8 min. čtení
Rehabilitace po léčbě zhoubného nádoru prsu
Žena úspěšně zvládla léčbu zhoubného nádoru prsu. Operace, radioterapie i medikamentózní léčba byly nepříjemné, avšak nutné kvůli odstranění zhoubného nádoru a vyléčení nemoci. Cílem navazující rehabilitace je zmírnit potíže, se kterými se žena po náročné léčbě nejspíše potýká, a zároveň předcházet jiným zdravotním problémům. Zvláště v případě, že během operace byly odstraněny lymfatické uzliny, hrozí riziko vzniku lymfedému. Po chirurgickém zákroku může být rovněž omezena pohyblivost ramenního kloubu. V důsledku radioterapie se mohou objevit mj. zatvrdliny, záněty nebo nepřirozené zabarvení kůže ozářeného prsu. Ve velmi vzácných případěch se mohou vyskytnout i příznaky paralýzy nebo neuralgie paže. Někdy se k tělesným potížím přidává i úzkost a duševní problémy. Celý rehabilitační tým pacientku podporuje, aby se pokud možno všechny její potíže zmírnily a aby v ideálním případě znovu dosáhla svých někdejších tělesných i duševních sil.
Průběh rehabilitace
Cílená rehabilitace začíná hned po operaci prsu v nemocnici a mezi odborníky je označována jako primární rehabilitace. Rehabilitační opatření bývají nasazována i po jiných léčebných metodách, jako je zejména radioterapie a medikamentózní léčba. Ošetřující lékař doporučí konkrétní rehabilitační opatření každé pacientce na míru: může to být například fyzioterapie, ergoterapie nebo psychologická péče.
Po primární rehabilitaci může lékař v případě potřeby předepsat sekundární rehabilitaci. Ta probíhá buď ambulantně (zvláště v případě, že pacientka si přeje využívat tento typ péče poblíž místa bydliště), nebo v rámci pobytu ve specializovaném rehabilitačním zařízení. Při rozhodování, která varianta je pro pacientku lepší, může poradit ošetřující lékař. Nejpozději po ukončení rehabilitace je zahájena následná péče, která spočívá v pravidelných kontrolních prohlídkách u lékaře.
Rehabilitační opatření
Po operaci se rehabilitační opatření soustředí především na léčbu bolesti, ošetření jizev a prevenci lymfedému. Často bývá předepisována i fyzioterapie.
Nácvik pohyblivosti a lymfodrenáž
Fyzioterapeuti naučí pacientku provádět cílené cviky, jejichž účelem je pokud možno dosáhnout původní pohyblivosti v oblasti ramene, a nacvičí s ní konkrétní pohyby, které žena potřebuje provádět v každodenním životě. Případné ucpání lymfatických cév (potažmo lymfedém) lze řešit pomocí lymfodrenáží. Tyto jemné masáže podporují odtok lymfy z oteklých tkání.
Relaxace
Pokud se pacientka naučí používat aktivní relaxační techniky, může jí to pomoci zmírnit pociťovanou bolest a celkově zlepšit zdravotní stav. Obzvláště po radioterapii bývá důležitá fyzioterapie, aby se předešlo trvalým poruchám pohyblivosti.
Nácvik každodenních aktivit
Již během rehabilitace v nemocnici se pacientce dostane poučení, co dělat v případě výskytu potíží souvisejících s prodělanou protinádorovou léčbou. Speciální nácvik každodenních aktivit může výrazně pomoci v prevenci vzniku lymfedému. Mezi důležitá opatření v tomto ohledu patří následující (viz také článek Lymfedém po operaci karcinomu prsu):
- po tělesné aktivitě ponechte ruku ve vyvýšené poloze,
- snažte se vyvarovat poranění v oblasti otoku,
- noste lékařem předepsané kompresní návleky,
- na postižené straně se vyhýbejte měření tlaku, injekcím, infuzím apod.
Psychologické poradenství
V průběhu rehabilitace může ošetřující lékař pacientce nabídnout konzultaci u psychologa, který má zkušenosti s onkologickými pacienty. Tato sezení mohou pacientce pomoci lépe se vyrovnat se změněnou situací například v zaměstnání, v rodině nebo v partnerském vztahu.
Rehabilitační pobyt
Ošetřující lékař může pacientce nabídnout i navazující léčbu v rehabilitačním zařízení (v lázních). Pokud pacientka souhlasí, pak jí onkolog vypíše doporučení, se kterým pacientka navštíví svého praktického lékaře – a ten vypíše žádost pro zdravotní pojišťovnu. Revizní lékař zdravotní pojišťovny pak může schválit úhradu nákladů na léčbu, ubytování a stravování, zatímco pacientka hradí případné další poplatky (např. za nadstandard, lázeňský poplatek apod.).
Následná péče a kontrolní prohlídky
Program následné péče je sestaven individuálně pro každou pacientku. Tím je zajištěno, aby každá žena, která prodělala zhoubný nádor prsu, byla i po ukončení léčby pravidelně vyšetřována lékařem. Někdy se po ukončení léčby mohou objevit zdravotní potíže, a zejména je potřeba sledovat, zda se nádorové buňky v těle neobjeví znovu. To vše může ovlivňovat kvalitu života bývalé pacientky. Kontrolní vyšetření dodávají ženě pocit jistoty, a lékaři umožňují zmírňovat potíže, případně léčit přidružená onemocnění.
Cíle následné péče
Důležitým cílem následné péče je včasné odhalení případné recidivy. Proto jsou naplánovány pravidelné mamografické kontroly. Současně lékař kontroluje zdravotní stav pacientky, hojení pooperačních ran apod. Pokud se objeví příznaky přidružených onemocnění, jako je například lymfedém, lékař předepíše vhodnou léčbu a pomůže zmírnit obtíže.
Pacientky, které v rámci následné péče dostávají medikamentózní léčbu, mohou trpět některými nepříjemnými doprovodnými příznaky, jako je únava, nechutenství, nevolnost, zvýšení nebo naopak snížení hmotnosti, bolesti svalů apod. Nedílnou součástí následné péče jsou i doporučení lékaře, jak může pacientka sama přispět ke zlepšení své pohody a podpořit uzdravení zdravým životním stylem.
Osobní plán následné péče
O první kontrolní prohlídce rozhoduje ošetřující lékař společně s pacientkou ještě před jejím propuštěním z nemocnice. Pro následnou péči je pak vypracován individuální plán, ve kterém jsou uvedeny termíny dalších kontrol. Osobní plán následné péče závisí jednak na diagnóze (např. na typu a rozsahu nádorového onemocnění), jednak na riziku recidivy u konkrétní pacientky.
Konkrétní opatření následné péče
Za hrubé doporučení pro následnou péči o pacientky, které prodělaly zhoubný nádor prsu, jsou obvykle považována následující opatření:
- pravidelné lékařské prohlídky: v prvních třech letech po ukončení léčby každé tři měsíce, ve čtvrtém a pátém roce každých šest měsíců, od šestého roku pak 1× ročně,
- mamografie a gynekologické vyšetření: 1× ročně,
- samovyšetření prsou: každý měsíc.
Jak probíhá kontrolní prohlídka v rámci následné péče?
Každé kontrolní vyšetření začíná rozhovorem mezi lékařem a pacientkou. Pacientka tak má možnost poukázat na případné zdravotní obtíže, osobní problémy nebo obavy, a samozřejmě klást otázky. Lékař následně vyšetří oblast prsu a lymfatický systém, a také dohlédne na to, aby byly dodrženy plánované termíny mamografického vyšetření. V případě zdravotních obtíží nebo přidružených onemocnění může lékař předepsat vhodnou léčbu, např. u lymfedému se používá fyzioterapie s lymfodrenáží. V případě úzkostných poruch nebo psychických problémů může lékař pacientce doporučit odbornou pomoc psychologa.
Do programu následné péče mohou být zapojeni jak odborníci v nemocnici, tak ambulantní lékaři (zejména všeobecný praktický lékař, hematolog, klinický onkolog či gynekolog).
Pomoc a poradenství
Kromě následné péče zajišťované ošetřujícím lékařem mohou pacientky s rakovinou prsu využívat pomoc pacientských organizací zaměřených na toto onemocnění (například Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s.). Ty nabízejí mj. zprostředkování psychologické péče, sociální podporu, poradenství v otázkách zdravého životního stylu, výživy a pohybu, a v neposlední řadě i kontakt a sdílení zkušeností s dalšími ženami, které prodělaly zhoubný nádor prsu.
Související odkazy
- Karel Pitr, Kateřina Študentová: Rehabilitace pacientek po léčbě karcinomu prsu. Medicína pro praxi 2016, 13(5): 256–260. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 155 kB)
