Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Aktuální: Dieta při otocích a vodní bilance

Dieta při otocích a vodní bilance

Kategorie: Výživa nemocných – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Dehydratace a hyperhydratace se mohou vyskytovat téměř u každého onemocnění, např. při onemocnění srdce, jater, ledvin, centrálního nervového systému, ale i při infekcích a onemocněních trávicího traktu. Často je porucha kombinovaná, např. snížení objemu krevního řečiště (často s hypotenzí – nízký tlak krve) a současně expanze extravaskulární (mimocévní) tekutiny a otoky.

Ilustrační obrázek Dieta při otocích a vodní bilance

Poruchy vodní bilance bývají dále provázeny kvalitativními změnami vnitřního prostředí – změnami hladin iontů, plazmatických proteinů (bílkovin) a poruchami acidobazické rovnováhy (rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu). Některé dietologické aspekty těchto změn jsou uvedeny v samostatných článcích (viz kapitola Výživa nemocných). Dietní úprava často nestačí a je třeba volit infuzní léčbu či farmakoterapii.

Denní ztráta vody představuje u zdravého jedince přibližně ztrátu močí 1–1,5 litru, viditelným i neviděným pocením cca 1 litr, v dechu se ztrácí asi 250 ml a ztráta stolicí je, pokud nejsou přítomny průjmy, zanedbatelná. Ztrátu tekutin je třeba hradit perorálním příjmem (ústy). Asi 500 ml představuje tzv. metabolická voda, která vzniká při metabolických procesech. Při fyzické aktivitě a sportu lze běžně ztratit kolem 3 litrů vody, při sportu v teple až 1,5 litru za hodinu. V létě je spotřeba tekutin při fyzické aktivitě značná, v zimě stačí při lehčí sportovní zátěži podání do 2 litrů navíc. Vhodné je i podání iontů (K, Mg, Ca, PO4). Optimální je podání litru minerálky asi hodinu před sportem (Korunní, Mattoni, Magnesia), po sportu pak doplníme další 1–1,5 litru. Vhodné jsou i ředěné džusy (s vyšším obsahem draslíku).

Doplnění iontů draslíku a sodíku zajistíme i potravinami (viz článek Dieta u vysokého krevního tlaku). Při větší ztrátě, např. při infekčním průjmu, polyurii (více než tři litry moči denně) apod., často nestačí perorální hydratace a je nutné přistoupit k infuzím. Dehydrataci poznáme posouzením povrchu jazyka či vyšetřením kožního turgoru (napětí kůže). Nejvíce jsou jí ohroženi starší lidé a děti. Zvláště nebezpečné jsou sekreční průjmy, například při choleře, kdy je ztráta vody vyvolána její aktivní sekrecí do střeva a zejména u dětí dochází k ohrožení na životě.

K retenci (zadržování) tekutin dochází často u obézních při výkyvech dietního příjmu. Pacient po hladovce, instantní redukční dietě či výrazném kalorickém omezení často při zahájení běžného dietního příjmu velmi rychle tekutiny retinuje. Proto je po těchto léčebných postupech nutné opatrné zvyšování příjmu kalorií a iontů. Pacienti jsou pak často zaskočeni prudkým váhovým vzestupem, což je typické pro diabetiky a pacienty s inzulinorezistencí (snížená odpověď na podání inzulinu) po ostrém redukčním režimu.

Pro hydrataci u nemocných dětí užíváme i speciální roztoky, např. Kulíšek.

Dieta při otocích

Otoky nastávají obvykle při retenci tekutin, přitom v cévním řečišti bývá často hypovolemie (snížení objemu obíhající krve) a hypotenze (nízký tlak krve). Vznik otoků je typický pro kardiovaskulární onemocnění, hypertenzi (vysoký tlak krve), renální insuficienci (selhání ledvin), jaterní cirhózu a další nemoci. Hlavním dietním opatřením je neslaná dieta s šetřící úpravou, v dietním systému nemocnic je označena číslem 10. Příklad jídelníčku pro neslanou dietu při otocích je uveden v tab. 1.

Pravidla diety při otocích

1. Neslaná dieta – bez použití kuchyňské soli a slaných potravin. Množství Na (sodiku) ve stravě je do 1 g/den. Šetřící úprava potravin, s vyloučením dráždivých druhů koření a nadýmavých potravin. Neslanou chuť můžeme částečně zastřít přídavkem kořenové zeleniny při vaření, použitím zelených natí (petrželka, pažitka, celerová nať, kopr, bazalka, saturejka, libeček atd.), kmínem, nakyslou chutí, přídavkem rajčatového protlaku.

2. Podle bilance příjmu a výdeje tekutin můžeme i omezit příjem nápojů. Nezařazujeme polévky, protože neslané nejsou chutné a při zadržování tekutin v těle a tvorbě otoků se doporučuje omezení tekutin. Zcela vynecháme pití minerálních vod.

3. Maso vaříme, dusíme, pečeme bez vypékání, občas grilujeme v troubě. Omáčky zahušťujeme moukou, kterou můžeme pro lepší chuť a barvu opražit nasucho dorůžova, nebo zálivkou z takto upravené mouky a vody nebo mléka. Jíšku nepoužíváme.

4. Brambory vaříme nejlépe se zelenými natěmi (libeček, petržel), s kmínem, rýži s hřebíčkem, rozinkami, zeleninou. Omáčky připravujeme s nakyslou chutí – rajská, koprová, křenová, smetanová s kořenovou zeleninou. Slanou chuť můžeme částečně nahradit lékárenským přípravkem Salnatrex, který se používá až do hotových pokrmů, protože vařením hořkne.

5. Vhodný je čaj či stolní voda, obvykle do 1 litru denně, resp. v takovém množství, aby docházelo k mírně negativní bilanci tekutin.

6. Strava má šetřící charakter výběru a úpravy potravin.

7. Výživová doporučení jednotlivých živin jsou podle typu onemocnění pacienta.

Tabulka 1: Příklad jídelního lístku pro neslanou dietu při otocích

Snídaně:
  • slabé kakao, vánočka
  • čaj s citronem, rohlíky, Flora, ozdobit rajčetem
  • šípkový čaj, rohlíky, tvarohová pomazánka (tvaroh, pažitka)
  • ovocný čaj, jogurt s ovocem a cornflakes
  • bílá káva, jablkový závin
Svačina:
  • ovoce, zelenina, pudink, jogurt
Oběd:
  • zapečený kapr s libečkem a máslem, brambory s pažitkou, hlávkový salát s jogurtem
  • libové vepřové maso na kmíně, barevná rýže (rýže, mrkev, hrášek), míchaný kompot
  • vařené hovězí maso, koprová omáčka, houskový vídeňský knedlík
  • dietní masový nákyp (vepřové, kuře) se saturejkou, bramborová kaše, mrkvový salát
  • pečené kuře na celeru s jablky, pečené brambory s kmínem, ovocný salát (pomeranč, jablko, kiwi)
Večeře:
  • pohankové rizoto s vepřovým masem, zeleninou, domácí salát z vařené červené řepy, vinného octa, křenu
  • žemlovka s jablky a tvarohem
  • ozdobené chlebíčky (veka, máslo, pomazánka z tvarohu a strouhaného celeru nebo bylinek, na ozdobu rajče, ananas, plátek pomeranče)
  • italské těstoviny (vařené špagety, omáčka z rajského protlaku, vařené cibulky, kuřecího masa, bazalky, oregana), hlávkový salát s citronem


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Co je co ve výživě, Dieta při obezitě, Dieta u cukrovky, Dieta u kloubních onemocnění, Dieta u nádorových onemocnění, Dieta u neurologických a duševních onemocnění, Diety u onemocnění trávicího traktu, Průjmová onemocnění v dětském věku, Redukční diety, Zvláštní výživová opatření


Více v kategorii Výživa nemocných

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Dieta u nízkého krevního tlaku

    Dieta u nízkého krevního tlaku (hypotenze)

    Výživa nemocných

    Nízký krevní tlak je obtížné ovlivnit dietou. Snížení krevního tlaku s ortostatickými kolapsy (vznikají při náhlé či příliš rychlé změně z polohy horizontální do polohy vertikální) je časté u asteniků (štíhlý typ) a mladších osob, ale i u starších s nedostatečným příjmem tekutin a iontů.

  • Ilustrační obrázek Speciální diabetické diety

    Speciální diabetické diety

    Dieta u cukrovky

    Diabetes 2. typu i diabetes 1. typu často koinciduje s dalšími složkami metabolického syndromu a u obou typů cukrovky se vyskytují komplikace. Nemocný pak musí současně držet diabetickou dietu i s ohledem na některá další onemocnění.

  • Ilustrační obrázek Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

    Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

    Diety u onemocnění trávicího traktu

    Dieta při chorobách žlučníku je velmi podobná dietě při onemocněních slinivky břišní a jater. Pro tuto skupinu onemocnění je charakteristické, že dietní léčba hrála v minulosti zásadní roli. Dnes je naopak typické, že dietní léčba má částečně význam v prevenci a jen omezený význam – symptomatický – v úlevě od obtíží. V léčbě pak diety ztratily svůj význam.

  • Ilustrační obrázek k článku „Dieta u vysokého krevního tlaku“

    Dieta u vysokého krevního tlaku (hypertenze)

    Výživa nemocných

    Esenciální hypertenze je významné onemocnění, jehož přesnou příčinu neznáme, rozhodně však má blízko k metabolickým onemocněním a metabolickému syndromu. Proto je režimová a dietní léčba u tohoto onemocnění tak důležitá. Významné je na prvním místě odstranění stresu a zvýšení fyzické aktivity, a až na druhém místě dieta.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace