Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Dýchací cesty a plíce
  • Aktuální: Záněty dýchacích cest

Záněty dýchacích cest

Kategorie: Dýchací cesty a plíce – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Dýchací cesty představují systém, do kterého ústy a nosem přichází vzduch, setkává se se sliznicí nosohltanu a pokračuje přes hrtan, průdušnici (horní dýchací cesty) až do místa, kde se rozdělují dvě průdušnice, aby přivedly vzduch do průdušinek a plicních sklípků (dolní dýchací cesty). Opačnou cestou pak jde vydechovaný vzduch zpět.

Ilustrační obrázek k článku „Záněty dýchacích cest“

Záněty horních dýchacích cest

Horní dýchací cesty jsou tak významnou bránou do organismu a jsou proto náležitě vybaveny místním imunitním systémem na sliznicích a v místních lymfatických uzlinách.

Záněty horních dýchacích cest jsou běžná onemocnění, nejčastěji virového původu (chřipka a chřipce podobná onemocnění), případně bakteriálního původu, vzácněji i jiného původu. Projevují se různými příznaky podle dominantní lokalizace zánětu. Vedoucím příznakem může být bolest v krku při zánětu nosohltanu, rýma při zánětu nosní sliznice nebo bolest hlavy při zánětu vedlejších dutin. Bolest při polykání, chrapot až ztráta hlasu a suchý bolestivý kašel je příznačný pro zánět hrtanu (laryngitidu). Akutní laryngitida může mít dramatický průběh v batolecím věku. Příznakový soubor zánětu horních dýchacích cest může obsahovat teplotou, celkovou zchvácenost, bolest v krku, kašel, rýmu, chrapot nebo současné průjmy. Obtíže obvykle odezní spontánně během několika dnů, případně do týdne při léčbě podle příznaků, ale mohou se i komplikovat.

Léčba podle příznaků (tzv. symptomatická léčba) obvykle obsahuje klidový režim, podávání tekutin, obkladů, léků proti horečce a bolestem (paracetamol, ibuprofen), léků působících lokálně (kloktadla), léků podporujících vykašlávání (tzv. expektorancia) nebo tlumících kašel tzv. antitusika). U viróz podání antibiotik nepomůže. Návštěva lékaře má smysl obvykle nejdříve po 3 dnech trvání takových příznaků, případně při komplikacích. Odlišení od bakteriálního původu potvrdí nízká hladina CRP, obvykle pod 30 mg/l. Závažnější jsou infekce horních dýchacích cest bakteriálního původu, jako je streptokoková angina, bakteriální záněty vedlejších dutin nebo hrtanu. Obvykle jsou komplikací virových zánětů. Bakteriální původ pomůže odhalit vyšetření CRP s hladinou nad 50mg/l. Pak jsou indikována antibiotika.

Záněty dolních dýchacích cest

Záněty dolních dýchacích cest jsou závažnější, i když příznaky nemusí být zpočátku tak naléhavé. Základním příznakem akutní bronchitidy je suchý kašel a bolest na hrudi. Ten obvykle přechází na kašel produktivní, s expektorací (vykašláváním) hlenů. Chronický kašel s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu značí bronchitidu chronickou.

Nejčastější jsou akutní bronchitidy virového původu, které také často provází zvýšení teploty. Podobně jako u angíny k orientaci o vhodnosti léčby antibiotiky pomůže stanovení CRP. Při předpokládaném virovém původu doporučíme léčbu podle příznaků (tzv. symptomatickou léčbu), která obnáší klidový režim, podávání tekutin, léků proti horečce a bolestem (paracetamol, ibuprofen), a léky podporující vykašlávání (tzv. expektorancia) nebo tlumící kašel tzv. antitusika).

V případě vyššího CRP nebo produkce hlenohnisavého sputa (vykašlávaného hlenu), zvyšujícího podezření na bakteriální zánět, doporučí lékař antibiotika. Podobně doporučí antibiotickou léčbu u pacienta s vyšším rizikem komplikací, např. u pacienta s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním nebo u pacienta s diabetem.

Zápal plic (pneumonie) je zánětlivé postižení plicní tkáně, včetně plicních sklípků. Může zásadně ovlivnit dýchací funkce. Projevuje se bolestí na hrudi, teplotou, kašlem a ztíženým dýcháním až dušností. Je často komplikací virových zánětů dýchacích cest.

Popsané příznaky, fyzikální nález na hrudníku a vysoké CRP jasně orientují lékaře k provedení RTG snímku, který diagnózu odhalí.

Příznaky mohou být ale delší dobu méně nápadné: únavnost, menší výkonnost a kratší dech, teploty lehce nad 37 °C, pokašlávání a mírná bolest na hrudi. Poslechový nález na hrudníku může být minimální a ani vyšetření CRP nemusí být jednoznačné. Na RTG vyšetření může pak být nález zápalu plic překvapením.

Léčebně se uplatňují antibiotika a dále režimová opatření, zahrnující klid, tekutiny a léky na kašel. Pacienti v závažných stavech jsou hospitalizováni a stav může vyžadovat i podporu dýchání.

Riziku zápalu plic jako komplikace virových zánětů jsou vystaveni především lidé s chronickým onemocněním srdce a plic, ledvin, imobilizovaní a diabetici. Ti všichni by měli být preventivně očkováni proti chřipce i pneumokokovi, jako nejčastějšímu původci bakteriální pneumonie.

Chronické záněty dýchacích cest zahrnují chronické záněty nosohltanu, hrtanu a chronické bronchitidy, s velkým podílem kouření na svém vzniku. Z alergických onemocnění jsou časté alergická rýma a průduškové astma (lat. asthma bronchiale).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Dýchací cesty a plíce

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Rýma“

    Rýma

    Ušní, nosní a krční (ORL)

    Rýma je zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny. Sliznici oslabenou nachlazením, výkyvy teplot, stavem ovzduší nebo stresem napadnou viry, případně později bakterie. Zánět způsobí zduření a překrvení sliznice, která pak omezuje průchodnost nosu a projevuje se výtokem, který může být vodnatý, hlenohnisavý nebo hnisavý. Rýmu může provázet kašel nebo další příznaky infekce horních dýchacích cest.

  • Ilustrační obrázek k článku „Angína“

    Angína

    Ušní, nosní a krční (ORL)

    Jako angína jsou označovány akutní záněty krčních mandlí a jejich okolí. Mohou se projevovat jako samostatné záněty, nejčastěji patrových mandlí (akutní tonzilitidy), nebo jako součást nebo komplikace zánětů horních dýchacích cest. Původcem angín jsou bakterie nebo viry. U pacientů s poruchou imunity, při chronické léčbě na potlačení imunity, u diabetiků, při AIDS nebo při chronickém průběhu mohou být infekce mykotického (plísňového) původu.

  • Ilustrační obrázek k článku „Zánět průdušek (bronchitida)“

    Zánět průdušek (bronchitida)

    Dýchací cesty a plíce

    Odborným termínem bronchitida se označuje zánět průdušek, tedy zánět dolní části dýchacích cest. Bronchitida je nejčastěji komplikací akutního zánětu horních cest dýchacích. Zánět může být virový i bakteriální, vzácněji může být způsoben dalšími původci (chlamydie, plísně, paraziti) nebo jiným drážděním, např. kouřením cigaret.

  • Ilustrační obrázek k článku „Chřipka“

    Chřipka

    Infekční nemoci

    Chřipka je časté virové onemocnění dýchacího systému, které v zimních měsících způsobuje každoroční epidemie. Jedná se o relativně závažnou infekci, která v ČR každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionů obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.

Doporučené zdroje

  • Zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida)

    Ušní, nosní a krční (ORL)

    Co je zánět dutin, proč k němu dochází a jak se projevuje? V čem spočívá prevence tohoto nepříjemnému onemocnění? Kdy je nutné vyhledat lékaře a jak se uvedený zánět léčí? Kde se nacházejí vedlejší dutiny nosní a jakou plní funkci? Odpovědi na tyto otázky a další informace, které se týkají zánětu dutin naleznete v příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj
  • Nachlazení

    Ušní, nosní a krční (ORL)

    Zdroje věnované původcům nákazy, prevenci, cestě přenosu, projevům, diagnostice a léčbě nachlazení. Dozvíte se, jak posílit imunitní systém, ve kterém ročním období jsme nejvíce ohroženi nachlazením nebo jaký je rozdíl mezi nachlazením, chřipkou a onemocněním COVID-19.

    Přejít na externí zdroj
  • Angína (tonzilitida)

    Ušní, nosní a krční (ORL)

    Zdroje věnované původci nákazy, cestě přenosu, projevům, diagnostice a léčbě angíny. Dozvíte se, jaké komplikace se mohou objevit při angíně, co je chronická tonzilitida a jaký je rozdíl mezi angínou a chřipkou nebo kdy lékaři zpravidla doporučují odstranění krčních mandlí.

    Přejít na externí zdroj
  • Transplantace plic

    Dýchací cesty a plíce

    Jaké jsou možnosti moderní medicíny a jakým způsobem lze pomoci člověku s vážnou nemocí? Co vše obnáší transplantace plic a kdy se k ní přistupuje? Jak dlouho trvá operace a jaké mohou nastat komplikace? Odpovědi a další informace, které se týkají transplantace plic, naleznete ve vybraných zdrojích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace