Infekce močových cest

Jaké existují formy infekce močových cest?

Podle toho, ve které části močových cest (obr. 1) je infekce přítomna, lékaři rozlišují:

• infekce dolních močových cest – patří sem zánět močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida);
• infekce horních močových cest – patří sem zánět ledvinné pánvičky a přilehlého ledvinného parenchymu (pyelonefritida) a zánět močovodu (ureteritida).

Obrázek 1: Močové cesty – schematický nákres. Pohled je zepředu (jako bychom se dívali na člověka stojícího proti nám), proto jsou levá ledvina a levý močovod na obrázku vpravo a naopak. (Zdroj: depositphotos.com)

Podle toho, zda existuje zvýšené riziko závažného průběhu infekce, lékaři dále rozlišují:

• nekomplikované infekce močových cest – není očekáváno zvýšené riziko závažného průběhu:
• v močových cestách nejsou přítomny žádné změny, které by mohly vést ke komplikacím;
• funkce močového měchýře a ledvin je normální;
• nejsou přítomna žádná souběžná onemocnění;
• komplikované infekce močových cest – existuje zvýšené riziko, že se zánět rozšíří a infekce bude mít závažný průběh; to platí například pro:
• starší lidi;
• těhotné ženy;
• pacienty s nedostatečně kompenzovaným diabetem mellitem (cukrovkou);
• pacienty se sníženou obranyschopností (např. podstupující chemoterapii, HIV pozitivní nebo jinak imunokompromitované);
• lidi s anatomickými změnami v močových cestách (např. zúžená močová trubice, ledvinové kameny, zvětšená prostata);
• lidi s funkčním omezením močových cest (např. onemocnění ledvin, poruchy vyprazdňování močového měchýře).

Pokud se infekce močových cest vyskytuje několikrát ročně (nejméně dvakrát za půlrok nebo třikrát za rok), lékaři hovoří o opakující se neboli recidivující infekci močových cest [1].

Jaké jsou příčiny infekce močových cest?

Infekce močových cest je většinou bakteriálního původu. Bakterie se zvnějšku mohou dostat do močové trubice, kde vyvolají zánět. Skrze močovou trubici mohou bakterie proniknout do močového měchýře, a v některých případech se šíří dále přes močovody až do ledvinné pánvičky.

Ve většině případů se jedná o bakterie pocházející z vlastního střeva, zvláště pak o druh Escherichia coli (zkráceně E. coli). Výrazně méně často se vyskytují jiní původci infekce, např. stafylokoky, enterokoky, rody Proteus či Klebsiella.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik infekce močových cest?

Existují některé rizikové faktory, které patogenům usnadňují proniknutí do močových cest, kde pak vyvolají zánět. Mezi tyto rizikové faktory patří mimo jiné:

• ženské pohlaví – ženy jednak mají kratší močovou trubici než muži, jednak se jejich močová trubice a řitní otvor nacházejí blízko u sebe; bakterie se tak mohou se střeva snáze dostat do močového měchýře a tam se množit;
• pohlavní styk – při pohlavním styku se zvyšuje riziko, že se bakterie dostanou do močové trubice;
• zavedený močový katétr;
• nedávná léčba antibiotiky.

U žen se k tomu přidávají následující rizikové faktory:

• používání antikoncepčních prostředků zabíjejících spermie (tzv. spermicidů) nebo pesaru při pohlavním styku;
• těhotenství – u těhotných žen se infekce močových cest vyskytují častěji než u žen, které těhotné nejsou;
• přechod (klimakterium) – četnost infekcí močových cest se zvyšuje i v období přechodu; souvisí to s hormonálními změnami;
• přehnaná intimní hygiena – kyselé prostředí pochvy brání patogenům, aby se v ní usazovaly a množily se; pokud žena používá příliš mnoho mýdla, intimních sprejů nebo vaginálních výplachů, může tuto přirozenou ochrannou funkci narušit.

U mužů jsou dalšími rizikovými faktory zvětšená prostata nebo změny na předkožce.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při infekci močových cest?

Mezi možné příznaky infekce močových cest patří:

• bolest při močení (dysurie);
• časté nutkání na močení (polakisurie);
• pocit, že nedokážete udržet moč;
• bolest v podbřišku;
• celkový pocit nemoci doprovázený únavou a vyčerpáním;
• viditelná krev v moči.

U dětí se při zánětu močového měchýře často objevují i některé další příznaky, například pomočování (ať už ve dne, nebo v noci). Bližší informace najdete v samostatném článku Infekce močových cest u dětí.

Komplikovaná infekce močových cest

Pokud se kromě výše uvedených příznaků objeví i další potíže, je možné, že zánět se rozšířil až do ledvin. Mezi možné příznaky patří:

• horečka (tělesná teplota nad 38 °C), zimnice;
• bolest v boku (přibližně v oblasti ledvin);
• nevolnost a zvracení.

Asymptomatická bakteriurie

Asymptomatická bakteriurie je zvláštní forma infekce močových cest, při níž se v močových cestách vyskytují bakterie, ale člověk nepociťuje žádné obtíže. Přítomnost bakterií se většinou zjistí pouze náhodně, např. při vyšetření moči v rámci preventivní prohlídky.

Asymptomatická bakteriurie vyžaduje léčbu pouze ve výjimečných případech, např. před určitými urologickými nebo gynekologickými zákroky.

Jaké komplikace se mohou vyskytout u infekce močových cest?

Jedním z možných následků infekce dolních močových cest je pyelonefritida, což je zánět ledvinné pánvičky a přilehlé části ledviny, tzv. ledvinného parenchymu. Pyelonefritida se může rozvinout, když bakterie z močového měchýře vystoupají skrze močovody až do ledvin.

U mužů se navíc mohou vyskytnout následující komplikace:

• akutní zánět prostaty (akutní prostatitida),
• zánět varlete (orchitida),
• zánět nadvarlete (epididymitida).

Jak se stanoví diagnóza infekce močových cest?

Prvním krokem v diagnostice infekce močových cest je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař se při něm bude vyptávat na příznaky, případné rizikové faktory a dříve prodělaná onemocnění. Již na základě anamnestického rozhovoru dokáže lékař mnohdy posoudit, zda se jedná o nekomplikovanou infekci močových cest či nikoli. K potvrzení tohoto podezření se často provádí vyšetření moči pomocí testovacího proužku. Testovací proužky na moč se k diagnostice používají velmi často; někdy však mohou vykazovat falešně negativní nebo naopak falešně pozitivní výsledky.

Pokud jsou příznaky jednoznačné, zpravidla nejsou nutné žádné další diagnostické kroky. Za určitých okolností je však potřeba provést některá další vyšetření, například v případě:

• méně jednoznačných příznaků,
• opakujících se (recidivujících) infekcí močových cest,
• výskytu obtíží v těhotenství,
• přítomnosti rizikových faktorů, které mohou zhoršit průběh infekce,
• podezření na pyelonefritidu (viz výše).

Podle konkrétní situace může lékař pacienta odeslat na různá vyšetření, například:

• podrobné fyzikální vyšetření,
• gynekologické nebo urologické vyšetření,
• laboratorní vyšetření moči,
• vyšetření krve,
• ultrazvukové vyšetření ledvin a/nebo močového měchýře,
• rentgenové vyšetření močových cest,
• cystoskopii.

Jak se léčí infekce močových cest?

Nekomplikované infekce močových cest, resp. záněty močového měchýře, často odezní samy. Při silných obtížích mohou pomoci léky proti bolesti a křečím, např. paracetamol nebo ibuprofen.

V některých případech může lékař pacientovi předepsat antibiotika [2]. Ta mohou pomoci rychleji a zkrátit dobu trvání onemocnění. Antibiotická léčba však není vždy nutná. Pokud je riziko komplikací nízké a potíže nejsou příliš závažné, za určitých okolností se lze obejít bez antibiotické léčby. O tom, zda je podávání antibiotik vhodné či nikoli, rozhodne lékař podle individuální situace konkrétního pacienta.

U komplikovaných infekcí močových cest bývají antibiotika nezbytná: existuje totiž riziko, že se infekce rozšíří až do ledvin. K určení původce infekce (tedy typu či druhu bakterie) se většinou provádí laboratorní vyšetření moči.

Pokud se zánět již rozšířil až do ledvin, je důležité rychle zahájit antibiotickou léčbu. Pouze tím lze zabránit trvalému poškození ledvin. Podle závažnosti infekce a celkového zdravotního stavu je v případě pyelonefritidy někdy nutná hospitalizace.

Co mohu dělat sám/sama při infekci močových cest?

• Pokud vám lékař předepsal antibiotika, užívejte je podle jeho pokynů.
• Denně vypijte jeden až dva litry tekutin. Tím pomáháte vyplavovat bakterie z močového měchýře a močových cest.
• Choďte močit pokud možno pravidelně, močový měchýř přitom vyprazdňujte úplně.
• Někdy pomáhá i aplikace tepla (např. přiložení termoforu) na podbřišek.

Jak předcházet infekci močových cest?

Existují některá opatření, která pomáhají snižovat riziko infekce močových cest. Ta mohou být užitečná zejména pro ženy, které trpí opakovanými záněty močového měchýře. Preventivní opatření jsou stručně shrnuta v následujících odstavcích.

Jaká jsou preventivní opatření v každodenním životě?

• Dbejte na dostatečný příjem tekutin, přibližně 1,5 litru denně. Optimální pitný režim pravidelně proplachuje močový měchýř a tím brání množení bakterií.
• Pokud při pohlavním styku používáte spermicid (antikoncepční prostředek zabíjející spermie) nebo pesar, možná by pomohlo přejít na jinou formu antikoncepce.
• Vyhněte se nadměrné intimní hygieně, zvláště pokud při ní používáte mýdlo, intimní spreje nebo dokonce vaginální výplachy. Přehnaná intimní hygiena totiž může narušit rovnováhu přirozené vaginální mikrobioty. K očištění stačí voda.
• Vyhýbejte se prochlazení, zejména nohou. Prochlazení se za určitých okolností může podílet na rozvoji infekce močových cest.

Pomáhají rostlinné přípravky při prevenci infekce močových cest?

K prevenci infekcí močových cest jsou někdy doporučovány rostlinné přípravky. Nejznámějším příkladem jsou doplňky stravy s obsahem brusinek [3]. Ty jsou k dostání v různých formách, např. jako kapsle, čaj nebo šťáva. Některé studie prokázaly, že ženy, které pravidelně užívaly přípravek s obsahem brusinek, trpěly zánětem močového měchýře o něco méně často. Pro srovnání:

• Při užívání placeba mělo během tří měsíců alespoň jednou zánět močového měchýře osm ze 100 žen.
• Při užívání přípravku s obsahem brusinek mělo během tří měsíců alespoň jednou zánět močového měchýře pět ze 100 žen.

Doplňky stravy s obsahem brusinek by tedy mohly být potenciálně účinné při prevenci zánětu močového měchýře. Tento výsledek však není dostatečně vědecky prokázán a platí pouze pro nekomplikované záněty močového měchýře u jinak zdravých žen.

Existuje řada dalších rostlinných přípravků, které jsou nabízeny k prevenci nebo i k léčbě infekcí močových cest [3]. Většinou obsahují kombinaci několika rostlin. Celkově však neexistují dostatečně spolehlivé důkazy o účinnosti rostlinných přípravků.

Jaká existují další preventivní opatření?

Ženám v období klimakteria (přechodu) může lékař v některých případech předepsat přípravky s obsahem estrogenu k zavádění do pochvy, např. ve formě čípků nebo krému. Estrogen je ženský pohlavní hormon. Klesající hladina estrogenu v období menopauzy může vést k tomu, že sliznice pochvy vysychá a bakterie se v ní snáze množí. Lokálně aplikované estrogenové přípravky tomu mohou zabránit.

Existují i některá další opatření, která bývají někdy doporučována v rámci prevence infekcí močových cest. Není však s jistotou prokázáno, zda jsou dostatečně účinná. Patří mezi ně mimo jiné kapsle s extraktem z usmrcených bakterií E. coli či probiotika ve formě čípků, šťávy nebo tablet.

Na koho se mohu obrátit?

Nekomplikované záněty močových cest obvykle během několika málo dní odezní samy. Pokud výše popsané potíže s močovými cestami pociťujete delší dobu, obraťte se na svého gynekologa (ženy) nebo praktického lékaře (muži i ženy).

Související odkazy

1. Pavel Rutar: Recidivující infekce močových cest. Medicína pro praxi 2019, 16(3): 196–198. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 198 kB)
2. Aleš Čermák: Současné možnosti léčby infekcí dolních cest močových. Urologie pro praxi 2024, 25(3): 114–120. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 289 kB)
3. Olga Svobodová, Miroslav Turjap: Zánět močových cest – možnosti prevence a samoléčby. Praktické lékárenství 2018, 14(2): 86–89. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 112 kB)
4. Česká urologická společnost ČLS JEP: Záněty močových cest (odkaz vede na web cus.cz)
5. J. Vachek, O. Zakiyanov, V. Adámková, V. Tesař: Infekce dolních a horních močových cest. Kardiologická revue – Interní medicína 2014, 16(1):74–77. (odkaz vede na web prolekare.cz)