Spondylolýza a spondylolistéza: diagnóza a léčba

Jak se stanoví diagnóza spondylolýzy a spondylolistézy?

Prvním krokem v diagnostice spondylolýzy a spondylolistézy je podrobný anamnestický rozhovor. Po něm následuje fyzikální vyšetření, při kterém lékař posoudí stav páteře, kyčelních a kolenních kloubů a zkontroluje, zda pacient v těchto oblastech pociťuje bolest nebo je citlivý na tlak. Známkou posunutí obratle může být i viditelný propad kůže v oblasti páteře.

Pokud má lékař podezření na spondylolýzu nebo spondylolistézu, odešle pacienta na rentgenové vyšetření; při něm se zhotovují předozadní, boční a funkční (v předklonu a záklonu) snímky páteře. Z bočních rentgenových snímků lékař zjistí stupeň spondylolistézy nebo přítomnost spondylolýzy (obr. 1). Pokud lékař potřebuje diagnózu upřesnit, může pacienta odeslat na další zobrazovací vyšetření, například magnetickou rezonanci (MR) nebo výpočetní tomografii (CT). Toto doplňující vyšetření je někdy nezbytné k vyloučení jiných patologických příčin obtíží, např. výhřezu meziobratlové ploténky, spinální stenózy (zúžení páteřního kanálu) apod.

Obrázek 1: Boční rentgenový snímek bederní páteře 11letého chlapce, na kterém je patrná spondylolýza pátého bederního obratle (L5). (Zdroj: By Kinderradiologie Olgahospital Klinikum Stuttgart - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=113944144)

Spondylolistéza jako náhodný nález

Pokud je při rentgenovém vyšetření (prováděném z jiného důvodu než pro podezření na spondylolýzu či spondylolistézu) náhodně zjištěn mírný posun obratle (spondylolistéza) a pacient nemá žádné potíže, není nutná žádná léčba. Lékař však může pacientovi doporučit pravidelné kontroly, aby bylo možné včas rozpoznat případné zhoršení stavu a zahájit léčbu.

Jak se léčí spondylolýza a spondylolistéza?

Nejvhodnější způsob léčby závisí na obtížích, které pacient pociťuje, formě spondylolýzy nebo spondylolistézy, diagnostikovaného stupně závažnosti, přítomnosti či nepřítomnosti neurologických příznaků, a také na některých dalších faktorech (jako je například věk, sportovní aktivita či progrese spondylolistézy). Bližší informace najdete v článku Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?

Nechirurgická (konzervativní) léčba

Ke zmírnění obtíží nebo vyléčení spondylolýzy ve většině případů postačuje nechirurgická (konzervativní) léčba, která trvá nejméně tři měsíce. Poté se většinou pacient může vrátit ke svým obvyklým činnostem. Konzervativní léčba obvykle spočívá v následujících opatřeních:

• přerušení sportovní činnosti, resp. vyhýbání se pohybům, které vedou k prohýbání zad;
• fyzioterapie s cviky na posílení svalstva trupu a stabilizaci páteře; tyto cviky by pacient měl podle pokynů fyzioterapeuta pravidelně provádět i sám a dlouhodobě;
• léky proti bolesti a protizánětlivé léky (NSAID) ke zmírnění bolesti;
• v některých případech dočasné znehybnění postižené oblasti páteře, např. pomocí bederního pásu.

Lékař, fyzioterapeut nebo ergoterapeut může pacientovi navíc poradit, jak v každodenním životě předcházet přetěžování páteře, ať už v zaměstnání nebo doma.

Chirurgická léčba

Pokud konzervativní léčba ani po několika měsících nepřináší očekávané výsledky a pacient trpí silnými bolestmi, lékař může navrhnout operaci. Hlavním cílem chirurgické léčby je zmírnění obtíží. Indikace chirurgické léčby je velmi individuální a závisí jednak na výsledku zobrazovacího vyšetření, jednak na pociťovaných obtížích samotného pacienta.

Indikací k rychlému chirurgickému zákroku jsou i pokročilé neurologické příznaky: v takovém případě lze včas provedenou operací předejít trvalému poškození nervů.

Podle individuální situace konkrétního pacienta používají lékaři různé chirurgické postupy [1]:

Reparace pars interarticularis. U dětí a dospívajících může být v případě spondylolýzy s přetrvávajícími silnými bolestmi indikována operace, jejímž cílem je „opravit“ trhlinu v obratlovém oblouku (konkrétně v jeho oblasti, která je označována odborným názvem pars interarticularis; viz článek Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?). Chirurg tuto trhlinu vyplní kostními štěpy, které mohou být:

1. autogenní – odebrané z jiného místa pacientova těla, nejčastěji z kosti kyčelní;
2. alogenní – odebrané od dárce;
3. syntetické – jedná se o uměle vytvořenou náhradu kosti.

Trhlinu v obratlovém oblouku pak chirurg stabilizuje pomocí šroubů, dlahy nebo drátěných kliček. Tento postup by měl usnadnit proces hojení trhliny v obratlovém oblouku.

Spondylodéza. Při tomto typu operace chirurg v páteři stabilizuje a zpevní obratle, kterých se spondylolýza nebo spondylolistéza týká. Tato operace je indikována, pokud je přítomno i jiné poškození meziobratlového kloubu a/nebo meziobratlové ploténky. Během operace může chirurg korigovat (napravit) polohu posunutého obratle (to je označováno odborným názvem repozice) a tím uvolnit tlak na nervové kořeny. Spondylodéza, včetně případné korekce (nápravy) polohy obratle, je někdy nutná i u mladých pacientů s výrazným stupněm spondylolistézy (III. nebo IV. stupeň podle Meyerdinga).

Při stabilizační operaci chirurg zavede do obratlů speciální implantáty; cílem tohoto zákroku je korigovat polohu obratlů a uvolnit nervové struktury. Kovové klícky (angl. cages, obr. 2) umístěné mezi těly obratlů obnovují původní výšku meziobratlové ploténky, aby se uvolnily nervové struktury a obnovilo se přirozené zakřivení (lordóza) páteře. Spondylodéza může mít za následek mírné omezení pohyblivosti páteře.

Obrázek 2: Boční rentgenový snímek bederní páteře 50leté pacientky, která byla operována metodou PLIF (zkratka pochází z anglického názvu posterior lumbar interbody fusion): na rentgenovém snímku jsou zřetelně vidět nejen kovové šrouby, ale i kovová klícka umístěná mezi těly obratlů L4 a L5. (Zdroj: Case courtesy of Sreyas Gautam, Radiopaedia.org. From the case rID: 235795)

Jak probíhá následná péče?

Po provedené operaci by měla následovat fyzioterapie, jejímž cílem je posílit záda a udržet jejich pohyblivost. V první fázi se jedná tzv. izometrické cvičení (zatínání svalů bez pohybu páteře). Přibližně tři měsíce po operaci může být předepsána rehabilitace, jejímž cílem je zlepšit funkčnost páteře a dále pracovat na posílení zádových svalů.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vy sám/sama máte (nebo vaše dítě má) potíže s páteří, trpíte (nebo dítě trpí) opakujícími se bolestmi zad, které někdy mohou vyzařovat až do nohou, obraťte se na všeobecného praktického lékaře (nebo na praktického lékaře pro děti a dorost). Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás (nebo vaše dítě) odešle k odborníkovi.

Související odkazy

1. Martin Krbec: Spondylolistéza – chirurgické léčení. Neurologie pro praxi 2002, 3(1): 8–12. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 121 kB)