Ošetření akutních potíží
Pro ošetření akutních potíží se používají různé léky. V nejtěžších případech je nutné aplikovat injekci adrenalinu.
Místní reakce: Akutní potíže lze ošetřit silně účinným, lokálně působícím lékem kortizonového typu (ve formě krému nebo gelu), případně i chladivým vlhkým zábalem, který se nechá působit asi 20 minut a který lze s odstupem několika hodin jednou nebo dvakrát zopakovat. Doplňkově lze pro zmírnění alergických projevů použít i chladivé gely, masti či gely např. s kafrem nebo s mentolem, které jsou volně prodejné v lékárnách. Tyto prostředky aktivují receptory chladu, a tím vyvolají pocit ochlazení. Dále se podávají antihistaminika v tabletách, při vystupňované místní reakci krátkodobě i kortizon v tabletách.
Systémová reakce: Při těžkých reakcích na hmyzí bodnutí se jako doplněk k antihistaminiku většinou podává kortizon, ať už ve formě tablet či infuzí; tím lze zmírnit místní potíže. V krajním případě je nezbytné aplikovat injekci adrenalinu. Příznaky otravy lze očekávat až od 50 a více bodnutí, jejich ošetření závisí na klinickém obrazu.
Dlouhodobá léčba
Pacienti s alergií na hmyzí bodnutí potřebují dlouhodobou péči. Ta spočívá ve vyhýbání se alergenu, svépomocných opatřeních při dalším bodnutí, případně i ve specifické alergenové imunoterapii neboli SAIT (u pacientů s imunopatologickou reakcí I. typu). SAIT trvá nejméně 3–5 let a před další systémovou reakcí na hmyzí bodnutí dokáže ochránit téměř všechny postižené (75–85 % pacientů alergických na včelí jed a asi 90–95 % pacientů alergických na vosí jed). Alergici, kteří podstoupili SAIT, by se však i nadále měli vyhýbat alergenu a znát svépomocná opatření.
Ve zvláštních případech může lékař indikovat SAIT i u lidí, kteří jsou v častém profesním kontaktu s hmyzem (např. včelaři, zemědělci, zahradníci, pomocníci v zemědělství, řidiči nákladních vozů apod.) a u nichž se opakovaně vyskytly vystupňované místní reakce na hmyzí bodnutí.
Existují dvě možnosti, jak podávat alergenové extrakty; obě jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Sublingvální imunoterapie (SLIT)
Pacient celoročně užívá alergeny ve formě kapek, které si jednou denně kápne pod jazyk. Tato léčba je na lékařský předpis a lze ji provádět doma. Ve vzácných případech se mohou objevit vedlejší účinky, jako je např. svědění jazyka a patra a mírné otoky sliznic. Tyto potíže se často zlepší již po jednom roce léčby.
Subkutánní imunoterapie (SCIT)
Lékař injekčně aplikuje alergeny do nadloktí. Injekce s postupně narůstající koncentrací alergenů jsou pacientovi aplikovány každý týden. Jakmile je po několika týdnech dosaženo udržovací dávky, pacient dostává jednou měsíčně injekci s touto dávkou. Po aplikaci každé takové injekce musí pacient ještě alespoň 30 minut setrvat v čekárně lékaře, neboť při této formě léčby se může vyskytnout zesílená reakce až anafylaktický šok. Kromě toho by pacient ve dny, kdy je mu podávána subkutánní imunoterapie, neměl konzumovat alkohol a měl by se vyvarovat větší tělesné námahy.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud se po bodnutí hmyzem objeví i jiné potíže než jen kožní reakce v okolí místa vpichu, měli byste je rozhodně konzultovat s lékařem. Potvrdí-li lékařské vyšetření alergii na hmyzí bodnutí, pacient dostane pohotovostní balíček, který mu zajistí první pomoc v případě dalšího bodnutí v budoucnu. Rodina, přátelé a známí by měli být informováni jak o alergii, tak o první pomoci v případě nouze.
Související odkazy
- Martina Vachová: Alergie na včelí a vosí jed. Remedia 2020, 30: 68–71. (odkaz vede na web remedia.cz)
