Botanická charakteristika
Réva vinná (Vitis vinifera) patři do čeledi révovitých (Vitaceae). Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin. Pochází pravděpodobně ze západní a střední Asie, Římané ji přivezli do Evropy a zde časem zdomácněla. Většina hroznů se lisuje na víno (tzv. vinné hrozny), přibližně jen desetina úrody se konzumuje jako ovoce (stolní hrozny). Hrozny vyrůstají v latách (typ květenství) a v závislosti na odrůdě mají různé barvy: rozlišujeme tak hrozny „bílé“ (zelené, žluté, jantarově zbarvené) a tmavé (červené, modré, černomodré). Uvnitř šťavnaté dužiny se většinou nacházejí tvrdá, lehce nahořklá jadérka; výjimkou jsou bezjaderné stolní hrozny. Vinná réva je popínavý keř, který může krásně ozdobit stěny domu. Tato rostlina dosahuje výšky dvou až deseti metrů.
Živiny, vitaminy a minerály
Množství obsažených látek v různých odrůdách hroznů se může výrazně lišit; dokonce i obsah cukru v rámci jedné odrůdy může být značně odlišný, a to v závislosti na zralosti plodů. Z vitaminů stojí za zmínku zejména vitamin B1, vitamin B6 a niacin, zatímco z minerálních látek jsou zastoupeny především draslík, vápník a železo. Hrozny dále obsahují barviva (např. flavonoid antokyan) a fenolové kyseliny – oba typy látek patří k sekundárním metabolitům rostlin a mohou mít různé zdraví prospěšné účinky. Tmavé hrozny mají vyšší obsah flavonoidů než světlé odrůdy. Jadérka získaná při výrobě vína lze zpracovat na hroznový olej: ten obsahuje vysoké množství cenných polynenasycených mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na složení krevních tuků.
| Látky obsažené v hroznech | Na 100 g jedlé části | Látky obsažené v hroznech | Na 100 g jedlé části |
|---|---|---|---|
| Energie (kcal) | 67 | Železo (mg) | 0,5 |
| Tuky (g) | 0,3 | Vitamin A (µg) | 1 |
| Bílkoviny (g) | 0,7 | Vitamin B1 (mg) | 0,05 |
| Sacharidy (g) | 15,2 | Vitamin B2 (mg) | 0,03 |
| Vláknina (g) | 1,5 | Vitamin B3 (mg) | 0,3 |
| Draslík (mg) | 192 | Vitamin B6 (mg) | 0,07 |
| Vápník (mg) | 12 | Vitamin C (mg) | 4 |
| Hořčík (mg) | 9 | Vitamin E (mg) | 0,7 |
Využití v kuchyni
Kromě tradičního využití k výrobě vína či moštu lze hrozny konzumovat i za syrova, jako velmi chutné ovoce. Můžete je použít do různých ovocných pokrmů, jako jsou ovocné saláty, špízy, krémy nebo jiné dezerty: hrozny v nich nejen dobře chutnají, ale působí i dekorativně. Hrozny se rovněž často používají jako obloha koláčů a dortů, ale neměly by se společně s nimi péci (příkladem je ovocný koláč s želé na povrchu). Sušené hrozny jsou obecně známy jako rozinky a nacházejí uplatnění např. v müsli směsích, studentských směsích, v pečivu (např. rozinkové šneky, sušenky) i v různých moučnících (např. palačinky nebo závin), ale i v pikantních pokrmech, např. v orientální kuchyni. Před konzumací za syrova hrozny důkladně operte, nejlépe vlažnou vodou.
Skladování
V zásuvce na zeleninu v chladničce vydrží hrozny nanejvýš několik dní, proto byste je měli sníst co možná nejčerstvější. Nahnilé nebo poškozené bobule vytřiďte a pozor dávejte i na otlačená místa. Při nákupu dbejte na to, aby na ovoci byla stále ještě viditelná přirozená ochranná vrstva, která bobule chrání před hnilobou.
