Kampylobakterióza

Výskyt kampylobakteriózy

Výskyt onemocnění je celosvětový. V Evropské unii jsou kampylobakteriózy od roku 2005 nejčastěji hlášeným alimentárním onemocněním; od roku 2007 to platí i pro Českou republiku. Průměrná roční incidence se v ČR pohybuje okolo 200 případů na 100 000 obyvatel; nejvyšší je ve věkové skupině dětí ve věku 1 až 4 roky a u kojenců. V rozvinutých zemích je nejvyšší výskyt onemocnění zaznamenáván v létě a časném podzimu.

Obrázek 1: Výskyt kampylobakteriózy v České republice v letech 2008–2024, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Prevence kampylobakteriózy

Zásadní je osvojení si správných hygienických návyků a bezpečného zacházení s potravinami. K prevenci alimentárních onemocnění v domácnostech je nutné dodržovat následující doporučení: nakoupit a konzumovat potravin před datem spotřeby, potraviny skladovat za výrobcem uvedených podmínek, potraviny přímo před konzumací dostatečně tepelně úpravit (důkladné vaření, pečení, smažení masa, převaření, pasterizace mléka, důkladné tepelné zpracování vejce), oddělit kuchyňské pomůcky (pracovní desku, prkénka, nádobí, náčiní) používané pro práci se syrovým masem a vejci od pomůcek pro zpracování potravin k přímé konzumaci, zavést a dodržovat oddělené skladování potravin určených k přímé spotřebě a syrových potravin v lednici, pravidelně si umývat ruce mýdlem a teplou vodou před každým kontaktem s potravinami (a vždy po použití toalety). Maso není vhodné před tepelnou úpravou omývat, z důvodu možného vzniku aerosolu a následné kontaminace pracovního prostředí a tím sekundární kontaminace dalších zpracovávaných potravin.

Hygienická opatření, jako zejména důkladné mytí rukou mýdlem v teplé vodě, jsou významnou prevencí onemocnění i v případě kontaktu s domácími mazlíčky (včetně plazů), hospodářskými zvířaty, nebo po návštěvě farmy či zoologické zahrady.

Po koupání v přírodních venkovních vodních nádržích je vhodné se následně osprchovat.

Rizikové skupiny obyvatel

Více jsou ohroženy zejména malé děti, starší lidé, těhotné ženy a imunokompromitovaní jedinci. Tito by se měli vyhnout konzumaci syrového masa, nedostatečně tepelně upraveného masa, a pokrmů, které nebyly přímo před konzumací dostatečně tepelně upraveny (byť byly upraveny dříve).

Rizikové potraviny

Mezi kampylobaktery nejčastěji kontaminované potraviny patří drůbeží maso (zejm. chlazená a mražená kuřata), vepřové maso (zejm. vepřová játra), hovězí maso, nepasterizované mléko a výrobky z něj.

Příznaky kampylobakteriózy

Mezi typické příznaky se řadí průjem (často krvavý), bolesti břicha, horečka, nevolnost, někdy zvracení. Onemocnění u lidí obvykle trvá 2–7 dní; gastrointestinální symptomy obvykle následně samovolně ustoupí. Výjimečně může mít onemocnění závažnější průběh, včetně bakteriemie, sepse a symptomů napodobujících akutní apendicitidu nebo ulcerózní kolitidu. V pozdní fázi může být infekce komplikována záněty kloubů (5–10 % případů); ve vzácných případech se mohou objevit postinfekční neurologické komplikace, jako je Guillainův–Barrého syndrom (0,1 % případů).

Léčba kampylobakteriózy

Léčba, pokud je nutná, je většinou symptomatická. Antimikrobiální léčba je nutná jen zřídka u rizikových pacientů a pacientů se závažným průběhem, přičemž je nutné brát zřetel na poměrně vysokou míru rezistence kampylobakterů vůči některým antibiotikům.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle 2–5 dnů (rozmezí 1–10 dnů).

Původce: Kampylobakterióza je onemocnění způsobené bakteriemi rodu Campylobacter. Kampylobaktery jsou primárně střevní patogeny. Dnes je popsáno 41 druhů kampylobakterů, z nichž onemocnění u lidí způsobuje zejména Campylobacter jejuni (90 %), dále pak Campylobacter coli, Campylobacter uppsaliensis, Campylobacter fetus a Campylobacter lari.

Zdroj: Zdrojem onemocnění jsou infikovaní lidé a zvířata, zejména ptáci (i drůbež), prasata, skot, aj. Ptáci mohou být bezpříznakovými nosiči.

Přenos: Přenos je možný ze zvířat přímo kontaktem nebo kontaminovanými potravinami, vodou a povrchy. Nejčastějším způsobem nákazy je konzumace kontaminovaných potravin (zejména drůbeže) nebo pitné vody. Mezi další rizikové faktory patří koupání v přírodních povrchových vodách a přímý fyzický kontakt s infikovanými zvířaty.

Období nakažlivosti: Osoby, které nebyly léčeny antibiotiky, mohou vylučovat kampylobaktery stolicí 2–7 týdnů po odeznění příznaků onemocnění. Člověk je po dobu vylučování pro své okolí stále infekční. Vnímavost je všeobecná, imunita po prodělaném onemocnění je krátkodobá.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Kampylobakterióza (odkaz vede na web szu.cz)
2. Státní veterinární správa: Kampylobakterióza (odkaz vede na web svscr.cz)
3. European Centre for Disease Prevention and Control: Campylobacteriosis [Kampylobakterióza] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. News Medical: What is campylobacteriosis? [Co je kampylobakterióza?] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)