U rakoviny prsu dochází ke změnám ve tkáni prsní žlázy, při kterých se vytvoří jeden nebo více zhoubných nádorů. Jako nádor se obecně označuje místní zvětšení či zduření tkáně, přičemž nádory se rozlišují na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní). Lidové označení „rakovina prsu“ se vztahuje pouze na zhoubné nádory prsu. Přibližně tři čtvrtiny nádorů prsu jsou však nezhoubné nádory, které často ani není potřeba nijak léčit. To, zda je nádor nezhoubný nebo zhoubný, s jistotou potvrdí pouze mikroskopické vyšetření tkáně (biopsie).
Zhoubný nádor prsu je nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u žen v České republice. Vysokou incidenci zhoubných nádorů prsu však mají všechny vyspělé země. Zhoubné nádory prsu vznikají – stejně jako všechny ostatní typy zhoubných nádorů – v důsledku narušené regulace buněčného dělení.
Lze rakovině prsu předejít? V tomto článku se dočtete stručné shrnutí nejnovějších vědeckých poznatků na toto téma. Na vzniku zhoubných nádorů prsu se podílí řada různých faktorů. Mezi vědecky dobře podložené rizikové faktory patří věk, vliv některých hormonů, dále strava, pohyb a genetická predispozice (rodinná zátěž). Ovlivnit se dají jen některé z těchto rizikových faktorů. Riziko vzniku zhoubného nádoru prsu se také liší v závislosti na individuálních předpokladech. Dodržováním zásad zdravého životního stylu však lze v každém případě předcházet vzniku nejen zhoubných nádorů, ale i dalších chronických onemocnění, jako jsou například srdečně-cévní onemocnění nebo metabolické poruchy.
Ve včasném rozpoznání zhoubných nádorů prsu hraje významnou roli mamografie (rentgenové vyšetření prsu). Je-li karcinom prsu odhalen v časném stadiu, má dnes žena díky poznatkům moderní lékařské vědy velmi dobrou šanci na úplné vyléčení.
Program screeningu karcinomu prsu funguje v České republice již od roku 2002, ale až v roce 2014 (po zahájení adresného zvaní) se stal plošným a celopopulačním. Teprve od ledna 2014 tak lze hovořit o systematickém a standardizovaném programu screeningu karcinomu prsu. Nejspolehlivější metodou, jak odhalit zhoubný nádor prsu ve velmi časném stadiu, je mamografie. Mamografický screening zvyšuje šanci pacientek na úplné uzdravení i na přežití.
Podle doporučení lékařů by každá žena přibližně od 25. roku věku měla každý měsíc provádět pravidelné samovyšetření prsu, neboť tak se nejlépe seznámí se strukturou svých prsů a bude schopna posoudit případné změny, pokud nějaké nastanou. Zaznamená-li si žena při samovyšetření prsů podezřelou změnu, měla by kontaktovat lékaře. Ženy s genetickou predispozicí ke zhoubným nádorům prsu by měly provádět samovyšetření již od 18. roku věku, a po konzultaci se svým gynekologem by měly pravidelně navštěvovat specializované pracoviště za účelem individualizovaných („na míru šitých“) preventivních vyšetření. Od 40. roku věku se ženy mohou zapojit do programu screeningu karcinomu prsu.
Při podezření na zhoubný nádor prsu zavolejte do některého z akreditovaných center mamografického screeningu a popište pociťované potíže (zda si například hmatáte bulku, která dříve v prsu nebyla). Po domluvě termínu vyšetření je pak na specializovaném pracovišti zpravidla provedena mamografie, což je jedna ze zobrazovacích metod a používá se jako standardní vyšetření při diagnostice zhoubných nádorů prsu. Podle výsledku zobrazovacího vyšetření se lékař rozhodne, zda bude potřeba provést přesnější – histologické – vyšetření odebraného vzorku tkáně. Zjistíte-li neobvyklou změnu ve vašem prsu, je potřeba, aby její původ objasnil lékař. Diagnóza zhoubných nádorů prsu je založena na kombinaci klinických, zobrazovacích a invazivních postupů (biopsie).