Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?

Struktura a funkce obratlů

Obratle jsou nepravidelné kosti, které jsou základními stavebními jednotkami páteře. Rozlišujeme tři typy obratlů: krční, hrudní a bederní. Obratle se zvětšují směrem od krku k bedrům (tzn. bederní obratle jsou výrazně větší než krční obratle), protože níže umístěné obratle musí nést větší hmotnost. Typický obratel se skládá ze dvou základních částí: z těla obratle (přední část) a obratlového oblouku (zadní část). Tělo obratle a obratlový oblouk společně vytvářejí tzv. obratlový otvor. Sousední obratle jsou spojeny jednak meziobratlovými ploténkami, jednak meziobratlovými klouby (obr. 1).

Za sebou následující obratle tvoří páteřní kanál, kterým prochází mícha. Mezi jednotlivými obratli se nacházejí meziobratlové otvory, kterými z míchy vystupují vpravo i vlevo míšní nervy.

Jednotlivé obratle jsou v dané poloze v páteři stabilizovány pomocí okolních svalů a vazů. Meziobratlové ploténky fungují jako tlumiče nárazů mezi těly obratlů. Meziobratlové klouby zajišťují pohyblivost a stabilitu páteře. Dolní část páteře, tzv. bederní páteř, nese největší část tělesné hmotnosti. Obratle bederní páteře jsou proto vystaveny obzvláště velkému zatížení.

Obrázek 1: Bederní obratle se vyznačují velkým, silným tělem a krátkým, zaobleným trnovým výběžkem. Barevně jsou vyznačeny dva meziobratlové klouby. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0)

Co je spondylolýza?

Spondylolýza je defekt (oslabení nebo stresová zlomenina) obratlového oblouku (zadní části obratle) v oblasti, která je označována odborným názvem pars interarticularis: tato část obratlového oblouku vzájemně spojuje horní a dolní kloubní výběžek obratle (jinými slovy, nachází se mezi dvěma meziobratlovými klouby). Spondylolýza nejčastěji postihuje pátý bederní obratel (L5, obr. 2 uprostřed), ačkoli někdy se může vyskytnout i ve čtvrtém bederním obratli. Spondylolýza se může vyskytnout na jedné straně obratle, nebo na obou jeho stranách. Pars interarticularis je nejslabší částí obratle: proto je to oblast nejvíce náchylná ke zranění v důsledku opakovaného namáhání a přetěžování.

Co je spondylolistéza?

Spondylolistéza je posunutí obratle směrem dopředu vůči obratli pod ním. Spondylolistéza se nejčastěji vyskytuje v přechodu L5–S1 (obr. 2 vpravo), tedy mezi posledním bederním obratlem (označovaným L5) a kostí křížovou (ta je vlastně tvořena pěti srostlými obratli, shora dolů označovanými S1–S5). Spondylolistéza se však může vyskytnout v jiném místě páteře.

Obrázek 2: Zdravá páteř (vlevo), spondylolýza (uprostřed) a spondylolistéza (vpravo) – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Jak často se vyskytují spondylolýza a spondylolistéza?

Podle některých odhadů je spondylolýza diagnostikována u přibližně šesti procent populace, a to zhruba stejně často u žen i u mužů [1]. Spondylolistéza se vyskytuje méně často než spondylolýza. Závažné formy spondylolistézy se vyskytují častěji u žen než u mužů.

Jaké jsou příčiny vzniku spondylolýzy a spondylolistézy?

Spondylolýza a spondylolistéza mohou mít různé příčiny vzniku [2]. Ty nejvýznamnější jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Jak vzniká spondylolýza?

Ve většině případů jsou příčinami spondylolýzy časté přetěžování obratlů a vrozená predispozice. Někdy může trhlina nebo zlomenina v pars articularis (viz výše) vzniknout i v důsledku akutního úrazu.

Riziko spondylolýzy je zvýšené u sportů, při nichž je často namáhána a přetěžována páteř. Mezi tyto sporty se řadí například judo, moderní gymnastika, vzpírání, sportovní gymnastika nebo hod oštěpem. Kromě toho děti a dospívající mají během svého růstu zvýšené riziko stresových zlomenin.

Jak vzniká spondylolistéza?

Častou příčinou spondylolistézy bývá oboustranná spondylolýza. Spondylolistéza bývá často diagnostikována u mladých sportovců a sportovkyň. Po ukončení růstu se oblast posunutí obratle většinou stabilizuje a potíže mohou ustoupit.

K nestabilitě a posunu obratle však mohou vést i opotřebení nebo degenerativní změny, nejčastěji meziobratlových plotének nebo meziobratlových kloubů, případně obojího (obr. 1). Meziobratlové ploténky se v důsledku přirozeného stárnutí postupem času ztenčují, jejich dřeňové jádro ztrácí tekutinu i elasticitu. K opotřebení meziobratlových plotének, meziobratlových kloubů a vazů okolo páteře může navíc přispívat i nadměrné namáhání. V důsledku toho se může spojení mezi obratli uvolnit. Riziko degenerativní spondylolistézy stoupá přibližně od 50. roku života.

Častou příčinou degenerativní spondylolistézy je spondylartróza v kombinaci s poškozením meziobratlové ploténky. V důsledku toho se na obratli mohou vytvořit kostní výrůstky (osteofyty), které následně zúží páteřní kanál (tzv. spinální stenóza) a způsobují podráždění nebo poškození míšních nervů, které se v této oblasti nacházejí (radikulopatie).

Jaké existují formy spondylolýzy a spondylolistézy?

Spondylolýza se může vyskytnout na levé straně, na pravé straně nebo na obou stranách obratlového oblouku. Lékaři pak hovoří o levostranné, pravostranné nebo oboustranné spondylolýze.

Spondylolistéza se obvykle rozděluje (klasifikuje) podle příčiny vzniku [2, 3]:

• vrozená (dysplastická) spondylolistéza – příčinou je malformace (dysplazie) bederních obratlů, např. horizontálně orientované kloubní výběžky;
• istmická spondylolistéza – příčinou je oboustranná zlomenina pars interarticularis obratlového oblouku;
• degenerativní spondylolistéza – např. v důsledku artrózy a/nebo poškození meziobratlové ploténky;
• traumatická spondylolistéza – poranění obratle v důsledku působení velké síly (tj. při vážném úrazu);
• patologická spondylolistéza – v důsledku onemocnění kostí (např. nádoru kosti).

Stupně závažnosti spondylolistézy

Závažnost spondylolistézy se podle Meyerdinga dělí do čtyř stupňů [3]. Tato klasifikace popisuje, o kolik se zadní okraj horního obratle posunul dopředu vůči obratli pod ním (obr. 3):

• spondylolistéza I. stupně (<25 %) – mírný posun do zadní čtvrtiny dolního obratle (jen zřídka způsobuje obtíže);
• spondylolistéza II. stupně (25–50 %) – posun až do poloviny dolního obratle;
• spondylolistéza III. stupně (50–75 %) – posun přesahující polovinu dolního obratle;
• spondylolistéza IV. stupně (>75 %) – posun až do přední čtvrtiny dolního obratle.

Velmi zřídka dochází k tomu, že horní obratel sklouzne přes dolní obratel úplně: takový skluz (nad 100 %) označují lékaři jako spondyloptózu, a obvykle bývá doprovázen určitým stupněm kyfózy [3].

Obrázek 3: Zdravá páteř (obrázek zcela vlevo) a spondylolistéza I. až IV. stupně (ostatní obrázky) – schematický nákres. U spondylolistézy I. až IV. stupně jsou v procentech (%) uvedeny posuny horního obratle vůči spodnímu. (Zdroj: depositphotos.com)

Jak předcházet vzniku spondylolýzy a spondylolistézy?

Riziko vzniku spondylolýzy je zvýšené zejména u dětí a dospívajících, kteří se věnují sportům zatěžujícím záda. Patří sem pohyby, při nichž dochází k častému ohýbání zad směrem dozadu, jako například při gymnastice (stoj na rukou, přemet vpřed), skákání na trampolíně, hodu oštěpem, plaveckém způsobu motýlek, judu nebo zápasení.

Silné a dobře vycvičené zádové svalstvo může zabránit přetížení páteře při sportování. Jak obecně předcházet přetěžování páteře, se dočtete v článku Bolest dolní části zad.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u spondylolýzy a spondylolistézy?

V mnoha případech spondylolýza a mírné formy spondylolistézy nezpůsobují žádné zvláštní potíže. Tyto abnormality bývají často objeveny jako náhodný nález na rentgenovém snímku. Pokud se příznaky vyskytnou, projevují se většinou bolestí dolní části zad. Čím větší je posun obratle, tím větší zátěž je kladena na okolní svaly, šlachy a vazy. Zejména u sportovně aktivních dětí a dospívajících mohou bolesti zad naznačovat spondylolýzu nebo spondylolistézu.

Příznaky se mohou lišit v závislosti na formě a závažnosti onemocnění:

• tahavá bolest zad, podobná svalové bolesti po zátěži, která se objevuje zejména při předklonu;
• bolest zad se při tělesné zátěži zesiluje, v klidu slábne;
• přetrvávající bolest, která vyzařuje do hýždí a nohou.
• neurologické příznaky – např. poruchy citlivosti, mravenčeni, snížená citlivost, částečná ztráta pohyblivosti v nohou.

Pokud posunutý obratel tlačí na míšní nervy (po stranách páteře), dochází ke dráždění nervových kořenů. Bolest pak může vyzařovat do dolních končetin, až po chodidla (radikulární bolest). V důsledku dráždění nervového kořene posunutým obratlem může bolest omezovat i pohyblivost kyčle. Chronické dráždění míšních nervů může být spojeno s neurologickými příznaky, jako jsou poruchy citlivosti (časté), příznaky ochrnutí (vzácné) a poruchy vyprazdňování močového měchýře (velmi vzácné).

Ve vzácných případech spondylolistézy lze posun obratle nahmatat nebo i vidět na zádech. V takových případech je známkou posunutí obratle viditelný propad kůže v oblasti páteře.

Další informace se dočtete v článku Spondylolýza a spondylolistéza: diagnóza a léčba.

Související odkazy

1. Öffentliches Gesundheitsportal Österreichs (Veřejný rakouský portál o zdraví): Spondylolyse und Spondylolisthese: Was ist das? [Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?] (odkaz vede na web gesundheit.gv.at; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
2. Paul Gagnet, Kent Kern, Kyle Andrews, Hossein Elgafy, Nabil Ebraheim: Spondylolysis and spondylolisthesis: A review of the literature. Journal of Orthopaedics 2018, 15(2): 404–407. (odkaz vede na web pmc.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. Martin Krbec: Spondylolistéza – chirurgické léčení. Neurologie pro praxi 2002, 3(1): 8–12. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 121 kB)