Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Zvláštní výživová opatření
  • Aktuální: Léky a diety

Léky a diety

Zvláštní výživová opatření
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Podávání léků vyvolává významné interakce (vzájemné ovlivňování) s potravinami. Nejdůležitějším problémem je nechutenství, které typicky nastává při jakékoli rozsáhlejší farmakoterapii (léčba pomocí léků). Optimální je proto její velmi rozumné řízení. Bohužel se často setkáváme s pacienty, kteří užívají i přes 15–20 tablet denně; nechutenství je pak logickým vyústěním této situace.

Snížení chuti k jídlu obvykle vyvolává např. digoxin, léky proti zánětu a bolestem kloubů (antiflogistika), některá antidepresiva, antiparkinsonika, antibiotika, antidiabetika a cytostatika. Zvýšení chuti k jídlu vyvolávají např. antiepileptika, tricyklická antidepresiva, atypická psychofarmaka.

Významný vliv na interakci potravin a léků mají změny motility (pohyblivosti) trávicího traktu. Změny kvality chuti mohou vyvolávat inhibitory ACE (kardiofarmaka), antiarytmika a další léky (např. kovovou chuť v ústech). Některé léky omezují vstřebávání iontů vznikem nerozpustných komplexů, např. železo a zinek s některými antibiotiky.

Významné mohou být antivitaminové efekty. Cholestyramin (léky na snížení cholesterolu) a příbuzné látky mohou omezovat vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Jako antagonisté (brání v účinku) pyridoxinu (vitamin B6) mohou působit isoniazid (antibiotikum) a inhibitory monoaminooxidázy (antidepresiva), popsány jsou například periferní neuritidy (zánět nervů). Rovněž blokáda vstřebávání a funkce vitaminu D některými antiepileptiky může vyvolat osteomalacii (úbytek kostní hmoty).

Fenytoin (antiepileptikum), sulfasalazin (lék na léčbu zánětů) a fenobarbital (barbiturát) jsou antagonisté folátu (kyseliny listové), což může být významné jak ve stáří (vztah nedostatku folátu k demenci), tak v graviditě.

Někdy jsou neadekvátně zdůrazňovány interakce účinku warfarinu a příjmu zeleniny. Opakovaně se setkáváme se situací, kdy se pacient užívající warfarin dozvídá, že nemá jíst žádnou zeleninu. Metabolické efekty vitaminu K jsou přítomny až po požití velkého kvanta zelené zeleniny, např. brokolice nebo špenátu. Důležité je, aby pacient neměl velké excesy v příjmu těchto potravin a jedl pravidelně, pokud možno denně, malá množství zeleniny a byl tak nastavován na dávku warfarinu za definovaných podmínek.

Nejvýznamnější potravinovou interakcí jsou interakce léků s grapefruitovou šťávou. Nejlepším řešením je se této šťávě zejména ve stáří vyhýbat, pokud užíváme jakýkoli lék. Je snadno nahraditelná jinými šťávami.

Týká se to například i sildenafilu (Viagra). Grapefruitová šťáva významně zvyšuje i účinek kalciových blokátorů (kardiofarmaka) a dalších léků. Rozdíly mohou být velmi výrazné, např. zvýšení vstřebávání až o desítky i stovky procent u felodipinu (lék na vysoký krevní tlak) a verapamilu (kardiofarmakum), podobně je tomu u buspironu (lék proti úzkosti), karbamazepinu (antiepileptikum) a diazepamu. Velmi významná je tato interakce také u cyklosporinu (imunosupresivní léčivo) a cisapridu (prokinetikum – na zlepšení pohyblivosti trávicího traktu), kde hrozí nebezpečí závažných arytmií.

Velmi významné jsou účinky třezalky, která je součástí řady čajů, například výrazně snižuje účinek některých statinů (léky na snížení cholesterolu).

Další významnou interakcí jsou interakce tyraminu (druh aminu) s inhibitory MAO (monoaminooxidázy, antidepresiva). Mohou se projevit bušením srdce, pocením, hypertenzní krizí. Tyramin pochází z mléka a masa. Jeho množství v jídle je těžké odhadnout. V sýrech bývá přítomen v množství 0–2 mg/g, (např. v čedaru je ho minimum, v sýrech typu brie a camembert naopak mnoho). Je obsažen i v konzervovaných luštěninách, mase a alkoholických nápojích.

Další potravinové interakce jsou již vzácnější, např. histaminové reakce při interakci isoniazidu (antibiotikum) a ryb, antabusové reakce při interakci alkoholu a metronidazolu (antibiotikum).

Některé uvedené interakce se týkají spíše gurmánů a nikoli starších osob s obvykle jednotvárnější stravou.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Vitaminy

Vitamin B9 (kyselina listová, folát)

Vitamin B9, kyselina listová neboli folát patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě. Folát je souhrnn...

Deprese a bipolární porucha

Deprese: léky a psychoterapie

Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Tato široká skupina léků působí...

Dietoterapie: úvod

Dieta při onemocnění krve

Dietní vlivy u krevních chorob se týkají anémií (chudokrevnost) a interakce (vzájemné reakce) pot...

Demence: základní informace

Demence: medikamentózní léčba

Různé typy demence jsou způsobeny různými příčinami, proto je u každého pacienta nutné léčbu přiz...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 09.06.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI