Yersinióza

Výskyt yersiniózy

Yersinióza je jednou z nejvýznamnějších alimentárních nákaz v Evropě [1]. V roce 2022 byla čtvrtou nejčastěji hlášenou gastrointestinální infekcí v zemích EU/EHP po kampylobakterióze, salmonelóze a shiga toxin produkující Escherichia coli (STEC). Průměrná specifická incidence byla 2,2 případů na 100 000 obyvatel, nejvyšší u dětí ve věku 0-4 roky. V České republice bylo v letech 2018–2020 hlášeno celkem 1 686 případů humánních yersinióz (průměrná roční incidence 5/100 000 obyvatel). Nejvyšší průměrná věkově specifická incidence na 100 000 obyvatel byla zaznamenána ve věkové skupině 1–4 roky (31,3 / 100 000 obyvatel) a u dětí do 1 roku (26,9 /100 000 obyvatel) [1].

Prevence yersiniózy

Základní prevencí je dodržování základních hygienických pravidel, zejména při manipulaci s potravinami. Zásady správné hygienické praxe by měly být dodržovány v potravinářství i v domácnostech. Yersinie jsou ničeny pasterizací a při dostatečné tepelné úpravě pokrmů. K minimalizaci rizika nákazy je tedy nezbytná důkladná tepelná příprava stravy (zejména té z živočišných zdrojů), důkladné omytí syrového ovoce a zeleniny před jídlem, oddělené skladování syrového masa od ostatních hotových potravin, důsledné mytí rukou teplou vodou a mýdlem (zejména před jídlem a přípravou pokrmů, po kontaktu se zvířaty, po manipulaci se syrovým masem a také před kontaktem s kojenci nebo jejich hračkami) a vyvarování se konzumace nepasterizovaného mléka a výrobků z něj. Kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem by měly být odděleny od ostatních, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci, a po použití důkladně umyty. Naopak drůbež není vhodné omývat pod tekoucí vodou, neboť vzniká aerosol, který potřísní a kontaminuje okolní plochy a předměty.

Příznaky yersiniózy

Hlavními projevy yersiniózy jsou akutní gastroenteritida (zánět žaludku a střeva), terminální ileitida (zánět koncové části kyčelníku, tj. posledního úseku tenkého střeva) a mezenteriální lymfadenitida (zvětšené lymfatické uzliny v břiše). Tyto projevy mohou být doprovázeny horečkou a bolestí břicha imitující apendicitidu (laicky řečeno, bolest břicha je podobná jako v případě zánětu apendixu, lidově „zánětu slepého střeva“). Infekce postihuje všechny věkové skupiny, avšak v případě onemocnění způsobené Yersinia enterocolitica jsou klinické příznaky výraznější u dětí. Typický je vodnatý průjem, který může být až krvavý a bývá doprovázen zvracením a horečkou. V případě onemocnění způsobeného Yersinia pseudotuberculosis průjem často zcela chybí, infekce mívají závažnější průběh a klinické projevy nejsou věkově limitovány.

Další důležité informace

Infekční dávka: při požití je 108–109 bakterií.

Inkubační doba: pro Yersinia enterocolitica obvykle 3 až 7 dní (rozmezí 1–14 dní), pro Yersinia pseudotuberculosis až 21 dní.

Původce: Hlavním původcem humánních yersinióz je anaerobní bakterie Yersinia enterocolitica, méně často Yersinia pseudotuberculosis, obě hojně rozšířené v přírodním prostředí (půda, voda) a v trávicím traktu řady živočichů.

Zdroj: Zdrojem infekce je nemocný člověk nebo zvíře, nosič. Významným rezervoárem yersinií jsou prasata domácí, dále pak hlodavci, zajíci, psy a kočky, drůbež, hovězí dobytek, ovce, kozy, koně, zajíci, jeleni a ptáci.

Přenos: K nákaze dochází fekálně-orální cestou, zejména kontaminovanými potravinami nebo vodou, případně kontaktem s infikovanými zvířaty. Spektrum rizikových potravin je široké: kromě syrového či nedostatečně tepelně opracovaného vepřového masa a výrobků z něj sem patří maso jehněčí, kozí, hovězí, kuřecí, nepasterizované mléko, mléčné výrobky, ryby, mořské plody, tofu a zelenina. V případě Yersinia pseudotuberculosis je za rizikovou pro přenos nejčastěji uváděna kontaminovaná zelenina. Yersinie se mohou pomnožit v chladu během skladování. Popsány byly dále nozokomiální infekce. Ojediněle byl zaznamenán přenos infekce krevní transfuzí.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Vylučování yersinií ve stolici trvá minimálně po dobu symptomů onemocnění, obvykle 2–3 týdny, ale sekundární přenos je vzácný. Neléčené osoby však mohou být infekční i po dobu 2–3 měsíců. Asymptomatické nosičství je popisováno u dětí i dospělých osob. Imunita po prodělané infekci je pouze krátkodobá a osoba se může yersiniózou znovu nakazit. Vnímavost je všeobecná.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Yersinióza (odkaz vede na web szu.cz)
2. Michaela Špačková, Ondřej Daniel, Petra Klimešová, Zuzana Ileninová: Přehled základních epidemiologických charakteristik a deskriptivní analýza výskytu humánní yersiniózy v České republice v letech 2018–2020. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie 2022, 71(1): 32–39. (odkaz vede na web prolekare.cz)
3. European Centre for Disease Prevention and Control: Yersiniosis [Yersinióza] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Karel Medek, Nabil El‑Lababidi: Infekce, na kterou se málo myslí. Pediatrie pro praxi 2018, 19(4): 220–222. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 125 kB)