Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Dieta u onemocnění kostí a zubů
  • Aktuální: Vápník v dietě

Vápník v dietě

Dieta u onemocnění kostí a zubů
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Kvalita kosti se zakládá v mládí a od časné dospělosti pak dochází postupně k úbytku kostního minerálu. Osteoporóza postihuje zejména ženy po přechodu a v menší míře i muže. Pozdní komplikací pak bývají fraktury zejména krčku stehenní kosti, které významně ohrožují život. Množství kostního minerálu určíme snadno vyšetřením – denzitometrií.

Osteoporóza je definována snížením směrodatné odchylky o 2,5 od hodnot denzity (hustoty) u mladých dospělých. Osteoporóza se vyskytuje až u 15 % padesátiletých a u 40 % osmdesátiletých žen. Třetina žen a šestina mužů má během života osteoporotické fraktury. Vedle dietních faktorů je dnes v léčbě osteoporózy důležitá i velmi účinná moderní farmakoterapie (hormony, analoga hormonů, biofosfonáty a další léky). Kvalita kosti je dána příjmem nejen vápníku, ale i bílkovin a vitaminů. Nedostatek vitaminu D vede v dětství k rachitidě (křivice) a v dospělosti k osteomalacii (úbytek kostní hmoty).

Tato onemocnění dnes obvykle nemají nutriční původ a spíše provázejí jiná onemocnění (např. onemocnění ledvin či celiakii). Děti do 10 let potřebují cca 500 mg vápníku denně, dospívající od 11–18 let cca 1000 mg, nad 19 let 700 mg, nad 50 let 700–1200 mg. Realita příjmu kalcia v naší populaci je horší, asi 10 % obyvatel přijímá méně než 500 mg kalcia denně. 5–20 % dětí konzumuje méně než doporučené dávky a k výraznému snížení příjmu dochází obvykle po 40. roce věku. Rizikovými faktory osteoporózy jsou dále kouření, podvýživa, absence pohybu, kloubní onemocnění, léčba kortikoidy, nemoci štítné žlázy, příjem alkoholu a mírně i diabetes (cukrovka).

Doporučovaný příjem kalcia je uveden v tab. 1 (průměr evropských a amerických norem).

Tabulka 1: Doporučený denní příjem vápníku

Skupina osob Doporučený denní příjem vápníku
Věk do 1 roku 400–600 mg
Věk 12–10 let 400–600 mg
Věk 11–18 let 1 000–1 300 mg
Věk 19–50 let 700–1 000 mg
Věk 51 let a více 700–1 200 mg
Těhotné a kojící matky* 1 200–1 600 mg
Pacienti s osteoporózou nebo s osteomalacií 1 200–2 000 mg
Pacienti s hyperkalcemií < 300 mg

* Některá doporučení nenavyšují příjem těhotných, ale pouze kojících.

Chceme-li docílit příjmu 200–250 mg vápníku na porci, pak je vhodné množství cca 200 ml mléka, 30 g sýru, 150 ml jogurtu, 60 g sardinek, 500 mg listové zeleniny, 200 g ořechů či 600 g pomerančů.

Významnou ztrátu vápníku způsobuje příjem fosfátů. Polyfosfáty jsou přítomny v pečivu, a tak současný příjem pečiva a mléka prakticky vyváže přijímaný vápník. Příjem mléka a mléčných výrobků by se měl odehrávat do značné míry nezávisle na příjmu pečiva, tedy při jiném denním jídle. To může být u dětí důležité i pro vývoj chrupu.

V prevenci i léčbě osteoporózy je vhodná dieta bohatá na kalcium (vápník) a vitamin D.

Množství kalcia v potravinách kolísá. Nutný je dostatečný příjem zejména mléčných výrobků. Výhodný je příjem potravin obohacených vitaminem D, masa a ryb. Negativně působí větší příjem šťavelanů (špenát, rebarbora, angrešt, rybíz), fytátů (černý chléb, pečivo z hrubě vymílané mouky), polyfosfáty z pečiva. Mnoho tuku obsahují vločky, vejce, fazole, sardinky, mandle, sója, lískové ořechy. Vyrovnaný příjem tuku a kalcia je při konzumaci mléka, jogurtů, tvarohu, tavených sýrů, máku. Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka).

Nedostatkem kalcia jsou ohroženi pacienti s intolerancí laktózy, při níž je vhodné jíst mléčné výrobky s menším množstvím laktózy. Laktóza je méně obsažena v tvrdých a vyzrálých sýrech, vhodné jsou rovněž kysané mléko a mléčné výrobky. U nás je laktóza přidávána bohužel obvykle i do jogurtů, často ji obsahují i hotové výrobky typu konzerv a salámů. Dostatek vápníku může těmto pacientům dodávat pravidelná konzumace máku.

Využití vápníku z potravin závisí na:

  1. množství vápníku ve stravě; řídíme se doporučeným množstvím podle tab. 1 a 2.
  2. hodnotách pH v tenkém střevě (alkalické hodnoty snižují vstřebávání)
  3. vitaminu D – podporuje vstřebávání a využití Ca (vápníku)
  4. pohlaví – u mužů je vstřebávání vyšší, u žen závisí na hladině estrogenů
  5. věku – děti vstřebávají 75 %, s přibývajícím věkem tato schopnost klesá
  6. přítomnosti fytátů (z cereálií), šťavelanů (špenát), fosfátů a velkého množství mastných kyselin, které ve střevě tvoří spolu s vápníkem nerozpustné soli a zabraňují vstřebávání Ca
  7. při průjmech, po operacích žaludku a tenkého střeva se snižuje vstřebávání Ca
  8. činnosti ledvin – při renální insuficienci (ledvinné nedostatečnosti) dochází k nedostaku aktivního vitamínu D; častým jiným onemocěním je tzv. renální hyperkalciurie, kdy může dojít k tvorbě ledvinových kamenů – zde však nemá smysl vápník dietně omezovat
  9. činnosti štítné žlázy – parathormon a kalcitonin ovlivňují hladinu Ca v krvi a vyplavování vápníku z kostí

Tabulka 2: Množství vápníku v potravinách

Potravina ve 100 g Ca v mg
hovězí maso 8
vepřové maso 8
kapr 5
rybí filé 25
mléko 2% 117
30% tavený sýr 412
sýr Lučina 279
sýr Eidam krájený 709
sýr Blaťácké zlato 714
sušené mléko polotučné 1008
jogurt ovocný 150
podmáslí 116
tvaroh dietní 355
tvaroh tvrdý 719
mák 1262
lískové oříšky 177
kakaový prášek 126
brambory 90
čočka 72
fazole 110
sója 234
celer – kořen 41
celer – nať čerstvá 107
květák 31
mrkev 36
petržel – nať 132
jablka 7
pomeranč 34
fíky 151
chléb 23
těstoviny 25

Dnes není problém dodávat vápník ve formě šumivých tablet či žvýkaček. Při ledvinových kamenech nemá smysl vápník v dietě omezovat. Důležitý je zde dostečný příjem tekutin, snížení nadměrného příjmu štavelanů a kyseliny močové v dietě.

Velmi vzácně je třeba snižovat obsah vápníku v dietě, např. při zvýšení hladiny vápníku v krvi u nádorových onemocnění či nadměrné tvorbě hormonu příštítných tělísek, tzv. parathormonu. Tato onemocnění jsou léčena obvykle jinými postupy a dieta má jen omezený význam. V dietách s vyšším obsahem vápníku je vhodné nespojovat pečivo se současným příjmem mléka, viz článek Zuby a diety. V tab. 3–8 jsou uvedeny příklady jídelníčků s konkrétním množstvím obsaženého vápníku na den.

Tabulka 3: Příklad jídelního lístku při dietě s 800 mg vápníku/den

Snídaně: čaj s mlékem (100 g mléka), 80 g chléb, 10 g máslo, 50 g tavený sýr 30 % tuku v suš., 100 g pomeranč
Oběd: polévka krupicová s vejci s petrželkou, 100 g vepřové, 200 g dušená zelenina, 250 g brambory
Svačina: 100 g broskev
Večeře: zapečené těstoviny se šunkou, pórkem a sýrem (20 g eidam), 200 g červená řepa

Tabulka 4: Příklad jídelního lístku při dietě s 1200 mg vápníku/den

Snídaně: bílá káva (100 g mléka), 2 ks dalamánek, 10 g másla, 50 g uzený sýr, 150 g maliny
Oběd: polévka hovězí s nudlemi a petrželkou, 200 g pečený kapr, 250 g brambory, šopský salát (30 g balkánský sýr, 50 g paprika, 80 g okurky salát, 80 g rajče)
Svačina: 200 ml kakaa, 60 g maková buchta
Večeře: 100 g hovězí roštěnka, dušená rýže, rajský salát

Tabulka 5: Příklad jídelního lístku při dietě s 1600 mg vápníku/den

Snídaně: čaj s mlékem (100 g mléka), 2 rohlíky, 150 g ovocný jogurt, 100 g jablko
Oběd: polévka čočková, 250 g pečené kuře, 350 g bramborová kaše, ovocný salát s mandlemi (50 g mandarinky, 50 g ananas, 50 g jablka, 20 g mandle)
Svačina: 200 ml mléko, 50 g tyčinka Ria
Večeře: pomazánka z olejovek a tvarohu (80 g olejovky, 80 g tvaroh, 20 g cibule), 100 g chléb, 100 g rajče

Tabulka 6: Příklad jídelního lístku při dietě s 2 000 mg vápníku/den

Snídaně: 200 ml kakaa, 80 g chléb, 10 g másla, 50 g sýr Niva, 150 g mandarinky
Oběd: pórková polévka, 150 g štika s pažitkovým máslem, pečené brambory se sýrem (250 g brambor, olej, 40 g ementál), 160 g salát z hlávkového zelí s kapií a cibulkou
Svačina: šlehaný tvaroh s jahodami (100 g tvaroh, 100 g jahody), 1 rohlík
Večeře: fazolový salát (30 g šunky, 120 g vařené fazole, 50 g eidam, 50 g rajče, cibulka, olej, oregano, 50 g zelená paprika), 70 g chléb

Tabulka 7: Příklad jídelního lístku při dietě s 1200 mg vápníku/den při intoleranci nebo alergii na mléčné výrobky

Snídaně: čaj s citronem, 50 g drůbeží paštika, 80 g chléb, 150 g mandarinky
Oběd: polévka drožďová s pažitkou, 150 g srnčí ragú na víně (50 g kořenová zelenina, 20 g cibule, olej, 10 g mouka, bílé víno, 30 g fíky, 20 g mandle), houskový knedlík
Svačina: 200 ml sójové mléko, 150 g maková plněná bábovka
Večeře: rybí salát se sójovými boby a zeleninou (100 g sardinky v tomatě, 40 g vařené sójové boby, cibule, olej, 50 g rajče, 30 g zelená paprika, list hlávkového salátu na ozdobu), 80 g chléb

Tabulka 8: Příklad jídelního lístku při dietě s omezením vápníku na 133 mg/den

Snídaně: čaj s citronem, 2 dalamánky, 10 g Rama, 30 g šunky, 100 g jablko
Oběd: polévka hovězí s rýží, 100 g hovězí na rajském protlaku, 240 g vařené těstoviny, 150 g kompot
Svačina: čaj, 100 g banán
Večeře: 100 g vepřové přírodní, 250 g brambory, hlávkový salát s citronem


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Dieta u cukrovky

Příklady diabetických diet

Principy diabetické diety jsou popsány v článcích Dieta u cukrovky 1. typu a Dieta u cukrovky 2....

Dieta u cukrovky

Speciální diabetické diety

Diabetes 2. typu i diabetes 1. typu často koinciduje s dalšími složkami metabolického syndromu a...

Redukční diety

Příklady redukčních diet

Principy redukčních diet u obézních jsou popsány v článku Zásady dietní léčby obézních. Jejich zá...

Dietoterapie: úvod

Principy diet u dyslipidemií

Při dietě pro pacienty trpící dyslipidemiíí se snažíme zejména o snížení cholesterolu, živočišnýc...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 28.01.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI