Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Dieta u kloubních onemocnění
  • Aktuální: Dieta u dny a hyperurikemie

Dieta u dny a hyperurikemie

Kategorie: Dieta u kloubních onemocnění – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

K dietou nejvíce ovlivnitelným kloubním onemocněním patří dna. Samotná zvýšená hladina kyseliny močové (hyperurikemie) patří klasicky ke složkám metabolického syndromu.

Ilustrační obrázek k článku „Dieta u dny a hyperurikemie“

Rizikovost hyperurikemie pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen) nezávisle na výskytu dny byla známa již dávno z epidemiologických studií. Patří mezi klasické rizikové faktory aterosklerózy. Její detailní vztah k inzulinorezistenci (necitlivost na inzulin) a metabolickému syndromu není přesně znám. Pravděpodobně jde částečně o projev proteokatabolismu (odbourávání bílkovin) a vystupňované glukoneogeneze (tvorby cukru). Hyperurikemie je však běžná již v prediabetickém stadiu (před rozvojem cukrovky) metabolického syndromu, kdy se tyto jevy nevyskytují. Kyselina močová je nejvýznamnější antixiodační látka v krvi. Její zvýšení tak může být i známkou obrany organismu proti systémovému zánětu provázejícímu metabolický syndrom. Tak vznikají i pochybnosti o smysluplnosti snižování této antioxidačně působící látky (viz článek Antioxidanty).

Farmakologické (lékové) i dietní ovlivnění prosté hyperurikemie zůstává sporné. Je nepochybné, že má význam u dny, a v poslední době převažují názory, že má smysl i u pacientů s pokročilejšími formami aterosklerózy.

Dna je kloubní onemocnění s typickými nepříjemnými projevy – otok, bolest, výskyt tofů (uzlíkovité nahromadění krystalků solí močové kyseliny), zejména nad prvními (metatarzofalangeálními) klouby palců, ale i v jiných lokalizacích. Postihuje jedince s rysy metabolického syndromu typicky po dietním či alkoholovém excesu. V patogenezi (rozvoji chorobných změn) tak hraje podstatnou roli rozpad buněk (hyperkatabolismus) a degradace (rozklad) purinů na kyselinu močovou. Je porušena přeměna bílkovin (nukleoproteinů), které obsahují purinové látky. V séru se zvyšuje množství močanů (urátů), které se ukládají v chrupavkách kloubů, v ledvinách v podobě močových kaménků a v podkoží – urátové tofy. Probíhá chronicky nebo akutně. Projevuje se buď akutním dnavým záchvatem, ale i bolestmi kloubů, záněty žil, bolestmi břicha, urolitiázou (přítomnost kamenů v močových cestách) nebo postižením ledvin. Dnes jsou klinicky závažné formy vzácnější a jsou snadno ovlivnitelné zejména léky skupiny nesteroidních antirevmatik. Historie zná typické popisy až znehybňujících záchvatů dny, například u Karla IV. a dalších panovníků. Význam režimových opatření si uvědomovali již středověcí lékaři. Podrobně se o nich lze dočíst například u Albíka z Uničova, v poslední době například v knize prof. Říhové Dvorní lékař posledních Lucemburků. Moderní dietologie nepřinesla v této oblasti mnoho nového.

Základní principy diety u dny a hyperurikemie

Obecně platí, že chronická hyperurikemie je jen málo podmíněna dietními vlivy a rovněž omezení purinů má v její „léčbě“ jen malý vliv. Jinak je tomu u klinicky vyjádřené dny, kdy často předchází zvýšený příjem purinů a rovněž jejich omezení má nepochybný léčebný a zejména preventivní vliv.

Potraviny s vysokým obsahem purinů rozdělené do skupin jsou:

  1. maso a vnitřnosti – játra, srdce, ledviny, jiné vnitřnosti, maso mláďat, zvěřina, masové extrakty,
  2. ryby a mořské produkty – ančovičky, krabi, sledě, makrely, sardinky, krevety,
  3. jiné zdroje – kvasnice, pivo, chřest, houby, luštěniny, špenát.

Typickou příčinou dny je dále zvýšený příjem alkoholu, přestože důvod tohoto vlivu je dodnes nejasný, a obezita. Typicky se záchvaty vyskytnou během redukční diety. Negativní vliv má i omezení příjmu tekutin.

Dietní chyba může záchvat vyvolat, naopak dietní léčba má význam zejména v prevenci záchvatů. V léčbě akutního záchvatu nemá význam. Protože příčinou dny je změna v metabolismu bílkovin, zejména nukleoproteinů, je omezení masa mladých živočichů nejvýznamnější, neboť zde je nukleoproteinů nejvíce.

Pravidla diety

  1. Ze stravy vyloučíme potraviny obsahující větší množství purinů – zvěřinu, vnitřnosti, masové vývary a extrakty, trvanlivé salámy, uzená masa, olejovky, kakao, čokoládu, silný černý čaj, zrnkovou kávu, luštěniny, alkoholické nápoje, houby.
  2. Doporučujeme snížit celkové množství bílkovin na 50–60 g/den = 0,6–0,8 g/kg váhy.
  3. Maso zařazujeme nejlépe jen jednou denně, ostatní bílkoviny hradíme ve formě mléčných výrobků. Porce masa by neměla překročit doporučených 90 g před kuchyňskou úpravou. Vhodné je vaření nebo dušení ve větším množství vody, aby se puriny vyvařily, a tím se zmenšilo jejich množství na porci.
  4. Vhodným výběrem potravin se snažíme, aby strava měla zásadotvorný charakter – nejíme kyselé potraviny.
  5. V období záchvatů je vhodná strava bez dráždivých druhů koření se šetřící úpravou a dostatek tekutin.
  6. Energetický příjem stravy přizpůsobujeme váze pacienta. U obézních pacientů se snažíme o redukci váhy.

Technologická úprava pokrmů při dně

Menší porce masa dusíme nebo vaříme ve větším množství tekutiny, aby se vyplavily puriny. Smažení, grilování masa je z tohoto důvodu nevhodné. Maso můžeme po uvaření nasekat, tím se opticky zvětší porce, okořenit doporučenými druhy bylinek, zlehčit sněhem z bílků nebo jím můžeme plnit různé druhy zeleniny (rajčata, papriky, brambory, kedlubny), případně smícháme se zeleninou a zapékáme. Zeleninu můžeme občas smažit (květák, celer) – tuto úpravu si mohou dovolit pacienti bez nadváhy a zvýšených lipidů v séru. Nepoužíváme masové vývary a extrakty, dráždivé druhy koření; pokrmy kořeníme nejlépe zelenými druhy koření podle tabulky povolených druhů potravin. Příklady jídelníčků při dně jsou uvedeny v tab. 1.

Tabulka 1: Příklady jídelníčků při dně

Snídaně:
  • zelený čaj, chléb, medové máslo
  • šípkový čaj, ovocný jogurt s corn flakes
  • bílá káva, rohlíky, Rama, krájený sýr
  • mátový čaj, chléb, tvarohová pomazánka s pažitkou
  • bílá káva, jablečný závin
Oběd:
  • rajská polévka s rýží, 90 g vařeného hovězího, dušená míchaná zelenina, brambory 
  • pórková polévka, rizoto s masem (50 g slepičí) a zeleným hráškem, mrkvový salát
  • bramborová polévka, jahodové ovocné knedlíky s tvarohem
  • zeleninová polévka s kapáním, 90 g vepřového dušeného na kmíně, bramborová kaše, kompot
  • česneková polévka, 90 g vepřových závitků (náplň: vejce, mrkev, okurka, cibule), houskový knedlík, salát z hlávkového zelí
Svačina:
  • ovoce, zeleninové saláty
Večeře:
  • lečo s vejcem, toastové topinky netučné
  • koprová omáčka, brambory
  • 90 g kuřecích prsou po provensálsku, pečené brambory, broskev
  • těstoviny po italsku se sýrem (bez masa s dýní, rajčaty, cibulkou, česnekem, oreganem, zelenou petrželkou), hlávkový salát
  • sýrová mísa (eidam, Lučina s křenem, kmínový), Flora, kapie, chléb


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Dieta u kloubních onemocnění

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Principy diet u dyslipidemií

    Principy diet u dyslipidemií

    Výživa nemocných

    Při dietě pro pacienty trpící dyslipidemiíí se snažíme zejména o snížení cholesterolu, živočišných tuků a absolutního množství tuku ve stravě.

  • Ilustrační obrázek Speciální diabetické diety

    Speciální diabetické diety

    Dieta u cukrovky

    Diabetes 2. typu i diabetes 1. typu často koinciduje s dalšími složkami metabolického syndromu a u obou typů cukrovky se vyskytují komplikace. Nemocný pak musí současně držet diabetickou dietu i s ohledem na některá další onemocnění.

  • Ilustrační obrázek Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

    Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

    Diety u onemocnění trávicího traktu

    Dieta při chorobách žlučníku je velmi podobná dietě při onemocněních slinivky břišní a jater. Pro tuto skupinu onemocnění je charakteristické, že dietní léčba hrála v minulosti zásadní roli. Dnes je naopak typické, že dietní léčba má částečně význam v prevenci a jen omezený význam – symptomatický – v úlevě od obtíží. V léčbě pak diety ztratily svůj význam.

  • Ilustrační obrázek Základní typy redukčních diet

    Základní typy redukčních diet

    Redukční diety

    Redukční diety dělíme podle obsahu energie. Užití diet do 4 200 kJ/1 000 kcal vede obvykle k rychlé redukci. Pro počáteční léčbu pacienta jsou nevhodné. Je lépe, když vypočteme, kolik pacient přijímá, a tuto dávku snížíme cca o 2 000 kJ/500 kcal. S dalším poklesem příjmu počkáme, až pacient přestane hubnout.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 26.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace