5 min. čtení
Jak se stanoví diagnóza rakoviny plic?
Pokud člověk pociťuje dlouhodobé a přetrvávající příznaky, které by mohly poukazovat na rakovinu plic (viz článek Rakovina plic: příčiny a příznaky), měl by co nejdříve navštívit svého praktického lékaře. Někdy jsou změny na plicích objeveny víceméně náhodně při rentgenovém vyšetření plic, které bylo provedeno z jiného důvodu. V takovém případě je nutné bližší objasnění.
Základní vyšetření může provést praktický lékař. Pokud zjistí něco neobvyklého, odešle pacienta na detailnější vyšetření k plicnímu lékaři (pneumologovi).
Prvním krokem v diagnostice je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař se pacienta bude vyptávat na pociťované potíže, jak dlouho již trvají a v jakých situacích se vyskytují. Dále bude potřeba objasnit, zda jsou přítomny nějaké rizikové faktory pro vznik rakoviny plic – například zda člověk sám kouří, zda se pohybuje v kuřáckém prostředí, nebo zda je či dříve byl vystaven škodlivým látkám na pracovišti.
Po anamnestickém rozhovoru následuje fyzikální vyšetření. Lékař si poslechne plíce pomocí stetoskopu a prohmatá lymfatické uzliny. Kromě toho odebere vzorek krve a odešle jej na laboratorní vyšetření. Vyšetření krve poskytne lékaři cenné informace o celkovém zdravotním stavu pacienta.
Pomocí rentgenového snímku plic může lékař získat prvotní přehled o stavu pacientových plic. Lze tak zjistit některé změny, které by mohly poukazovat na rakovinu plic, například plicní uzly. Pokud se podezření na zhoubný nádor plic potvrdí, je nutné provést další vyšetření.
Nejčastěji používané vyšetřovací metody jsou stručně popsány v následujících odstavcích. Užitečné informace najdete i na webu České onkologické společnosti ČLS JEP [1].
Výpočetní tomografie (CT)
Výpočetní tomografie (CT) hrudníku pomáhá lékařům jednak zjistit, jak daleko se rakovina v plicích a okolní tkáni rozšířila, jednak jim pomáhá v rozhodování, zda lze zhoubný nádor odstranit chirurgicky. CT mozku a břicha se používá k pátrání po případných metastázách.
PET nebo PET/CT
Vyšetření pomocí PET nebo PET/CT může určit, do jaké míry se již rakovina v těle rozšířila.
Bronchoskopie
Bronchoskopie je nejdůležitější metodou pro odhalení rakoviny plic [2]. Pomocí miniaturní kamery se lékař „podívá“ dovnitř větších i menších průdušek. Během vyšetření může lékař rovnou odebrat vzorky tkáně z podezřelých oblastí. Odebrané vzorky jsou pak odeslány do specializované laboratoře, kde je odborník prozkoumá pod mikroskopem. Tímto způsobem lze zjistit, zda jsou v odebrané tkáni přítomny nádorové buňky – a pokud ano, lze určit přesný typ nádoru.
Biopsie pod kontrolou CT nebo ultrazvuku
V některých případech není možné při bronchoskopii odebrat tkáň z podezřelých oblastí. Pak je potřeba provést tzv. transtorakální biopsii (někdy též označována jako transparietální biopsie), při níž lékař hrudní stěnou protlačí tenkou jehlu a z podezřelé oblasti odebere vzorek tkáně. Celý zákrok je monitorován pomocí CT nebo ultrazvuku, aby bylo zajištěno, že tkáň bude odebrána ze správného místa a že přitom nedojde k poranění plic.
Ultrazvukové vyšetření
Ultrazvukové vyšetření může mimo jiné odhalit metastázy v břišní dutině, například v játrech.
Magnetická rezonance (MRI)
Magnetická rezonance (MRI) může poskytnout další informace k výsledkům CT vyšetření (viz výše). Pomocí MRI lze například určit, do jaké míry se zhoubný nádor rozšířil do okolí. Kromě toho může MRI lépe odhalit metastázy v jiných orgánech, například v mozku.
Scintigrafie skeletu
Scintigrafie skeletu se používá k odhalování kostních metastáz.
Funkční vyšetření plic
Pomocí funkčního vyšetření plic lékaři zjistí, jak dobře fungují pacientovy plíce. To je důležité před plánovanou operací, při níž mají být odstraněny nemocné části plic. Lékaři získají informaci o tom, zda bude mít člověk po operaci dostatek správně fungující plicní tkáně, aby mohl dýchat.
Molekulární profilování
Účelem molekulárního profilování [3] je zjistit, zda je pacient vhodným kandidátem na cílenou protinádorovou léčbu.
Zjištění rozsahu nádorového onemocnění a typu nádoru
Na základě výsledků provedených vyšetření lze určit klinické stadium zhoubného nádoru. Tento proces je odborně označován jako staging. Aby bylo možné optimálně naplánovat další léčbu a odhadnout prognózu, používají odborníci mezinárodní klasifikace, v tomto případě TNM klasifikaci. Bližší informace se dočtete v článku Zhoubné nádory: diagnóza a prognóza.
Odebrané vzorky tkáně, které jsou vyšetřeny pod mikroskopem, navíc poskytují cenné informace o typu rakoviny plic (viz článek Rakovina plic: co to je?), a tím i pro další postup. Pomocí všech těchto informací mohou lékaři zhruba odhadnout, jak bude nemoc postupovat a jaká léčba je pro daného pacienta nejvhodnější.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud máte podezření, že byste mohli mít rakovinu plic (viz článek Rakovina plic: příčiny a příznaky), obraťte se na svého praktického lékaře, který vás v případě potřeby odešle ke specialistovi.
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: O zhoubných nádorech průdušek a plic – diagnostika karcinomu plic (odkaz vede na web linkos.cz)
- Jana Skřičková, Tomáš Nebeský, Bohdan Kadlec, Karel Hejduk, Ondřej Májek, Martina Vašáková, Ivana Čierná Peterová: Karcinom plic – diagnostika a časný záchyt. Klinická onkologie 2021, 34(Suppl 1): 6–19. (odkaz vede na web linkos.cz)
- Marek Minárik: Molekulární profilování nádorů plic. Onkologie 2016, 10(1): 7–10. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 183 kB)
