Rakovina prsu: screeningový program

V rámci programu screeningu karcinomu prsu jsou v České republice všechny ženy ve věku 45–69 let zvány jednou za dva roky na screeningové mamografické vyšetření [1]. Ženy v této věkové skupině mají mají toto vyšetření zároveň hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ze svého vlastního rozhodnutí se však do screeningu mohou ženy zapojit již od 40. roku věku a také ženy starší 69 let. Zatímco ženy mezi 40.–45. rokem si mamografii platí samy, ženám starším 69 let je toto vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Účast na screeningovém programu je dobrovolná.

Přísná kritéria kvality

Programu screeningu karcinomu prsu musí splňovat přísná kritéria pro zajištění kvality. Screeningové vyšetření, stejně jako každý jiný lékařský postup, má své výhody i nevýhody. Zajištění kvality je důležité právě proto, aby výhody (přínosy) byly co největší a nevýhody (rizika) co nejmenší. Z tohoto důvodu prochází každý mamografický snímek dvojím čtením, tzn. nezávisle na sobě jej posoudí dva různí lékaři. Kromě toho musí přísná kritéria kvality splňovat i všichni lékaři, kteří pracují v akreditovaných centrech mamografického screeningu [2], například musí ještě před nástupem absolvovat specializační vzdělávání; stanoven je i minimální počet mamogramů, které musí každý takový lékař ročně vyhodnotit. Definované požadavky musí splňovat i technické vybavení mamografických center: používat se smí pouze digitální mamografy, které při svém provozu vydávají jen minimální množství záření. Přísné požadavky na kvalitu programu screeningu karcinomu prsu tak mj. zajišťují, aby zátěž zářením pro všechny vyšetřované ženy byla co možná nejmenší.

Co mohou ženy od screeningového programu očekávat?

Každá žena by měla sama zvážit přínosy a rizika screeningového programu, přihlédnout ke své vlastní životní situaci a sama se rozhodnout, zda se do programu zapojí či nikoli. Co tedy mohou zapojené ženy od screeningového programu očekávat?

Nejpravděpodobnější je, že po mamografickém vyšetření se dozvíte, že vše je v pořádku. U převážné většiny žen není nalezen zhoubný nádor prsu ani nevznikne podezření na něj.

Cílem screeningového vyšetření je odhalit zhoubný nádor prsu v co možná nejčasnějším stadiu, aby byla co nejvyšší šance na úspěšnou léčbu. Léčba časného stadia karcinomu prsu ani není pro ženu tolik zatěžující, jako by tomu bylo v případě pokročilého stadia. Při operaci včas odhaleného zhoubného nádoru prsu lze navíc téměř vždy prs zachovat (chirurg odstraní pouze maličký nádor, nikoli celý prs).

Mamografie, je-li prováděna v rámci programu splňujícího výše popsaná kritéria kvality, je v současné době nejspolehlivější metodou včasné diagnostiky zhoubných nádorů prsu. Může se ale stát, že výsledek mamografického vyšetření bude abnormální, avšak při následném bližším vyšetření se ukáže, že se o zhoubný nádor prsu nejedná (tzv. falešně pozitivní nález). To se někdy stává i těm nejzkušenějším radiodiagnostikům, i při použití těch nejlepších přístrojů. Ve zcela ojedinělých případech mamografie ani ultrazvuk zhoubný nádor prsu neodhalí. V takovém případě lékaři hovoří o falešně negativním nálezu.

Obzvláště rychle rostoucí typy zhoubných nádorů se mohou rozvinout v období mezi dvěma screeningovými vyšetřeními. V takových případech se jedná o tzv. intervalové karcinomy. Proto je dobré, aby ženy byly informovány o možných příznacích zhoubného nádoru prsu; při podezřelých změnách v prsu by se pak neprodleně měly objednat do akreditovaného screeningového centra [2].

V rámci mamografického screeningu bývají odhaleny i nádory, které by jinak diagnostikovány vůbec nebyly. V okamžiku diagnózy však není možné předvídat, jak se bude nádor dále vyvíjet. Z lékařského hlediska je potřeba léčit všechny podezřelé nádory.

Většina odborníků se shoduje na tom, že u screeningových programů se zajištěnou kontrolou kvality převažují výhody nad nevýhodami. Screening sám o sobě však nedokáže zabránit vzniku zhoubných nádorů.

Adresné zvaní do screeningového programu

Jste-li žena ve věku 45–69 let a screeningového programu jste se až dosud neúčastnila, vaše zdravotní pojišťovna vám pošle zvací dopis. Bližší informace najdete v článku Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů [3]. Ženy od 45 let výše mají 1× za dva roky mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Na mamografické vyšetření se můžete objednat již od 40 let jako samoplátkyně. V bezplatných screeningových vyšetřeních (ve dvouletém intervalu) mohou pokračovat i ženy starší 69 let.

Cíle screeningového programu

Program screeningu karcinomu prsu má následující cíle:

• informovanost cílové skupiny žen,
• odhalování zhoubných nádorů prsu v co možná nejčasnějších stadiích,
• zvýšení šance pacientek se zhoubnými nádory prsu na úplné vyléčení, zároveň používání šetrnějších léčebných metod,
• zvýšení procenta operací, při nichž je prs zachován,
• minimalizace zbytečných lékařských zákroků prostřednictvím standardizovaných postupů s garantovanou kvalitou,
• snížení úmrtnosti na zhoubné nádory prsu.

Organizace screeningového programu

V současnosti je program screeningu karcinomu prsu provozován na několika desítkách akreditovaných pracovišť [2], jejichž činnost je průběžně monitorována a kontrolována podle transparentních pravidel. Průběh programu, dodržování stanovených pravidel a vědecký rozvoj projektu je v České republice garantován dvěmi nezávislými komisemi:

1. Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR – je složena ze zástupců radiologů – mamodiagnostiků, členů výborů všech odborných společností zabývajících se problematikou diagnostiky a léčení chorob prsu, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), Svazu zdravotních pojišťoven (sdružuje ostatní zdravotní pojišťovny) a ministerstva zdravotnictví.
2. Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD) [4] – jsou v ní zastoupeni především odborníci z Radiologické společnosti ČLS JEP, Sdružení nestátních ambulantních radiologů a Asociace mamodiagnostiků ČR (AMA-CZ).

Na organizaci, řízení a kontrole screeningového programu se také odborně podílí Asociace mamodiagnostiků České republiky (AMA-CZ) [5].

Datový audit (sběr a statistické zpracování dat) zajišťuje nezávislý Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) [6]. Pro zajištění kvalitního sběru dat byla definována závazná parametrická struktura informací o klientkách a provedených vyšetřeních, tato data jsou ve všech centrech závazně vyžadována jako podmínka jejich reakreditace a tedy podmínka setrvání v projektu. V průběhu roku 2003 byl nastaven sběr dat v jednotlivých centrech a v roce 2004 bylo zahájeno centrální zpracování dat. Při zpracování dat jsou respektovány všechny legislativní normy, zejména zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Na koho se mohu obrátit?

Každé ženě ve věku nad 45 let je z veřejného zdravotního pojištění všemi zdravotními pojišťovnami v ČR plně hrazeno screeningové mamografické vyšetření jednou za dva roky. K tomuto vyšetření je potřeba mít žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře. Na preventivní vyšetření prsu je nutné se objednat do akreditovaného screeningového centra [2].

Související odkazy

1. Mamografický screening v České republice (odkaz vede na web mamo.cz)
2. Mapa screeningových center (odkaz vede na web mamo.cz)
3. Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů (odkaz vede na web mamo.cz)
4. Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD) (odkaz vede na web mamo.cz)
5. Asociace mamodiagnostiků České republiky (AMA-CZ) (odkaz vede na web mamo.cz)
6. Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) (odkaz vede na web muni.cz)