Jak se stanoví diagnóza spondylolýzy a spondylolistézy?
Prvním krokem v diagnostice spondylolýzy a spondylolistézy je podrobný anamnestický rozhovor. Po něm následuje fyzikální vyšetření, při kterém lékař posoudí stav páteře, kyčelních a kolenních kloubů a zkontroluje, zda pacient v těchto oblastech pociťuje bolest nebo je citlivý na tlak. Známkou posunutí obratle může být i viditelný propad kůže v oblasti páteře.
Pokud má lékař podezření na spondylolýzu nebo spondylolistézu, odešle pacienta na rentgenové vyšetření. Z bočních rentgenových snímků lékař zjistí stupeň spondylolistézy nebo přítomnost spondylolýzy (obr. 1). Pokud lékař potřebuje diagnózu upřesnit, může pacienta odeslat na další zobrazovací vyšetření (například magnetickou rezonanci nebo výpočetní tomografii). Toto doplňující vyšetření je někdy nezbytné k vyloučení jiných patologických příčin obtíží, např. syndromu kaudy nebo abscesu.
Obrázek 1: Boční rentgenový snímek bederní páteře 11letého chlapce, na kterém je patrná spondylolýza pátého bederního obratle (L5). (Zdroj: By Kinderradiologie Olgahospital Klinikum Stuttgart - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=113944144)
Spondylolistéza jako náhodný nález
Pokud je při rentgenovém vyšetření (prováděném z jiného důvodu než pro podezření na spondylolýzu či spondylolistézu) náhodně zjištěn mírný posun obratle (spondylolistéza) a pacient nemá žádné potíže, není nutná žádná léčba. Lékař však může pacientovi doporučit pravidelné kontroly, aby bylo možné včas rozpoznat případné zhoršení stavu a zahájit léčbu.
Jak se léčí spondylolýza a spondylolistéza?
Nejvhodnější způsob léčby závisí na obtížích, které pacient pociťuje, formě spondylolýzy nebo spondylolistézy, diagnostikovaného stupně závažnosti, přítomnosti či nepřítomnosti neurologických příznaků, a také na některých dalších faktorech (jako je například věk, sportovní aktivita či progrese spondylolistézy). Bližší informace najdete v článku Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?
Nechirurgická (konzervativní) léčba
Ke zmírnění obtíží nebo vyléčení spondylolýzy ve většině případů postačuje nechirurgická (konzervativní) léčba, která trvá nejméně tři měsíce. Poté se většinou pacient může vrátit ke svým obvyklým činnostem. Konzervativní léčba obvykle spočívá v následujících opatřeních:
- přerušení sportovní činnosti, resp. vyhýbání se pohybům, které vedou k prohýbání zad;
- fyzioterapie s cviky na posílení svalstva trupu a stabilizaci páteře; tyto cviky by pacient měl podle pokynů fyzioterapeuta pravidelně provádět i sám;
- léky proti bolesti a protizánětlivé léky (NSAID) ke zmírnění bolesti;
- v některých případech dočasné znehybnění postižené oblasti páteře, např. pomocí podpůrného obvazu, sádrového obvazu nebo korzetu.
V průběhu léčby by pacient měl chodit na pravidelná rentgenová vyšetření, aby lékař mohl kontrolovat úspěšnost léčby. Lékař, fyzioterapeut nebo ergoterapeut může pacientovi navíc poradit, jak v každodenním životě předcházet přetěžování páteře, ať už v zaměstnání nebo doma.
Chirurgická léčba
Pokud konzervativní léčba ani po několika měsících nepřináší očekávané výsledky a pacient trpí silnými bolestmi, lékař může navrhnout operaci. Jejími hlavními cíli jsou zmírnění potíží a zlepšení pohyblivosti. Operace může být indikována také v případě zhoršení spondylolistézy na II. stupeň (nebo i vyšší) podle Meyerdinga (viz článek Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?).
Indikací k rychlému chirurgickému zákroku jsou i pokročilé neurologické příznaky: v takovém případě lze včas provedenou operací předejít trvalému poškození nervů.
Podle individuální situace konkrétního pacienta používají lékaři různé chirurgické postupy [1]:
Rekonstrukce pars interarticularis: U dětí a dospívajících může být v případě akutní spondylolýzy s přetrvávajícími silnými bolestmi indikována operace, jejímž cílem je „opravit“ trhlinu v obratlovém oblouku (konkrétně v jeho oblasti, která je označována odborným názvem pars interarticularis; viz článek Spondylolýza a spondylolistéza: co to je?). Chirurg tuto trhlinu vyplní kostními štěpy, které předtím odebral z jiného místa pacientova těla, a přilehlý meziobratlový kloub stabilizuje pomocí šroubů, dlah nebo smyček. Tento postup by měl usnadnit proces hojení trhliny v obratlovém oblouku.
Spondylodéza. Při tomto typu operace chirurg v páteři stabilizuje a zpevní obratel, kterého se spondylolýza nebo spondylolistéza týká. Tato operace je indikována, pokud je přítomno i jiné poškození meziobratlového kloubu a/nebo meziobratlové ploténky. Během operace může chirurg korigovat (napravit) polohu posunutého obratle (to je označováno odborným názvem repozice) a tím uvolnit tlak na nervové kořeny. Spondylodéza, včetně případné korekce (nápravy) polohy obratle, je někdy nutná i u mladých pacientů s výrazným stupněm spondylolistézy (III. nebo IV. stupeň podle Meyerdinga).
Za účelem stabilizace obratle chirurg k tělu obratle připevní kovovou konstrukci. Kovové klícky (angl. cages, obr. 2) umístěné mezi těly obratlů jednak korigují polohu posunutého obratle, jednak rozšiřují meziobratlový prostor, aby se zabránilo podráždění nervů a obnovilo se přirozené zakřivení (lordóza) páteře. Zpevnění meziobratlového kloubu může mít za následek mírné omezení pohyblivosti zad.
Obrázek 2: Boční rentgenový snímek bederní páteře 50leté pacientky, která byla operována metodou PLIF (zkratka pochází z anglického názvu posterior lumbar interbody fusion): na rentgenovém snímku jsou zřetelně vidět nejen kovové šrouby, ale i kovová klícka umístěná mezi těly obratlů L4 a L5. (Zdroj: Case courtesy of Sreyas Gautam, Radiopaedia.org. From the case rID: 235795)
Jak probíhá následná péče?
Po provedené operaci by měla následovat fyzioterapie, jejímž cílem je posílit záda a udržet jejich pohyblivost. Přibližně tři měsíce po operaci může být předepsána rehabilitace, jejímž cílem je zlepšit stabilitu páteře a dále pracovat na posílení zádových svalů.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud vy sám/sama máte (nebo vaše dítě má) potíže s páteří, trpíte (nebo dítě trpí) opakujícími se bolestmi zad, které někdy mohou vyzařovat až do nohou, obraťte se na všeobecného praktického lékaře (nebo na praktického lékaře pro děti a dorost). Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás (nebo vaše dítě) odešle k odborníkovi.
Související odkazy
- Martin Krbec: Spondylolistéza – chirurgické léčení. Neurologie pro praxi 2002, 3(1): 8–12. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 121 kB)