Místní reakce
V případě místních reakcí se rozlišuje:
- Běžná místní reakce: Jed vstříknutý při bodnutí hmyzem vede v místě vpichu k bolestivým zarudnutím a otokům, jejichž průměr většinou nepřesahuje 10 cm a které víceméně odezní během jednoho dne.
- Vystupňovaná místní reakce: Zarudnutí a otoky mají průměr větší než 10 cm, trvají déle než 24 hodin, většinou jsou bolestivé a mohou vyvolat i neinfekční zánět mízních cév. Mohou se vyskytnout celkové potíže: postižený člověk se celkově necítí dobře nebo má záchvaty třesavky.
Při bodnutích v oblasti úst a hltanu nebo v oblasti horních dýchacích cest dochází někdy v důsledku místních otoků k nebezpečnému zúžení dýchacích cest.
Okamžitá hypersenzitivní reakce I. typu (anafylaxe)
Anafylaxe je nejtěžší forma přecitlivělosti na hmyzí jed a většinou ji způsobuje jeden jediný vpich. Celkové alergické reakce se často projeví i bez nápadných reakcí v místě vpichu. Anafylaktické reakce jsou nevypočitatelné a pacienty většinou postihují naprosto nečekaně. Reakci vyvolávají protilátky IgE, které jsou namířeny proti složkám jedu. Příznaky se dostaví během několika sekund až minut po bodnutí. Jejich škála je rozmanitá: od prostých kožních reakcí (svědění, zarudnutí kůže, kopřivka, otok) přes mírné až středně výrazné potíže v oblasti dýchacích cest, trávicího traktu a oběhového systému, až k potenciálně život ohrožujícím stavům. K těmto stavům patří zúžení dýchacích cest, anafylaktický šok (často s bezvědomím) a zástavou oběhového systému či zástavou dechu.
K charakteristickým potížím se řadí:
- svědění na vnitřních plochách dlaní, na chodidlech nebo na ochlupených částech těla,
- silné svědění a zarudnutí po celém těle,
- kopřivka,
- otoky v oblasti obličeje a krku,
- rýma a ztížené dýchání nosem,
- svědící, zarudlé a slzící oči,
- pocity závrati a bušení srdce,
- nevolnost až zvracení, křeče v břiše,
- potíže s polykáním a mluvením,
- kašel, chrapot, dušnost nebo lapání po dechu,
- celkový pocit slabosti či malátnosti,
- kolaps,
- bezvědomí,
- strach ze smrti,
- zástava dechu, zástava krevního oběhu.
První pomoc a svépomocná opatření
První pomoc a svépomocná opatření pro alergiky po bodnutí hmyzem:
- Pokud v místě vpichu uvízlo žihadlo, co nejrychleji jej odstraňte. Ale pozor: Abyste předešli vytlačení obsahu jedového váčku do rány, nesvírejte žihadlo prsty ani pinzetou, ale odškrábněte ho nehtem.
- V případě potřeby okamžitě použijte léky první pomoci.
- Pokuste se zmírnit otok okamžitým zchlazením místa vpichu.
- Zachovejte klid.
- Informujte lidi ve svém okolí o tom, že vás bodnul hmyz, a jaké mohou být možné následky.
Pohotovostní balíček noste vždy s sebou
Pokud vám lékař diagnostikoval alergii na hmyzí jed, měli byste mít vždy u sebe tzv. pohotovostní balíček, jehož složení jste předtím zkonzultovali s ošetřujícím lékařem. U jednotlivých léků je důležité občas zkontrolovat datum jejich exspirace! Každý alergik by si měl také od svého lékaře nechat přesně vysvětlit, jak se léky první pomoci užívají, aby s nimi v akutním případě dokázal správně naložit. Pohotovostní balíček většinou sestává z následujících léků:
- rychle působící antihistaminikum – zmírňuje otok, používá se např. i při léčbě senné rýmy,
- přípravek na bázi kortizonu – rovněž zmírňuje otok, tlumí akutní reakci imunitního systému.
- Adrenalinový autoinjektor (někdy označován jako „adrenalinové pero“) – používá se jako nejdůležitější lék první pomoci, pokud se reakce objeví jinde než v místě vpichu, tedy např. při otoku hrtanu, závrati, nevolnosti, svíravém pocitu v břišní oblasti, dušnosti apod. Adrenalin při poklesu krevního tlaku během několika minut zúží cévy, čímž stabilizuje krevní tlak a oběhový systém. Navíc usnadňuje dýchání tím, že rozšiřuje průdušky a tlumí alergickou reakci. V případě těžké alergické reakce může včasné podání adrenalinu zachránit život. Tyto autoinjektory jsou používány jen zřídka a i po kvalitním proškolení člověk rychle zapomíná způsob správného použití, proto se jejich užívání musí pravidelně nacvičovat.
Závažné reakce se u alergiků vyskytnou téměř vždy během prvních 15 minut po bodnutí hmyzem. Pokud se během této doby objeví více příznaků než jen kožní reakce v místě vpichu (zrudnutí/otok), doporučuje se volat zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155). Dále by se mělo začít s opatřeními první pomoci.
Kožní a laboratorní testy
Při rozhovoru lékaře s pacientem (odběr anamnézy) je potřeba podat přesné informace o intenzitě konkrétních příznaků a jaký druh hmyzu je vyvolal. Postižený dokáže většinou uvést, že reakci vyvolala včela nebo vosa, ovšem samotné rozlišení mezi včelou a vosou činí některým lidem potíže. Jak je tedy od sebe rozeznat? Včely bodnou většinou jen tehdy, když se cítí ohroženy, tzn. poblíž včelínů nebo květin nebo když na ně šlápnete (především na jetelových loukách). Jejich žihadlo většinou uvízne v místě vpichu, a to i s jedovým váčkem. Vosy jsou podstatně agresivnější: bodnou poblíž potravin nebo odpadkového, často jen při průletu kolem vás. Jejich žihadlo v místě vpichu nezůstává. Vodítkem může být i roční období: zatímco včely bodají celoročně, vosy většinou jen v pozdním létě nebo na podzim.
Po odebrání anamnézy následuje kožní test, popř. intrakutánní test a laboratorní test. V rámci laboratorních testů je v krvi zjišťována hladina protilátek specifických pro alergii (imunoglobulin E, zkratka IgE). Pokud prostřednictvím těchto testů nelze jednoznačně stanovit diagnózu, mohou být prováděna i jiná vyšetření.
Na koho se mohu obrátit?
Objeví-li se po bodnutí hmyzem potíže zásadnější než kožní reakce v místě vpichu, měli byste je rozhodně konzultovat s lékařem. Potvrdí-li lékařské vyšetření alergii na hmyzí bodnutí, pacient dostane pohotovostní balíček, který mu může zajistit první pomoc v případě dalšího bodnutí v budoucnu. Při potížích výraznějších než místní reakce v oblasti vpichu je v každém případě nezbytná odborná pomoc alergologa. Rodina, přátelé a známí by měli být o alergii a opatřeních první pomoci v případě nouze informováni.
