4 min. čtení
Nozokomiální (nemocniční) nákazy vznikají během pobytu pacientů v nemocničním zařízení. Antibiotická léčba může kvůli rezistenci baktérií k antibiotikům selhat, a proto je obtížnější onemocnění léčit. Navíc pacienti v nemocnicích bývají nemocnější (i bez pneumonie) a jejich odolnost vůči této infekci je menší v porovnání s pacienty v komunitním prostředí.
Zápal plic je obvykle způsoben bakteriemi. Nejběžnějším příznakem je kašel, při kterém pacient vykašlává hlen (sputum), ale častá je také bolest na hrudi, zimnice, horečka a dušnost. Diagnóza je založena na klinických projevech a výsledcích rentgenového snímku nebo vyšetření hrudníku počítačovou tomografií (CT). V léčbě se používají antibiotika.
Rizikové faktory
Všichni pacienti, kteří jsou hospitalizováni v nemocnicích, odborných léčebných ústavech a případně v jiných zdravotnických zařízeních, jsou vystaveni riziku vzniku nemocniční pneumonie
Zejména vážně nemocní, kteří jsou hospitalizovaní na anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) nebo na jednotkách intenzivní péče (JIP), zvláště pokud jejich onemocnění vyžaduje umělou plicní ventilaci (dýchací přístroj), jsou vystaveni největšímu riziku vzniku nemocniční pneumonie.
Mezi další rizikové faktory patří:
- přidružená chronická onemocnění, například nemoci srdce, plic, ledvin nebo jater,
- věk nad 70 let,
- operace břicha nebo hrudníku v nedávné době,
- snížené rezervy pacienta, například dlouhodobou hospitalizací,
- snížená obranyschopnost organismu nemocného pacienta.
- předchozí antibiotická léčba,
- diskutuje se také užívání inhibitorů protonové pumpy, které se používají k prevenci a léčbě vředové choroby žaludku a dvanáctníku.
Diagnóza
Diagnóza nemocniční pneumonie je založena na následujících postupech:
- klinické vyšetření a zhodnocení příznaků lékařem,
- rentgenový snímek hrudníku nebo výpočetní tomografie (CT),
- vyšetření hemokultur, resp. mikrobiologická kultivace odebraných vzorků krve s cílem zachytit bakteriálního původce,
- bronchoskopie (endoskopické vyšetření plic s odběrem materiálu na vyšetření) nebo odběr plicní tkáně přes hrudní stěnu (pouze ve výjimečných případech),
- vyšetření sekretu z dolních cest dýchacích (je však nutné zvážit případnou kontaminaci z bakteriální mikroflóry horních cest dýchacích).
Prognóza
Nemocniční pneumonie prodlouží délku hospitalizace pacienta průměrně o 7 dní. Smrtnost pacientů s tímto onemocněním se pohybuje v rozmezí 20–60 %. Nejvyšší riziko úmrtí mají nemocní v těžkém stavu, na umělé plicní ventilaci a ti, kteří jsou hospitalizovaní na JIP nebo ARO. Smrt však často souvisí se základními zdravotními problémy, které umožnily rozvoj pneumonie.
Léčba
Nemocniční pneumonie je léčena antibiotiky, přičemž volba konkrétního antibakteriálního přípravku (nebo přípravků) závisí na typu nozokomiální pneumonie, bakteriálním původci a dalších rizikových faktorech konkrétního pacienta.
Nezbytným východiskem při zahájení antibiotické léčby jsou lokální údaje o nejčastějších bakteriálních původcích a jejich rezistenci k antibiotikům. Lze použít řadu antibiotik (nejčastěji podávaných do žíly, při lehčím průběhu lze i ústy.
Tyto léky se podávají samostatně nebo se navzájem kombinují. Někdy si průběh onemocnění vynutí podávání kyslíku a/nebo napojení na umělou plicní ventilaci. Léčba zahrnuje kromě antibiotik také podávání tekutin.
Kompletní klinický doporučený postup pro diagnostiku bakteriálních původců a antibiotickou léčbu nozokomiální pneumonie je dostupný na webu Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) [1].
Související odkazy
- Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ): Nozokomiální pneumonie – diagnostika bakteriálních původců a antibiotická léčba (odkaz vede na web nikez.mzcr.cz)
