Infekce lidským metapneumovirem (HMPV)

Výskyt

Onemocnění způsobená lidským metapneumovirem (HMPV) se vyskytují celosvětově, mají sezónní charakter: častější výskyt je v zimě a na začátku jara. Kultivace metapneumovirů z klinického materiálu je obtížná; standardní diagnostická metoda HMPV infekcí je založena na polymerázové řetězové reakci (PCR).

Ročně je v USA lidský metapneumovirus spojován s hospitalizací 20 000 dětí mladších 5 let, celosvětově je spojován s 6 až 40 % akutních respiračních onemocnění u hospitalizovaných a ambulantně léčených dětí.

Situace v České republice

HMPV se v ČR systematicky testuje v rámci virologické sentinelové surveillance primární péče metodou multiplexové PCR od roku 2014. Od té doby je také informace o cirkulaci tohoto viru (spolu s dalšími respiračními viry) součástí pravidelných zpráv z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění [7].

Prevence

Riziko nákazy HMPV a dalšími infekčními chorobami je možné snížit zejména:

• zakrytím nosu a úst při kýchání nebo kašli (loktem, nikoli dlaní!);
• vyhýbání se pobytu v blízkosti jiných lidí v případě nemoci a nachlazení; pokud je nezbytný, pak nošení roušky/respirátoru;
• nedotýkání se obličeje, očí, nosu a úst;
• nesdílení jídla a nádobí (vidličky, lžíce, hrnky);
• častým mytím rukou vodou a mýdlem, případně použitím dezinfekčního prostředku na ruce na bázi alkoholu.

Příznaky onemocnění

Mezi příznaky infekce vyvolané lidským metapneumovirem patří kašel, horečka, rýma nebo ucpaný nos, bolest v krku, sípání, dušnost (dyspnoe), vyrážka. HMPV může způsobit i bronchitidu, zápal plic (pneumonii), astmatické záchvaty nebo zhoršit chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Poměrně četnou komplikací závažnějších onemocnění bývá zánět středního ucha.

Příznaky onemocnění jsou většinou podobné nachlazení, někdy však může mít nemoc velmi těžký průběh. Většina lidí onemocní v dětství, nejčastěji před dovršením 5 let. Závažnější průběh onemocnění je při primoinfekci, zatímco opakované infekce mají obvykle mírnější průběh. Vyšší riziko závažného průběhu je proto u malých dětí, nejčastěji ve věku 6 až 12 měsíců. Závažné příznaky mohou mít nicméně i lidé starší 65 let a lidé s dýchacími problémy nebo oslabenou imunitou, případně dalšími komorbiditami.

Léčba onemocnění

Léčba je pouze symptomatická (léky proti bolesti a horečce, zvýšený příjem tekutin, odpočinek). Specifická terapie, antivirotika ani očkovací látka nejsou k dispozici.

Další důležité informace

Inkubační doba: může se pohybovat v rozmezí 1–10 dnů, obvykle však trvá 3–6 dnů.

Původce: Metapneumoviry patří do čeledi Pneumoviridae*. Existuje nejméně pět hlavních genotypů HMPV: A1, A2a, A2b, B1 a B2. S pokrokem v sekvenační technologii se nomenklatura nadále zpřesňuje a nově přibývají subtypy odvozené od A2 (A2c, A2b1, A2b2).

Metapneumoviry jsou malé obalené viry obsahujíci relativně malou kódující RNA (13–15 kb). Metapneumovirům (rod Metapneumovirus) chybí oproti pravým pneumovirům (rod Orthopneumovirus, kam se řadí např. RSV) nestrukturální proteiny a mají poněkud odlišné uspořádání genomu [6].

Podobně jako RSV je i HMPV poměrně křehký virus, který v infekční podobě nepřežívá déle než 24 hodin (při teplotě +2 až +8 °C, je-li uchován ve virologickém médiu). Na buněčných liniích se množí jen obtížně.

Zdroj: Zdrojem infekce je nemocný člověk.

Přenos: U HMPV se uplatňuje nejen přímý přenos (respiračními kapénkami, které vznikají například při kašli či kýchání), ale i nepřímý přenos (prostřednictvím předmětů kontaminovaných respiračními kapénkami).

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Lidský metapneumovirus (HMPV) – základní informace o onemocnění (odkaz vede na web szu.cz)
2. Cleveland Clinic: Human Metapneumovirus (HMPV) (odkaz vede na web clevelandclinic.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): About Human Metapneumovirus (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Světová zdravotnická organizace (WHO): Human metapneumovirus (hMPV) infection (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Sanaa Uddin, Meagan Thomas: Human metapneumovirus. [Updated 2023 Jul 17]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing. (odkaz vede na web ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. Nazly Shafagati, John Williams: Human metapneumovirus – what we know now. F1000Research 2018, 7: 135. [Version 1]. (odkaz vede na web ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. Státní zdravotní ústav: Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění (odkaz vede na web szu.gov.cz)