Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Úzkostné poruchy
  • Aktuální: Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): co to je?

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): co to je?

Úzkostné poruchy
Autor: gesundheit.gv.at

Už jste se někdy přistihli, že znovu kontrolujete, zda jste skutečně vypnuli kávovar? Možná jste to ještě před odchodem z domova zkontrolovali dvakrát po sobě. To ještě není důvod k obavám. Pokud však vtíravé myšlenky a nutkavé jednání silně ovlivňují život a postižený jimi trpí, měl by vyhledat odbornou pomoc.

Obsese a kompulze

Výrazem obsese označují psychologové nechtěné, vtíravé, opakující se a neodbytné myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka. Naproti tomu kompulze znamenají nutkavé, opakující se jednání či chování člověka.

Jak již vyplývá ze samotného názvu, obsedantně kompulzivní porucha (někdy se používá zkratka OCD z anglického výrazu obsessive-compulsive disorder) se vyznačuje obsesemi a kompulzemi. Postižený se často zdráhá vyhledat pomoc, neboť své potíže sám vnímá jako podivné a stydí se za ně. Pokud se však svěří odborníkovi (v tomto případě psychoterapeutovi, případně psychiatrovi), ten ho nejen pochopí, ale zejména mu může pomoci.

Příklady kompulzí (nutkavého jednání):

  • neustálé kontrolování – např. dveří, zda jsou skutečně zamčené, až člověk přijde pozdě do práce,
  • nadměrný smysl pro pořádek – např. neustálé přerovnávání šatníku, protože jeden kus oblečení není dokonale složený,
  • nutkavé mytí – nejčastěji rukou, často tak dlouho a důkladně, dokud nejsou rozedřené,
  • patologické shromažďování – např. shromažďování novin či časopisů v takové míře, až tím zásadně trpí kvalita bydlení.

Jak již bylo naznačeno výše, obsese jsou v obecném slova smyslu opakující se vtíravé myšlenky, ale mohou to být různé představy, obrazy, pochybnosti, přesvědčení či obavy. Postiženému způsobují velkou tíseň a mnohdy jej i děsí, zvláště pokud jsou násilného či protispolečenského charakteru. Mohou to být třeba představy, že postižený někomu ublíží, že se nakazí nějakou nemocí, ale i myšlenky se sexuálním podtextem, přemítání o náboženských otázkách nebo tzv. ruminace (zdlouhavý a neproduktivní sled myšlenek na nějaké téma). Postižení si původ svých myšlenek většinou uvědomují („mohu si za to sám“) a jsou jimi znepokojeni. Vědí, že jejich myšlenky (i způsob jejich chování) jsou přehnané nebo nesmyslné, vnímají je jako přítěž, ale nedokáží se jich zbavit.

Lidé trpící OCD často své kompulze vnímají jako prevenci něčeho, co by mohlo uškodit jim samým nebo i někomu jinému. Během terapie může někdy vyjít najevo, že příčinou jejich nutkavého chování je skutečná událost nebo opravdová hrozba. Nemusí tomu tak být ale zdaleka vždy.

Depersonalizace: zdání neskutečnosti sebe sama

V rámci obsedantně kompulzivní poruchy se může vyskytnout i jev označovaný jako depersonalizace. Člověk má pocit, že je sám sobě cizí. Své vlastní pohyby nevnímá, jako by je vykonával sám, má pocit myšlenkové prázdnoty. Postižený se ve srovnání s minulostí cítí silně změněn a má z toho tísnivý pocit. Vztah k realitě ale u lidí postižených OCD – na rozdíl od psychózy – zůstává zachován. Projevy depersonalizace se vyskytují nejen v rámci OCD, nýbrž i u jiných duševních onemocnění, např. u deprese.

Jak vzniká obsedantně kompulzivní porucha?

Mechanismus vzniku OCD zatím nebyl jednoznačně objasněn. Na vzniku této duševní poruchy se pravděpodobně podílejí jak neurobiologické faktory, tak prožitky z dřívějška. K předpokládaným neurobiologickým příčinám patří například nerovnováha neurotransmiterů v mozku, genetické faktory nebo změny ve funkci mozku. Obsedantně kompulzivní porucha se „nedědí“, nicméně riziko jejího vzniku může být zvýšené, pokud byla diagnostikována u příbuzných.

Pro léčbu OCD se obzvláště osvědčila skupina antidepresiv označovaných jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (někdy se používá zkratka SSRI z anglického výrazu selective serotonin reuptake inhibitors). Odborníci se proto domnívají, že jednou z příčin OCD je nerovnováha neurotransmiteru serotoninu. Vliv však mohou mít i jiné neurotransmitery (např. glutamát nebo dopamin). Na vzniku OCD se však může podílet řada dalších faktorů, které jsou u každého člověka individuální, např. sociální prostředí, naučené chování apod.

Související odkazy

  1. Ján Praško a kol.: Obsedantně-kompulzivní porucha. Grada Publishing a.s., Praha 2019, 272 s. ISBN: 978-80-271-0495-6 (odkaz vede na web grada.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Mozek, nervy a smysly

Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují...

Úzkostné poruchy

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): diagnóza a léčba

Pokud obsese a kompulze člověka zatěžují natolik, že mu výrazně znepříjemňují každodenní život, j...

Tikové poruchy

Tiky a Touretteův syndrom: diagnóza a léčba

Tikové poruchy a Touretteův syndrom jsou v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) klasifikovány jak...

Poruchy osobnosti

Poruchy osobnosti: diagnóza a léčba

Diagnóza poruch osobnosti není snadná a nelze ji stanovit okamžitě, protože tyto poruchy se proje...

Související doporučené zdroje

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě úzkostných poruch. Seznámíte se s různými druhy fobií a také s technikami, které se doporučují na uvolnění napětí a zvládání úzkostných stavů.

Přejít na externí zdroj
Úzkostné poruchy

Obsedantně kompulzivní porucha

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Příspěvky se zabývají zejména chorobným kontrolováním, neustálým opakováním určité činnosti, patologickým hro...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI