Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Úzkostné poruchy
  • Aktuální: Úzkostné poruchy: diagnóza

Úzkostné poruchy: diagnóza

Kategorie: Úzkostné poruchy – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Včasná diagnóza úzkostné poruchy umožňuje rychlé zahájení léčby a snižuje riziko rozvoje dalších duševních onemocnění, např. deprese. Na základě odebrané anamnézy stanoví odborník (psychiatr, klinický psycholog nebo psychoterapeut) nejprve suspektní diagnózu.

Ilustrační obrázek k článku „Úzkostné poruchy: diagnóza“

Vyloučení tělesných příčin

Před potvrzením diagnózy úzkostné poruchy je nutné nejprve vyloučit tělesnou příčinu potíží. Mezi nejvýznamnější tělesné diferenciální diagnózy patří např. onemocnění plic, srdečně-cévní onemocnění, závratě a poruchy rovnováhy, a v neposlední řadě neurologická onemocnění. Vždy by mělo být provedeno tělesné vyšetření. Lékař bude chtít provést i vyšetření krve (krevní obraz, hormony štítné žlázy apod.) a EKG. Podle potřeby mohou být indikována i některá další doplňující vyšetření (např. funkční vyšetření plic nebo vyšetření pomocí magnetické rezonance). Dále je potřeba objasnit, zda se úzkost nevyskytuje jako doprovodný příznak jiného duševního onemocnění, např. deprese.

Formy patologických úzkostí

Úzkostné poruchy jsou obvykle diagnostikovány podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) [1]. Obecně se rozlišuje mezi několika různými formami úzkostných poruch:

  • úzkost nezávislá na konkrétním předmětu nebo situaci – v tomto případě není zřejmé, před čím má přesně člověk strach; úzkost člověka doprovází prakticky nepřetržitě (generalizovaná úzkostná porucha) nebo se v určitých momentech spustí ve formě paniky (panická porucha);
  • úzkost závislá na konkrétním předmětu nebo situaci – v tomto případě existuje něco konkrétního, před čím má člověk strach, tzv. fobie (např. sociální fobie);
  • úzkost smíšená s depresí (nebo s kompulzemi, viz článek Obsedantně kompulzivní porucha: co to je?).

Přitom je potřeba rozlišovat i způsob, jakým se úzkost projevuje:

  • v souvislosti s pocity/emocemi: smrtelná úzkost; pocit, že člověk nemá kontrolu nad situací; pocit beznaděje; pocit zoufalství; extrémní vnitřní napětí a strach apod.;
  • v myšlenkách: člověk nedokáže odhadnout, co by se mohlo stát; obává se, že by se něco mohlo pokazit; má strach, že ztratí kontrolu nad situací; má strach, že danou situaci nezvládne fyzicky apod.;
  • v chování: nezvladatelné nutkání prchnout, vyhýbavé chování (např. útěk k alkoholu, uklidňujícím prostředkům apod.).

V širším smyslu se sem řadí i úzkosti vyvolané posttraumatickou stresovou poruchou, některými látkami (např. drogami, viz kategorie Nelegální návykové látky) nebo zdravotními problémy (např. po diagnóze nádorového onemocnění).

Stručný přehled nejčastěji se vyskytujících úzkostných poruch

K nejčastěji se vyskytujícím úzkostným poruchám patří:

  • Panická porucha: úzkost se objevuje náhle a je doprovázena zřetelnými tělesnými příznaky (např. bušení srdce, pocení, závrať, nevolnost apod.). Postižený může pociťovat i horko či chlad, případně brnění v končetinách. Člověk se bojí, že omdlí nebo že zešílí; v nejtěžších případech se postižený obává, že zemře. Tyto ataky (záchvaty paniky) přicházejí zčistajasna a trvají několik minut, během nichž se potíže stupňují. Panická porucha se často vyskytuje zároveň s agorafobií.
  • Agorafobie: postižený pociťuje úzkost z určitých míst, často v kombinaci se záchvaty paniky. Společným znakem těchto míst je, že záchvat úzkosti v nich by mohl působit na okolí trapně či nepatřičně (často jsou to veřejně přístupná místa nebo stísněné prostory, jako je třeba výtah). Pokud je na daném místě zároveň někdo, komu člověk trpící agorafobií důvěřuje, je pro něj snadnější se s touto situací vyrovnat.
  • Sociální fobie: postižený se vyhýbá situacím, ve kterých by byl středem pozornosti. Člověku trpícímu sociální fobií tak může být zatěžko např. přednášet nebo se pokusit sblížit s protějškem opačného pohlaví.
  • Specifické fobie: úzkost vyvolávají zcela specifické podněty; řadí se sem např. strach z pavouků (arachnofobie), strach z výšek (akrofobie), strach z onemocnění rakovinou (kancerofobie) apod.
  • Generalizovaná úzkostná porucha: tato forma úzkosti se projevuje tělesnými i duševními potížemi. Z tělesných potíží je to často třes, závratě, bušení srdce apod. Mezi duševní potíže se řadí snížená schopnost soustředění, nervozita nebo poruchy spánku. Úzkost v tomto případě člověka provází prakticky nepřetržitě, jen se někdy dostane do popředí více, jindy méně. Člověku trpícímu generalizovanou úzkostnou poruchou není jasné, před čím má vlastně strach, a obecně může být velmi ustaraný (bojí se o sebe, o své okolí apod.).
  • Smíšená úzkostně depresivní porucha [2]: příznaky úzkosti se mísí s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatr) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese).

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že trpíte úzkostnou poruchou, poradí vám nejlépe psychiatr nebo psychoterapeut. Na psychiatrickou péči o děti a dospívající (do 18 let) se specializují dětští psychiatři. Obrátit se můžete rovněž na klinického psychologa.

Poznámka: Člověku trpícímu úzkostnou poruchou bývá většinou velmi zatěžko mluvit o svém vlastním strachu. Profesionální terapeuti to ale vědí, mají pro to pochopení a člověku dokážou pomoci.

Související odkazy

  1. Michal Kryl: Úzkostné poruchy. Psychiatrie pro praxi 2005, 3: 155. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 55 kB)
  2. Smíšená úzkostně depresivní porucha (odkaz vede na web Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Úzkostné poruchy

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Úzkostné poruchy: základní informace“

    Úzkostné poruchy: co to je?

    Úzkostné poruchy

    Strach má pro zdravý život velký význam. Strach chrání: je-li něco vnímáno jako ohrožující a zdá se být nepředvídatelným, lidé se přirozeně bojí, tím mohou předcházet nebezpečí nebo mu náležitě čelit. Tělo a mysl se přepnou do režimu „bojuj nebo uteč“. Nastartují se rychlé pohyby, kdy se např. zvyšuje krevní oběh, dýchání a svalové napětí. Může se však dostavit i vyděšená reakce, která „ochromí“ a šokuje.

  • Ilustrační obrázek k článku „Úzkostné poruchy: léčba“

    Úzkostné poruchy: léčba

    Úzkostné poruchy

    Léčba úzkostných poruch je založena na dvou hlavních pilířích, kterými jsou psychoterapie a medikamentózní léčba. Léky se nasazují především v případech středně těžké nebo těžké úzkostné poruchy. Pokud má porucha obzvláště těžký průběh, může být nutná i hospitalizace nebo rehabilitace.

  • Ilustrační obrázek k článku „Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba“

    Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba

    Poruchy osobnosti

    Diagnóza poruch osobnosti není snadná a nelze ji stanovit okamžitě, protože tyto poruchy se projevují nejrůznějšími způsoby. Odborník proto vysloví nejprve tzv. suspektní diagnózu (podezření na určitou poruchu osobnosti), kterou však může potvrdit či vyvrátit až časem, a to v průběhu dalších vyšetření nebo i léčby.

  • Ilustrační obrázek k článku „Bipolární porucha: příznaky a diagnóza“

    Bipolární porucha: příznaky a diagnóza

    Deprese a bipolární porucha

    Bipolární porucha se vyznačuje manickými, hypomanickými a depresivními epizodami. Při nich nálada přeskakuje z „rozjásané až do oblak“ až na „k smrti sklíčenou“. Akutní léčba se zaměřuje na zmírnění depresivních, manických, popř. hypomanických příznaků. Dlouhodobým cílem je omezení dalších epizod, resp. zabránění těmto epizodám.

Doporučené zdroje

  • Obsedantně kompulzivní porucha

    Úzkostné poruchy

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Příspěvky se zabývají zejména chorobným kontrolováním, neustálým opakováním určité činnosti, patologickým hromaděním věcí, sebezanedbáváním a vtíravými myšlenkami.

    Přejít na externí zdroj
  • Úzkostné poruchy

    Úzkostné poruchy

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě úzkostných poruch. Seznámíte se s různými druhy fobií a také s technikami, které se doporučují na uvolnění napětí a zvládání úzkostných stavů.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 24.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace