzí jed a většinou ji vyvolá jediné bodnutí. Celkové alergické reakce se často projeví i bez nápadných reakcí v místě vpichu. Anafylaktické reakce jsou nevypočitatelné a pacienty většinou postihují naprosto nečekaně. Reakci vyvolávají protilátky IgE, které jsou namířeny proti složkám jedu. Příznaky se dostaví během několika sekund až několika minut po bodnutí. Jejich škála je rozmanitá: od výhradně kožních reakcí (svědění, zarudnutí kůže, kopřivka, otok) přes mírné až středně výrazné potíže v oblasti dýchacích cest, trávicího traktu a oběhového systému, až k potenciálně život ohrožujícím stavům. K těmto stavům patří zúžení dýchacích cest, anafylaktický šok (často s bezvědomím) a zástava oběhového systému či zástava dechu.
K charakteristickým potížím se řadí:
- svědění dlaní, chodidel nebo ochlupených částí těla,
- silné svědění a zarudnutí po celém těle,
- kopřivka,
- otoky v oblasti obličeje a krku,
- rýma a ztížené dýchání nosem,
- svědící, zarudlé a slzící oči,
- pocit závratě a bušení srdce,
- nevolnost až zvracení, bolest břicha,
- potíže s polykáním a mluvením,
- kašel, chrapot, dušnost nebo pocit nedostatku kyslíku,
- celkový pocit slabosti či malátnosti,
- kolaps,
- bezvědomí,
- strach ze smrti,
- zástava dechu, zástava krevního oběhu.
První pomoc a svépomocná opatření
První pomoc a svépomocná opatření pro alergiky po bodnutí hmyzem:
- Pokud v místě vpichu uvízlo žihadlo, co nejrychleji jej odstraňte. Avšak pozor: Abyste předešli vytlačení obsahu jedového váčku do rány, nesvírejte žihadlo prsty ani pinzetou, ale odškrábněte ho nehtem.
- V případě potřeby okamžitě použijte pohotovostní léky.
- Pokuste se zmírnit otok okamžitým zchlazením místa vpichu.
- Zachovejte klid.
- Informujte lidi ve svém okolí o tom, že vás bodnul hmyz, a jaké mohou být možné následky.
Pohotovostní balíček noste vždy s sebou
Pokud vám lékař diagnostikoval alergii na hmyzí jed, měli byste s sebou stále nosit tzv. pohotovostní balíček, jehož obsah jste předtím zkonzultovali s ošetřujícím lékařem. U jednotlivých léků je důležité občas zkontrolovat datum jejich exspirace! Každý alergik by si měl také od svého lékaře nechat přesně vysvětlit, jak se pohotovostní léky užívají, aby s nimi v případě potřeby dokázal správně naložit. Pohotovostní balíček většinou sestává z následujících léků:
- rychle působící antihistaminikum – zmírňuje otok, používá se např. i při léčbě senné rýmy,
- lék kortizonového typu – rovněž zmírňuje otok, tlumí akutní reakci imunitního systému.
- Adrenalinový autoinjektor (někdy označován jako „adrenalinové pero“) se používá jako nejdůležitější pohotovostní lék v případě, že se reakce objeví i jinde než jen v bezprostředním okolí místa vpichu, ale také např. při otoku hrtanu, závrati, nevolnosti, pocitu tlaku na hrudi, dušnosti apod. Adrenalin při poklesu krevního tlaku během několika minut zúží cévy, čímž stabilizuje krevní tlak i krevní oběh. Navíc usnadňuje dýchání tím, že rozšiřuje průdušky a tlumí alergickou reakci. V případě závažné alergické reakce může včasné podání adrenalinu zachránit život. Tyto autoinjektory jsou používány jen zřídka a i po kvalitním proškolení člověk rychle zapomíná způsob správného použití, proto se jejich užívání musí pravidelně nacvičovat.
Závažné reakce se u alergiků vyskytnou téměř vždy během prvních 15 minut po bodnutí hmyzem. Pokud se během této doby objeví více příznaků než jen kožní reakce v místě vpichu (zrudnutí/otok), doporučuje se volat zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155). Dále by se mělo začít s opatřeními první pomoci.
Kožní testy a laboratorní vyšetření
Při rozhovoru lékaře s pacientem (odběr anamnézy) je potřeba podat přesné informace o intenzitě konkrétních příznaků a jaký druh hmyzu je vyvolal. Postižený většinou dokáže uvést, že reakci vyvolala „buď včela nebo vosa“, ovšem samotné rozlišení mezi včelou a vosou činí některým lidem potíže. Jak je tedy od sebe rozeznat? Včely bodnou většinou jen tehdy, když se cítí ohroženy, tzn. poblíž včelínů nebo květin nebo když na ně šlápnete (především na loukách s jetelem). Jejich žihadlo většinou uvízne v místě vpichu, a to i s jedovým váčkem. Vosy jsou podstatně agresivnější: mohou vás bodnout v blízkosti potravin nebo odpadkového koše, často jen při průletu kolem vás. Jejich žihadlo v místě vpichu nezůstává. Vodítkem může být i roční období: zatímco včely bodají celoročně, vosy většinou jen v pozdním létě nebo na podzim.
Po odebrání anamnézy následuje vyšetření pomocí kožního testu (prick test, intradermální test) a laboratorní vyšetření. V rámci laboratorního vyšetření krve je stanoven celkový IgE i specifické protilátky IgE (viz článek Alergie: diagnóza). Pokud se pomocí těchto testů nepodaří stanovit jednoznačnou diagnózu, může lékař indikovat další vyšetření.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud se po bodnutí hmyzem objeví i jiné potíže než jen kožní reakce v okolí místa vpichu, měli byste je rozhodně konzultovat s lékařem. Potvrdí-li lékařské vyšetření alergii na hmyzí bodnutí, pacient dostane pohotovostní balíček, který mu zajistí první pomoc v případě dalšího bodnutí v budoucnu. Při potížích výraznějších než místní reakce v oblasti vpichu je v každém případě nezbytná odborná pomoc alergologa. Rodina, přátelé a známí by měli být informováni jak o alergii, tak o opatřeních první pomoci v případě nouze.
