Maminky, které začínají kojit, může překvapit bolestivost, zánět prsní žlázy a další infekce. S těžkostmi se také potýkají ženy s plochými či vpáčenými bradavkami. Nejdůležitější proto je osvojit si správnou techniku kojení.
Ragády
V období krátce po porodu může matka pociťovat napětí a bolestivost bradavek. Tyto pocity se zmírňují po vyvolání ejekčního reflexu (angl. let-down reflex). Uvedené počáteční obtíže by však měly nejpozději do dvou týdnů zcela ustoupit. Přetrvávání bolesti či poranění bradavek je obvykle způsobeno špatnou technikou kojení a vyžaduje ošetření prsů a preventivní opatření.
Opatření při bolesti bradavek:
- optimalizovat techniku kojení,
- odstříkat cca 10–20 ml mléka před vlastním přiložením dítěte k prsu (napomáhá ke stimulaci vypuzovacího reflexu),
- kojit z méně bolestivého prsu,
- potřít mateřským mlékem či mastí podporující hojení poraněná místa, o výběru konkrétní masti je možné se poradit s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.
Mastitida – zánět prsní žlázy
Mastitida se rozvíjí nejčastěji kolem 3. týdne po porodu a v období snížené frekvence přikládání dítěte k prsu, tedy během zavádění příkrmů. Prs je horký, oteklý a bolestivý; stav je doprovázen horečkou nad 38 °C, třesavkou a pocitem celkové schvácenosti.
Rozvoji mastitidy může předcházet ucpání mlékovodu s nastupující infekcí, nejčastěji způsobenou zlatým stafylokokem. Při mastitidě bývá častěji postižen jeden prs, a to v dolní a boční části. Účinnou léčbu představuje:
- užívání protistafylokokových antibiotik,
- dalšími podpůrnými opatřeními jsou studené a teplé obklady (teplý obklad přikládáme před vlastním kojením, studený obklad poté v období mezi kojením),
- časté kojení i z postiženého prsu a uvolnění dvorce odstříkáním před kojením; je důležité začít kojit nejprve z postiženého prsu,
- při kojení z postiženého prsu je doporučeno často střídat polohy a upřednostnit polohy, kdy bradička dítěte směřuje k bolavému místu. V léčbě bolesti není třeba se obávat léků tišících bolest. Běžně podávané dávky paracetamolu či ibuprofenu prostupují do mateřského mléka jen v minimální míře a nejsou tedy pro dítě škodlivé.
Další informace o léčbě mastitidy se dozvíte v článku Mastitida – zánět prsní žlázy [1].
Infekce plísněmi
Plísňové infekce prsu se projevují neustupujícím pálením a svěděním dvorce či bradavky. Kůže prsu je napjatá, červená a může se dokonce olupovat. V léčbě nacházejí uplatnění protiplísňové masti, důsledná hygiena a častá výměna vložek v podprsence. Genciánová violeť se již nesmí používat!
Ploché, vpáčené bradavky
Plochá bradavka je taková, kterou nelze vytáhnout ven a po stimulaci ani po chladu se neprodlužuje. Pokud se zatlačí na dvorec asi 2,5 cm od báze bradavky a ta se zatáhne (retrahuje), jedná se o tzv. bradavku vpáčenou.
Vpáčení bradavek může být různé tíže a různým způsobem ovlivňuje kojení. Někdy může problém vyřešit pouhá stimulace prsty k povytažení bradavky těsně před kojením. V těžších případech je již vhodnější použití tzv. formovačů.
Formovače jsou speciální pomůcky vkládané do podprsenky, jež lehkým soustavným tlakem posouvají bradavku do otvoru v membráně. Bradavka se díky tomu pro dítě stává přístupnější. Formovače nesmíme zaměňovat s kloboučky; ty by se naopak neměly používat při sebemenším problému s kojením. Používání kloboučku může mít za následek sníženou tvorbu mléka a nežádoucí změnu techniky kojení.
Nicméně platí zásada, že pokud se kojení nedaří, lépe je kojit přes klobouček než nekojit vůbec.
Správná technika kojení:
- v první fázi kojení dítě uchopí prs ústy a přitlačí na něj tvář a bradu, aby mezi nimi nezůstal volný prostor. Naopak nos dítěte by měl zůstat volný pro dýchání. Stejně tak bříško dítěte se dotýká břicha matky,
- bradavka a téměř celý prsní dvorec je hluboko v ústech dítěte,
- poklesnutím dolní čelisti je mezi kořenem jazyka a měkkým patrem dítěte vytvořen prostor, který podtlakem pomáhá nasávat mléko,
- dolní ret dítěte je ohnutý ven, jazyk je vysunutý přes dolní dáseň a stočený do žlábku pod bradavkou,
- otvor bradavky směřuje proti spojnici měkkého a tvrdého patra,
- mléko se z vývodných cest dostává nejen kontrakcí svalových buněk stimulovaných uvolňováním hormonu oxytocinu, ale i samotným aktivním sáním dítěte pomocí vertikálních i horizontálních (předozadních) pohybů čelistmi.
Polohy ke kojení
Zásadní je vytvořit pohodlnou polohu pro matku, aby nebyla v nepříjemném svalovém napětí. Vytvoření správné polohy vyžaduje cvik; vhodné je začít snazšími polohami, např. polohou klasickou, a později vyzkoušet i ostatní. Každá matka si postupně nalezne pro sebe nejvýhodnější polohy.
Více o polohách ke kojení se dozvíte zde:
- Polohy v sedě [2]
- Polohy v leže [3]
- Kojení ve stoje [4]
Další informace najdete na webu porodnice.cz [5–7]:
Související odkazy
- Mastitida – zánět prsní žlázy (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Polohy v sedě (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Polohy v leže (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Kojení ve stoje (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Složení mateřského mléka (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Výhody mateřského mléka (odkaz vede na web porodnice.cz)
- Prospívání a množství mateřského mléka (odkaz vede na web porodnice.cz)