Vznik hypertenze obvykle o několik let předchází vzniku diabetu a vzniku hypertenze obvykle předchází abdominální (břišní) kumulace tuku u obézních. Počet hypertoniků v populaci velmi závisí na obezitě v populaci. Změna hmotnosti vede, především krátkodobě, k výrazné změně systolického a diastolického tlaku, v horizontu více let nemá pokles hmotnosti tak pozitivní vliv na hypertenzi jako na diabetes.
Základem je redukce hmotnosti
Hypertenze je onemocnění především dědičné a částečně podmíněné obezitou a kalorickým excesem v příjmu (tzn. nadměrným příjmem kalorií). Významnou roli hraje i příjem sodíku.
Historicky nejvýznamnější dietou v léčbě hypertenze je omezení soli, dnes je však důležité i využití dalších diet. U obézních diabetiků je to redukční dieta, v poslední době se však ukazuje význam zvýšení příjmu ovoce a zeleniny. Efekt této diety může být dán i kombinací účinku omezení soli a redukce energetického příjmu.
V dietní léčbě hypertenze se snižuje množství sodíku ve stravě. Sledujeme také množství draslíku v séru a podle výsledků zvyšujeme příjem draslíku až na 7 g za den. Draslík je nutné sledovat u pacientů léčených diuretiky, protože zde může docházet k poklesu hodnot – hypokalemii, což je pak třeba kompenzovat jeho zvýšeným přísunem. U pacientů s porušenou funkcí ledvin (renální insuficiencí) se mohou naopak hodnoty draslíku v séru nebezpečně zvyšovat a způsobit hyperkalemii.
Obézní hypertonik by vždy měl redukovat hmotnost. Za této redukce by měl být měřen tlak a lze počítat s tím, že při zastavení poklesu či vzestupu hmotnosti dojde i k vzestupu tlaku. Obézní hypertonik by se tedy měl pokoušet hubnout dlouhodobě.
Redukce hmotnosti pacienta významně přispívá ke snížení krevního tlaku. Vhodné je snížení množství tuků ve stravě podle příslušné redukční diety a také náhrada živočišných tuků rostlinnými oleji.
Neslané diety
Rozdělení neslaných diet:
- mírné omezení soli – množství sodíku cca 2 g/d
- přísná neslaná dieta – množství sodíku <1 g/d
ad 1. Mírné omezení soli. Nepodáváme solí konzervované potraviny – uzeniny, paštiky, slaninu, marinované, uzené a solené ryby, olejovky, zeleniny ve slaném nálevu, slané sušenky, chipsy, slané kořenící směsi (Podravka, Vegeta, Masox, glutamát sodný), polévky v prášku atd. Při přípravě pokrmů můžeme mírně solit podle doporučeného množství soli na den. K pití nejsou vhodné minerálky, alkoholické nápoje, časté pití zrnkové kávy, silného černého čaje. Tato dieta se u nás v nemocnicích nepřipravuje, požadavek lze vyřešit předepsáním neslané diabetické diety s přídavkem povoleného množství soli. Ve 2,5 g NaCl (kuchyňská sůl) je obsažen 1 g Na (sodíku).
ad 2. Neslaná dieta – bez použití soli. Neslanou chuť můžeme částečně zastřít přídavkem kořenové zeleniny při vaření, použitím zelených natí (petrželka, pažitka, celerová nať, kopr, bazalka, saturejka, libeček atd.), kmínem, nakyslou chutí, přídavkem rajčatového protlaku. Nevhodné jsou potraviny uvedené ve výše popsané dietě s mírným omezením soli, dále sýry, slané pečivo, potraviny obsahující větší množství sodíku (margaríny, vnitřnosti, cornflakes, sušené mléko). Strava má šetřící charakter, proto nepoužíváme ostré koření – kari, chilli, papriku, pepř atd. Zabraňujeme přepalování tuků. Nezařazujeme polévky, protože neslané nejsou chutné a při zadržování tekutin v těle a tvorbě otoků se doporučuje omezení tekutin.
Nestačí jen nesolit
Dietní omezení soli je historicky hlavním dietním opatřením v léčbě hypertenze. Průměrný Američan či Evropan jí asi 3–8 g soli denně, což je mnoho. Důležité, je, že sůl je obsažena skoro v každé potravině a nestačí jen nesolit. Z váhy soli tvoří sodík asi 40 %. Požije-li pacient držící neslanou dietu omylem či z důvodu, že je mu líto zakoupenou potravinu vyhodit, slané jídlo, například uzeninu, může dojít k retenci (zadržení) tekutin a zhoršení tlaku na několik dní.
Dnes je omezení soli nejvýznamnější u hypertenze starších osob. Ze studií například vyplývá, že snížení příjmu soli z 9 g na 6 g, tedy cca z 3,6 g sodíku na 2,4 g, snižuje tlak asi o 3,5 mm Hg. Efekt je tedy relativně malý.
60–70 % přijaté soli pochází z průmyslově zpracovaného jídla. Snadným opatřením je jíst pouze potraviny čerstvé či zpracované doma, tedy podobně jako u prevence diabetu – nejíst průmyslově připravené masné výrobky (paštiky, uzeniny apod.).
Na zlepšení krevního tlaku se podle studií může podílet i mírný vzestup příjmu draslíku, např. ze 3 g na 3,5 g za den; toho lze snadno docílit právě dietou založenou na příjmu ovoce a zeleniny.
Relativně vyšší obsah draslíku má zelenina (hlavně sušená), rajčatový protlak, kečup, houby, luštěniny, z ovoce avokádo a sušené ovoce, citrusové plody, banány, meruňky, citronová šťáva, dále sladkosti s čokoládou, kakaem, všechny ořechy, celozrnné výrobky, rýže a droždí. Prakticky lze snadno realizovat tato omezení soli:
- vyloučit volné soli, nepřisolovat,
- vyloučit průmyslově vyráběné slané potraviny,
- vyloučit potraviny s vysokou dávkou sodíku (minerálky apod.),
- nahradit slanou chuť např. bylinkami, houbami, kořením apod.
Zvýšení příjmu ovoce a zeleniny
Mnohem efektivnější než neslaná dieta je v léčbě hypertenze příjem ovoce a zeleniny. Dnes se doporučuje příjem 0,5–1 kg ovoce, zeleniny denně. Takové pravidlo se snadno pamatuje a je pro většinu pacientů reálné.
Pacienti by měli přijímat čerstvé ovoce a zeleninu. Konzervované potraviny nejsou vhodné, vhodným doplňkem diety jsou mléčné výrobky.
U pacientů, kterým bylo doporučeno jíst 5 dávek ovoce a zeleniny denně, laboratorně stouply hladiny vitaminu C a betakarotenu, systolický tlak klesl o 4 mm Hg a diastolický o 1,5 mm Hg.
Dnes je tedy příjem ovoce a zeleniny důležitějším opatřením v léčbě hypertenze než neslaná dieta.
Další dietní opatření v léčbě hypertenze
Velmi důležitým opatřením v léčbě hypertenze je omezení konzumace alkoholu. Alkohol zvyšuje tlak již při příjmu 1–2 jednotky alkoholu denně (dvě piva, dvě sklenky vína či destilátu). Vysoký tlak mají prakticky všichni silní pijáci.
Příjem kalcia významně redukuje krevní tlak u pacientů, kteří přijímali v dietě málo kalcia. Kalciová suplementa (doplňky vápníku) snižují významně tlak u těhotných s hypertenzí. Také bylo prokázáno, že krevní tlak a kardiovaskulární mortalita jsou nižší tam, kde je tvrdší pitná voda.
Souhrn dietních opatření v léčbě hypertenze
V souhrnu lze tedy konstatovat, že pacient s hypertenzí by měl především jíst hodně ovoce a zeleniny (až 1 kg denně), pravidelně konzumovat ryby a vyhnout se průmyslově vyráběným potravinám (konzervy, uzeniny, fast food). Neměl by solit, a pokud je obézní, měl by svou hmotnost zredukovat o 5–10 %. Měl by také pravidelně užívat suplementa s kalciem či mléčné výrobky a denně cvičit nebo provozovat jinou pravidelnou pohybovou aktivitu, např. chůzi.
