Jak probíhá léčba rakoviny plic?
Různí pacienti s rakovinou plic mohou mít zcela odlišný průběh onemocnění. Léčba tohoto zhoubného nádoru se proto v jednotlivých případech může výrazně lišit. Při volbě nejvhodnější léčby hraje rozhodující roli jednak typ rakoviny plic (viz článek Rakovina plic: co to je?), jednak klinické stadium (tzn. do jaké míry se již nádor rozšířil). Kromě toho hraje významnou roli i individuální stav pacienta: lékaři berou v potaz pacientův věk, celkový zdravotní stav, stav plic, výživový stav i to, zda je přítomno nějaké další onemocnění.
Na nalezení nejvhodnější léčby pro daného pacienta s karcinomem plic obvykle spolupracuje multidisciplinární tým, jehož členy jsou specialisté na plicní lékařství, chirurgii, klinickou onkologii a radioterapii.
Aby léčba optimálně fungovala, pacient by se měl pokusit skoncovat s kouřením (viz článek Závislost na tabáku: kde hledat pomoc?). Pokud se mu to podaří, může snížit své riziko vzniku komplikací a prodloužit si život.
V závislosti na typu zhoubného nádoru a stavu konkrétního pacienta mohou lékaři zvažovat níže popsané léčebné postupy – ať už jednotlivě, nebo v kombinaci. Užitečné informace najdete i na webu České onkologické společnosti ČLS JEP [1].
Operace
V závislosti na zdravotním stavu pacienta a na lokalizaci (umístění) a rozsahu zhoubného nádoru lékaři vyhodnotí, zda je vhodné, aby pacient podstoupil operaci. Pokud je karcinom plic operován v časném stadiu, je v mnoha případech možné vyléčení. Ještě před operací je provedeno mj. funkční vyšetření plic a ergometrie, z čehož lékaři odhadnou, kolik plicní tkáně bude možné při operaci odstranit. Účelem těchto vyšetření je zajistit, aby pacient po operaci měl co nejméně potíží s dýcháním.
Podle toho, co jaké míry se již zhoubný nádor v plicích rozšířil, jsou k dispozici následující možnosti chirurgického zákroku:
- segmentektomie – pokud zhoubný nádor není příliš pokročilý, odstraní se pouze část plicního laloku,
- lobektomie – jedná se o odstranění celého plicního laloku,
- pneumonektomie – odstraňuje se celá pravá nebo levá plíce.
Pacient po operaci plic může trpět větší či menší dušností – v závislosti na tom, kolik plicní tkáně muselo být odstraněno. Tyto potíže lze částečně zmírnit pomocí speciálních dechových cvičení, tzv. plicní rehabilitace. Pro zlepšení funkce plic je také důležité, aby pacient přestal kouřit.
Ve většině případů se při operaci odstraňují také lymfatické uzliny v oblasti hrudníku. Po operaci jsou odstraněné lymfatické uzliny vyšetřeny pod mikroskopem, zda v nich jsou či nejsou přítomny nádorové buňky. V některých případech mohou lékaři zjistit až během operace, jak daleko se zhoubný nádor skutečně rozšířil. Léčbu je pak potřeba přizpůsobit nově zjištěným poznatkům.
Chemoterapie a radioterapie
Chemoterapie může být podána buď před operací (neoadjuvantní léčba), nebo až po ní (adjuvantní léčba). Pokud je však zhoubný nádor v příliš pokročilém stadiu, operace v mnoha případech již není možná. To se obzvláště často stává u malobuněčného karcinomu plic, který roste velmi rychle a brzy vytváří metastázy v jiných orgánech. V takovém případě jsou pacienti léčeni pouze chemoterapií nebo radioterapií, někdy kombinací obojího. Cílem léčby je pak zpomalit růst zhoubnéno nádoru, zmírnit příznaky a co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.
Cílená protinádorová léčba
Některým pacientům s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic může být podávána cílená protinádorová léčba. Cílené léky mohou být podávány buď před obvyklou léčbou, nebo až po ní – vždy v závislosti na konkrétním případu.
Cílená protinádorová léčba se vyznačuje tím, že „útočí“ pouze na nádorové buňky, zatímco zdravé buňky jsou ušetřeny. Cílené léky však fungují pouze v případě, že nádorové buňky mají určité vlastnosti. To, zda je pacient vhodným kandidátem na cílenou léčbu, se testuje ještě před zahájením léčby. Za tímto účelem je odebraný vzorek nádorové tkáně vyšetřen v laboratoři pomocí speciálního molekulárně biologického testu, tzv. molekulárního profilování.
Cílené léky zpomalují růst zhoubného nádoru a mohou pomoci onemocnění po delší dobu „udržet pod kontrolou“. Díky tomu má mnoho pacientů méně příznaků a lepší kvalitu života.
Imunoterapie
Imunoterapie je založena na tom, že pomáhá imunitnímu systému rozpoznat nádorové buňky. Díky tomu může tělo lépe bojovat proti zhoubnému nádoru. Imunoterapie bývá nasazována u pacientů s pokročilým karcinomem plic, nejčastěji v kombinaci s dalšími metodami protinádorové léčby.
Podpůrná léčba
Rakovina plic i její léčba obvykle představují pro pacienta značnou zátěž. Zaprvé, různé metody protinádorové léčby mohou vést k více či méně závažným vedlejším účinkům. Řadí se mezi ně například bolest, záněty, extrémní únava (tzv. fatigue) nebo nevolnost. Zadruhé, velká část pacientů se musí potýkat s příznaky, které jsou vyvolány samotným onemocněním, jako je například kašel, dušnost nebo bolest. Mnohé z těchto potíží lze alespoň částečně zmírnit, ať už pomocí léků, nebo některých nelékových opatření.
Kromě toho jsou nádorové onemocnění i jeho léčba pro mnoho pacientů psychicky velmi stresující. Z tohoto důvodu odborníci doporučují psychoonkologickou péči. Kromě speciálně vyškolených lékařů doprovázejí a podporují pacienty také psychologové a psychoterapeuti.
Všechna výše zmiňovaná opatření, ať už mají zmírnit tělesné nebo duševní potíže, jsou souhrnně označována jako podpůrná léčba.
Jak probíhá následná péče?
Po ukončení protinádorové léčby by měl pacient chodit na pravidelné kontroly. Jen tak lze včas odhalit a léčit případné recidivy a metastázy. Kromě toho může lékař navrhnout léková či neléková opatření, která zmírní případné potíže způsobené prodělanou léčbou, jako jsou bolest, dýchací potíže nebo únava. Kromě tělesných potíží je obvykle věnován prostor i psychickému rozpoložení pacienta. V případě duševních potíží by měl být pacient odkázán na odborníka (nejčastěji psychologa či psychoterapeuta), který má s onkologickými pacienty zkušenosti.
Intervaly mezi kontrolními prohlídkami jsou zpočátku kratší, později se prodlužují. Jak často bude pacient zván na kontrolu k lékaři, závisí mimo jiné na typu zhoubného nádoru, jeho klinickém stadiu v době diagnózy, a v neposlední řadě na zdravotním stavu pacienta.
Při každé kontrolní prohlídce se lékař pacienta nejprve podrobně vyptá na jeho zdravotní stav a případné potíže, a pak jej důkladně vyšetří. V závislosti na konkrétním případu pak mohou být provedena další vyšetření – například vyšetření krve, rentgenový snímek plic nebo CT vyšetření hrudníku.
Na koho se mohu obrátit?
Léčba pacientů s rakovinou plic by měla být prováděna pouze na specializovaných onkologických pracovištích [2].
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: O zhoubných nádorech průdušek a plic – léčba karcinomu plic (odkaz vede na web linkos.cz)
- onconet.cz: Mapa zdravotnických zařízení podílejících se na péči o onkologického pacienta (odkaz vede na web onconet.cz)