Zánět vulvy (vulvitida)
Zánět vulvy (vulvitida) může být způsoben nejrůznějšími faktory, např.:
- Bakteriální infekce (např. syfilis, kapavka, chlamydie), plísně (např. Candida albicans), parazité (např. Trichomonas vaginalis, svrab) nebo viry (např. lidský papilomavirus, herpes simplex virus). Vzniku infekcí může napomáhat narušená poševní mikroflóra - eventuálně zapříčiněná příliš častým koupáním v pěnových koupelích, jakož i používáním mýdel a deodorantů v intimní oblasti.
- Alergické reakce na syntetické textilní látky, mýdla, prací prášky, voňavky nebo léky (např. určitá antibiotika).
Kombinovaný zánět vulvy a vaginy (vulvovaginitida) může být u dívek podmíněný také anatomicky.
- Příznaky: především svědění, pálení, bolesti, otoky, zarudnutí, zesílený výtok či zvětšené tříselné lymfatické uzliny.
- Léčba: u alergicky podmíněných zánětů mizí potíže rychle samy po odstranění původce. U infekčně podmíněného zánětu vulvy se používají protizánětlivé sedací koupele, masti a vaginální čípky s účinností proti příslušnému původci. V případě potřeby se používají masti zmírňující svědění a bolest. Ženy by se měly vyvarovat použití mýdel a deodorantů při intimní hygieně.
- Průběh: včasná léčba většinou vede k rychlému odeznění potíží. Bakteriální infekce se dají léčit cílenou antibiotickou terapií eventuálně v kombinaci s preparáty obsahujícími laktobacily.
Plísňové infekce jsou někdy vleklé, a měly by být léčeny dostatečně dlouho pomocí antimykotik. V určitých výjimečných případech, jako např. u opakujících se plísňových infekcí, by měli být současně léčeni sexuální partneři/partnerky. Neléčené záněty vulvy mohou být chronické a mohou postihnout sousedící orgány, jako např. močové cesty nebo pochvu (vaginu).
Genitální bradavice (kondylomata)
Genitální bradavice (kondylomata) jsou způsobovány infekcemi lidským papilomavirem (HPV).
- Příznaky: genitální bradavice jsou ploché, hladké až sametové uzlíčky (pupence) v oblasti genitálií v barvě kůže nebo bílo-hnědavé barvě. Nezpůsobují ve většině případů žádné potíže, jen zřídka jsou spojeny se svěděním, pálením, krvácením, bolestmi nebo poruchou sexuální funkčnosti (dyspareunie).
- Léčba: cílem každé léčby je odstranit viditelné genitální bradavice a zlepšit nepříjemné příznaky. Žádná z dostupných terapií nevede k eliminaci virů z těla. K dispozici je chirurgické odstranění, lokální použití kyseliny trichloroctové nebo kryoterapie.
Tvorba vředů (ulcus vulvae acutum, Lipschützův vřed)
Toto vzácné onemocnění postihuje většinou mladé ženy. Příčina je nadále neobjasněná.
- Příznaky: především se vyskytují bolestivé vředy v oblasti vulvy, bolesti ve vnější genitální oblasti, většinou také horečka a zvětšení tříselných lymfatických uzlin.
- Léčba: klid na lůžku, antibiotika a protizánětlivé léky, případně sedací koupele a bolest tišící masti ke zmírnění potíží.
Lichen sclerosus
Lichen sclerosus je relativně častá chronická změna kůže vulvy a pochvy. Ve většině případů jsou postiženy ženy po přechodu. Tyto kožní změny se ale vyskytují také stále častěji u mladších žen. Příčiny jsou většinou neznámé. Možnou roli hrají autoimunitní reakce, genetické a hormonální vlivy. Existují různé podružné formy, nejčastější je takzvaná Lichen sclerosus et atrophicus, která se může vyskytovat nejen v oblasti genitálií, ale také na krku nebo na zádech.
- Příznaky: typické jsou bílé, zčásti načervenalé, někdy silně vystouplé uzlíčky na kůži a sliznici o velikosti přibližně hrášku. Tyto se spojují do větších bělavých, porcelánovitých ložisek. Po delší nemoci bývá kůže na poškozených místech lesklá a podobná pergamenovému papíru. Vyskytují se bolestivé praskliny kůže (trhlinky/ragády) a menší krevní výrony (hemoragie). V oblasti vulvy trpí postižené osoby často značným svěděním a silným pálením při močení. S postupem času může dojít ke zmenšení malých stydkých pysků, k zúžení vaginy a tím i k potížím při pohlavním styku (dyspareunie).
- Léčba: lokální použití krému nebo masti s obsahem kortizonu, testosteronu, estrogenu nebo progesteronu.
- Průběh: nemoc je v současnosti nevyléčitelná, průběh je chronický.
Poranění vulvy
Poranění vulvy může vzniknout v důsledku nehod, při pohlavním styku, při porodu nebo při zavádění cizích těles do pochvy.
- Příznaky: především výrony krve (hematomy) nebo krvácení z vaginy, praskliny a zranění vaginy včetně střeva, akutní bolesti břicha.
- Léčba: lokální kompresní obvaz, chladicí obklady, popřípadě malé chirurgické zákroky. Vyskytnou-li se kvůli jizvám potíže při sezení nebo při pohlavním styku, mohou být jizvy operativně odstraněny.
Cysty
Nejčastější vulvární cystou je takzvaná Bartholiniho cysta, která vzniká tehdy, když dojde ve žlázových vývodech v předsíni pochvy (Bartholiniho žlázy) k ucpání sekretu a v důsledku toho k uzavření žláz.
- Příznaky: typické jsou napjaté kulové otoky tkáně ve spodní třetině malých a velkých stydkých pysků.
- Léčba: vulvární cysty jsou principiálně neškodné, měly by být ale chirurgicky odstraněny, aby se opět uvolnily ucpané žlázové vývody.
Nádory vulvy
Ve vzniku nádorů vulvy hraje důležitou roli sexuálně přenositelný lidský papilomavirus (HPV). Postiženy jsou většinou velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu.
- Příznaky: nádory vulvy způsobují na začátku zřídkakdy potíže. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objevují nejdříve po čtyřech týdnech, často ale po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé bujení podobné vřídkům. Zhoubné nádory vulvy způsobují často trvalé svědění. Až v pokročilých stadiích může být navenek rostoucí nádor viditelný.
- Léčba: nezhoubné nádory vulvy se odstraňují operativně. U zhoubných nádorů vulvy se provádí vždy podle jejich rozšíření chirurgické odstranění, ozařovací terapie nebo chemoterapie.
Na koho se mohu obrátit?
V případě výskytu obtíží a změn v oblasti genitálií se neprodleně obraťte na gynekologa.
