přímý přenos (infekce)

Přímý přenos je jeden ze dvou hlavních způsobů přenosu infekce. Jedná se o přímý – tedy v podstatě bezprostřední – přenos infekčního agens z infikovaného jedince (člověka nebo i zvířete) na nového hostitele. Může se jednat o přímý kontakt, jako je dotyk, líbání, kousnutí nebo pohlavní styk, nebo o přímé „vyprsknutí“ kapének na spojivku či sliznice očí, nosu nebo úst. K nákaze může dojít také přímým vystavením vnímavé tkáně (např. rozedřené či jinak poškozené kůže) infekčnímu agens v půdě, kompostu nebo rozkládající se rostlinné hmotě, případně kousnutím infikovaným zvířetem. Mezi možnosti přímého přenosu se řadí rovněž fekálně-orální přenos, transplacentární přenos a perinatální přenos.

Viz také nepřímý přenos, přenos infekce.