Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Prevence kardiovaskulárních onemocnění
  • Aktuální: Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Kategorie: Prevence kardiovaskulárních onemocnění – více z kategorie
Autor: Česká internistická společnost

Primárním cílem nutričních doporučení je odstranit rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a tak snížit výskyt prvních nebo opakujících se klinických příhod, jako např. ischemické choroby srdeční, ischemické CMP a ischemické choroby dolních končetin.

Ilustrační obrázek Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Čím lze začít?

Strava zásadním způsobem ovlivňuje celkový zdravotní stav člověka, přičemž klíčovým aspektem všech výživových směrů je z nutričního hlediska zejména biologická kvalita potravin. Zdá se dokonce, že kvalita potravin může mít mnohem významnější dopad na lidské zdraví, než poměr jednotlivých makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky). Z pohledu biologické kvality potravin jsou problematické zejména zpracované a vysoce zpracované (obecně s vyšším stupněm zpracování) potraviny. V závislosti na míře zpracování dochází ke ztrátě nebo méně výhodnému zastoupení některých živin či stopových prvků a jiných důležitých látek.

Rizikové nutriční faktory v kardiovaskulární prevenci

Při hodnocení stavu výživy a při následném sestavování nutričních doporučení by se lékař či nutriční terapeut měl zabývat především následujícími rizikovými faktory:

  • vysoká konzumace soli,
  • nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny,
  • nedostatečný přívod celozrnných obilovin a potravin bohatých na vlákninu,
  • nedostatečný přívod vlákniny,
  • neadekvátní konzumace omega-3 mastných kyselin,
  • nadměrná konzumace jednoduchých přidaných sacharidů (přidaných cukrů),
  • nadměrná konzumace potravin s vysokým stupněm zpracování,
  • nadměrná konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (tzn. na 100 g potraviny obsahují významné množství energie), současně však s nízkou nutriční hodnotou (tzn. na 100 g obsahují málo pro tělo potřebných nutričních látek),
  • nadměrná konzumace alkoholu.

Kýžené zlepšení skladby stravy přinese vyrovnanou (případně negativní při nadváze či obezitě) energetickou bilanci jednotlivce a snížení konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (množství energie na objem stravy). Mezi potraviny s vysokou energetickou denzitou, ale současně nízkou nutriční hodnotou, patří zejm. zpracované a vysoce zpracované potraviny. Konzumaci těchto potravin je v rámci prevence onemocnění souvisejících s výživou doporučováno snížit.

Výběr potravin v prevenci kardiovaskulárních onemocnění s ohledem na míru jejich zpracování

Prvotní inspiraci pro zdravější výběr potravin v rámci prevence častých civilizačních onemocnění nabízí tabulka s vybranými příklady (viz níže).

Skupina potravin Preferovat Zařazovat méně Zařazovat výjimečně nebo vůbec
Obiloviny celozrnné obiloviny, čerstvé a sušené těstoviny bílé pečivo, těstoviny, cornflakes

koláče, sušenky, obecně jemné pečivo, slazené snídaňové cereálie, předplněné těstoviny

instantní pokrmy z obilovin (např. ovesné kaše, ale i těstovinové pokrmy atp.)

Zelenina čerstvá a vařená/dušená zelenina, batáty, čerstvé zeleninové šťávy brambory, zelenina připravená na másle či smetaně zeleninové chipsy
Luštěniny všechny druhy, fermentovaná sója sója instantní a jiné výrobky z luštěnin (sójové nápoje aj.)
Ovoce čerstvé nebo mražené, sušené mrazem, čerstvé ovocné šťávy sušené neproslazované, džem/marmeláda, sorbet ovocné šťávy, nektary, sušené proslazované, kandované
Sladkosti a sladidla je-li nutné, pak používat neenergetická sladidla, např. stévie čekankový sirup, med, hořká čokoláda sacharóza, fruktóza, vysokofruktózový sirup, všechny sladkosti a pochutiny, dorty, zmrzliny, slazené nápoje typu soft drinky
Maso a ryby ryby, mořské ryby, rybí konzervy ve vlastní šťávě nebo jednodruhovém oleji, drůbeží maso bez kůže, šunka nejvyšší jakosti a výběrová červené maso, mořské plody masné výrobky (klobása, salám, slanina, paštiky, sekaná aj.), párek v rohlíku a další typy fastfood, vnitřnosti, méně vhodné kulinární úpravy ryb a masa
Mléko a mléčné výrobky čerstvé polotučné a plnotučné varianty mléka a mléčných výrobků, čerstvá vejce, smetana jakékoliv varianty mléka a mléčných výrobků s přidaným cukrem, zahuštěné škrobem, výrobky odtučněné
Tuk na přípravu pokrmů, dochucovadla, dresingy

ocet, avokádo, hořčice

kvalitní rostlinné tuky a máslo

tuky s obsahem transmastných kyselin, palmový/kokosový/
ztužený/pokrmový tuk
Ořechy a semena všechny druhy ořechů a semen (vyjma kokosu), nesolené, bez dochucovadel   kokos, všechny druhy ořechů a semen dochucované, solené 
Úprava pokrmů
vaření, příprava v páře, dušení
restování, grilování, příprava na pánvi wok smažení, fritování

Zdroj: volně dle ESC/EAS, 2019 [1]; Kohutiar a kol., 2019 [2]

Prevence kardiovaskulárních onemocnění je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad nemocí kardiovaskulárního systému a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle stravy měla být zařazena pravidelná fyzická činnost.

Související odkazy

  1. Mach F, Baigent C, et al. 2019 ESC/EAS Guidelines for the management of dyslipidaemias: lipid modification to reduce cardiovascular risk. European Heart Journal 2020; 1;41(1): 111–188.
  2. Kohutiar M., Krejčí H., Vyjídák J. Klasifikace potravin dle stupně technologického zpracování a její využití v prevenci civilizačních onemocnění. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa 2019; 22(2): 84–90.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Prevence kardiovaskulárních onemocnění

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Vláknina

    Vláknina

    Co je co ve výživě

    Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

  • Ilustrační obrázek Výživa HIV pozitivních osob

    Výživa HIV pozitivních osob

    HIV

    Výživa ovlivňuje kvalitu života člověka s HIV infekcí. Špatná strava může urychlit rozvoj onemocnění. HIV infekce a její léčba ovlivňuje organismus HIV+ pacienta a jeho zdravotní stav. Vliv se netýká pouze imunitních funkcí, ale také celkové energetické potřeby a potřeby živin, vitaminů a minerálních látek.

  • Ilustrační obrázek k článku „Základy výživy jednoduše pro každého“

    Základy výživy jednoduše pro každého

    O výživě obecně

    Výživová doporučení bývají mnohdy složitá a velmi často nám něco zakazují. Většinou je to právě to, co máme v oblibě – cukrovinky, tučné a slané potraviny, slazené nápoje. Mnohem méně se setkáváme s tím, aby nám bylo doporučováno to, co nám chutná a současně přináší užitek pro zdraví. Tím může vznikat představa, že co je zdravé, není dobré, a rozhodnutí jíst zdravě tak často skončí dříve, než začalo. Je důležité, aby nám strava přinášela pohodu a abychom si na ní pochutnali.

  • Ilustrační obrázek Tuky a zdraví

    Tuky a zdraví

    Prevence kardiovaskulárních onemocnění

    Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace