Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Úzkostné poruchy
  • Aktuální: Úzkostné poruchy: co to je?

Úzkostné poruchy: co to je?

Úzkostné poruchy
Autor: gesundheit.gv.at

Strach má pro zdravý život velký význam. Strach chrání: je-li něco vnímáno jako ohrožující a zdá se být nepředvídatelným, lidé se přirozeně bojí, tím mohou předcházet nebezpečí nebo mu náležitě čelit. Tělo a mysl se přepnou do režimu „bojuj nebo uteč“. Nastartují se rychlé pohyby, kdy se např. zvyšuje krevní oběh, dýchání a svalové napětí. Může se však dostavit i vyděšená reakce, která „ochromí“ a šokuje.

Strach jako životně důležitý pocit

V dnešní době často není možné čelit strachu pohybem, který jej pomůže opět odbourat. Člověk pak sedí ztuhlý a napjatý – přirozené odreagování téměř neproběhne. Na strachu není stresující onen samotný pocit, ale nedostatek nebo naprostá absence kontroly nad ním. Dlouhodobý stres v negativním smyslu představuje závažné zdravotní riziko.

Bez strachu by člověk nebyl schopen přežít. Tato „vytvořená“ připravenost mít strach z potenciálně nebezpečných situací (např. z výšky, z pavouků apod.) je základem, na jehož živné půdě mohou vznikat i patologické úzkosti. Nejsou to však jen „biologické podmínky“, které formují lidskou existenci, nýbrž také společensky nebo kulturně podmíněné chování. Strach je navíc existenčním pocitem a doprovází lidi po celý život. Připomíná konečnost života a upozorňuje na nepříjemné aspekty. Zdravým způsobem přispívá k tomu, že si člověk váží své existence a je naopak schopen užívat si hezkých věcí.

Nebezpečí jako chtíč: proč lidé vyhledávají „vzrušení“?

Někteří lidé „vzrušení“ a nebezpečí přímo vyhledávají a prožívají pocity strachu jako něco příjemného, například při bungee jumpingu. Pokud někdo miluje nebezpečné dobrodružství, je často označován za „adrenalinového feťáka“, protože se v nebezpečných situacích více uvolňuje hormon adrenalin. Relaxačním prvkem je zde vědomé vyhledávání situace, její zvládnutí a uvolnění pocitu napětí, které pak následuje. Kýžené vzrušení může přinést i pasivní forma, například při sledování thrilleru v televizi nebo v kině.

Otázka míry

Strach pomáhá člověku soustředit se v obtížných situacích, například během rozhodující zkoušky nebo při obtížné horské túře. Pokud není pocit strachu rozvinut příliš silně, může být motivátorem a zvyšovat výkon. Příliš velký strach naopak zhoršuje schopnost myšlení, koncentrace a chování až do úplného zablokování nebo panické zkratové reakce (např. pokus o sebevraždu). To znamená, že pocit strachu může fungovat jako podpora nebo blokátor – v závislosti na jeho míře. Dlouhodobé a silné pocity úzkosti vyplouvají na povrch postupně, na základě úzkostné poruchy tak mohou např. vznikat poruchy spánku nebo deprese.

Pokud dojde k rozpadu veškerého uvažování a člověk není schopen cíleně jednat, hovoříme o panice, která vypuká např. při katastrofách (zemětřesení atd.). V panice si člověk přeje jen jedno jediné: uprchnout. Pokud toto přání nelze realizovat (např. v davu lidí s omezenými únikovými možnostmi), rozvíjejí se panické pocity v lepším případě u jednoho člověka, v horším případě u mnoha lidí (masová panika).

Fyzické příznaky

Stejně jako jiné pocity vnímáme i strach fyzicky. Ať už je to bušení srdce, pot, třes, nebo „knedlík“ v krku – strach nenechává nikoho v klidu. Zjednodušeně lze shrnout, že bez odpovídajících fyzických pocitů nejde o strach. Jejich vnímání je však u každého z nás individuální.  

Strach a panika jako nemoc

Při úzkostných poruchách dochází k masivním reakcím na strach, přestože neexistují žádné akutní extrémní hrozby a nebezpečí, případně reakce a pocity přetrvávají i po skutečné nebezpečné situaci. Mezi další příznaky úzkostných poruch patří ztráta kontroly nad úzkostnými pocity, silné fyzické průvodní příznaky a vyhýbání se situacím vyvolávajícím úzkost. Tato skutečnost významně ovlivňuje život postiženého, který je vystaven stresujícímu tlaku a utrpení.

Obecný termín „úzkostné a panické poruchy“ zahrnuje několik poruch. Rozlišujeme mezi úzkostí, která je nezávislá na předmětu nebo situaci (generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha) a úzkostí, která je závislá na předmětu nebo situaci (fobie, např. sociální fobie). Panický záchvat vede k opakujícím se návalům úzkosti doprovázeným fyzickými příznaky, jako je zrychlený srdeční tep nebo závratě.

Bližší informace týkající se rozdělení úzkostných poruch najdete v článku Úzkostné poruchy: diagnóza.

Úzkostné poruchy – častý jev

Úzkostnými poruchami trpí přibližně 10 % populace. Obzvláště často se vyskytují sociální a specifické fobie (ze zcela konkrétních věcí, např. z pavouků). Ženy bývají postiženy častěji než muži. Každý, kdo trpí nějakou úzkostnou poruchou, má zvýšené riziko rozvoje dalších duševních onemocnění (závislost na alkoholu, deprese) nebo další úzkostné poruchy.

Modely vzniku úzkostných onemocnění

Existuje mnoho různých modelů, které objasňují vznik úzkostných onemocnění, například:

  • model chování: strach jako naučené chování,
  • neurobiologický model: genetická predispozice (zvýšené riziko), změny v metabolismu neurotransmiterů atd.,
  • kognitivní model: myšlenky jako příčina úzkosti,
  • systémový model: poruchy ve vztazích (rodina, partnerství, profesní prostředí) jako spouštěč úzkosti,
  • psychoanalytický model: úzkost jako důsledek (nevědomého) konfliktu nebo například ze strachu z připoutání,
  • humanistický model: člověk nemůže dostatečně rozvíjet své „já“ (je ohrožena seberealizace), důsledkem jsou úzkosti; nerovnováha mezi závislostí a nezávislostí vede k vnitřním konfliktům.

Úzkostné poruchy vznikají často z několika důvodů a musejí se posuzovat a léčit individuálně.

Stručně řečeno, život plný úzkostí není smysluplný ani dlouhodobě možný. Řešením není se úzkosti vyhýbat, lepší je naučit se úzkost zvládat. Pokud úzkost určuje styl života a pro postiženého je zátěží, je nutné co možná nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Související odkazy

  1. Michal Kryl: Úzkostné poruchy. Psychiatrie pro praxi 2005, 3: 155. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 55 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy: diagnóza

Včasná diagnóza úzkostné poruchy umožňuje rychlé zahájení léčby a snižuje riziko rozvoje dalších...

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy: léčba

Léčba úzkostných poruch je založena na dvou hlavních pilířích, kterými jsou psychoterapie a medik...

Mozek, nervy a smysly

Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují...

Úzkostné poruchy

Strach ze zkoušek

Mnoho lidí zažívá strach před zkouškou a při samotné zkoušce. Takové pocity jsou zcela normální....

Související doporučené zdroje

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě úzkostných poruch. Seznámíte se s různými druhy fobií a také s technikami, které se doporučují na uvolnění napětí a zvládání úzkostných stavů.

Přejít na externí zdroj
Úzkostné poruchy

Obsedantně kompulzivní porucha

Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Příspěvky se zabývají zejména chorobným kontrolováním, neustálým opakováním určité činnosti, patologickým hro...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI