Zubní kaz je nejčastější onemocnění vůbec a zároveň je onemocněním, na jehož vzniku se ve velké míře podílí složení stravy. Ve vyspělých zemích poklesl v posledních několika desetiletích výskyt zubního kazu u dětí asi třikrát, což lze připisovat právě vhodnějšímu složení stravy.
Dutina ústní je osídlena kmenem Streptococcus mutans a laktobacily. Ty mohou fermentovat (rozkládat) jakékoli sacharidy, ale nejtypičtější je fermentace sacharózy, glukózy a fruktózy. Při procesu fermentace vznikají kyseliny, které při poklesu pH pod 5,7 narušují sklovinu. Laktóza a galaktóza mají nižší potenciál vyvolávat zubní kaz. Sklovinu naopak chrání potraviny s obsahem proteinů, které kyseliny neutralizují. Také škrob má menší potenciál vyvolávat kaz, alkoholy (např. xylitol, manitol a sorbitol) tak nečiní vůbec. Více ulpívají na zubech jídla lepivá, jako je sušené či kompotované ovoce.
Prevencí zubního kazu je ústní hygiena, dostatečná hydratace zajišťující dostatek slin a přirozená odolnost skloviny, v praxi docílená časným podáním fluoridu. Parodontitida nesouvisí s přijímanou stravou tolik jako zubní kaz a kromě kvality péče o ústní dutinu ovlivňují její výskyt genetická predispozice, kouření a cukrovka.
V péči o ústní dutinu je tedy z dietologického hlediska nutné omezit příjem sladkých a lepivých jídel a sladkých nápojů mezi jídly (je vhodné pít jen vodu, čaj a mléko, tedy nekyselé nápoje). Kyselé nápoje (ovocné a sycené) se doporučuje pít pouze při jídle. Přestávky 1–2 hodiny mezi jídly umožní neutralizační efekt slin. Jako moučník je lépe zvolit spíše mléko a sýry než sladké potraviny.
Kazem jsou více ohroženy osoby s gastroezofageálním refluxem a osoby s častým zvracením, neboť oba tyto faktory významně okyselují prostředí ústní dutiny. Ještě významnějším opatřením než výše uvedené zásady se stala fluoridace pitné vody. Stav chrupu po 65. roce věku je ovlivňován i celkovým stavem výživy člověka.
Každý sacharid může vyvolat kaz, ale jak již bylo uvedeno výše, méně kariogenní je laktóza a galaktóza, naopak více kariogenní jsou sacharóza a glukóza. Více škodí často podávané dávky sacharidů, ačkoli rozhodující je celkové množství. Chrupu rovněž škodí deficit vitaminu D. Nepříznivě se na stavu skloviny podepisují kyselé nápoje, přičemž horší jsou džusy (jablečný, pomerančový) než kolové nápoje. Všechny tyto nápoje jsou nevhodné zejména před spaním. Čištění zubů těsně po požití kyselých nápojů může stírat sklovinu. Cucání nápojů brčkem vadí méně, neboť při tomto způsobu konzumace je méně rozsáhlý kontakt se sklovinou. Po vypití sladkého a kyselého nápoje je optimální sníst zeleninu nebo mléčný výrobek (např. sýr), případně použít žvýkačku.
