7 min. čtení
Rakovina prsu v časném stadiu obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. Většina žen si příznaků všimne až v pokročilejším stadiu onemocnění. Vyšetření zaměřené na časný záchyt může zhoubný nádor prsu odhalit již v době, kdy o něm žena ještě vůbec nemůže vědět (nádor může být tak malý, že jej ani nelze nahmatat). Čím dříve je rakovina prsu odhalena, tím lépe a šetrněji ji lze většinou léčit.
Mamografie je v současnosti nejlepší metodou k odhalení časných stadií rakoviny prsu, včetně tzv. duktálního karcinomu in situ (DCIS). V některých případech může být navíc užitečné ultrazvukové vyšetření, méně často magnetická rezonance.
Role mamografie v časném záchytu rakoviny prsu
Mamografie spočívá v rentgenovém vyšetření prsu. Pomocí tohoto vyšetření mohou lékaři odhalit i velmi malé nádory, které ještě nejsou hmatné (jinými slovy, žena si takový nádor ani při sebepečlivějším samovyšetření prsu nemůže nahmatat). U žen 45letých a starších, které nepozorují žádné příznaky, je mamografie nejlepší metodou k odhalení rakoviny prsu. Pokud v prsu nejsou zjištěny žádné podezřelé změny, lékaři hovoří o negativním nálezu. Pokud se naopak na rentgenových snímcích objeví nějaká podezřelá změna, jedná se o pozitivní nález. To ještě nemusí znamenat, že se jedná o rakovinu prsu. Nicméně ke zjištění příčiny těchto změn je nutné provést některá další vyšetření. Ve většině případů mají tyto změny jinou příčinu než rakovinu prsu.
Co znamená výsledek mamografie?
Po provedeném mamografickém vyšetření se žena obvykle posadí do čekárny, kde vyčká na lékařskou zprávu o výsledku mamografie. Výsledek je popsán podle klasifikace BI-RADS (za touto zkratkou následuje číslice od 0 do 6):
- BI-RADS 1 je považován za negativní nález, normální nález (tzn. bez známek zhoubného nádoru).
- BI-RADS 2 je považován za benigní nález, tedy 0% pravděpodobnost zhoubného nádoru.
V obou výše popsaných případech – pokud se jedná o screeningové vyšetření – pak žena obdrží pozvánku na mamografii za další dva roky. I při těchto výsledcích by si však žena měla uvědomovat, že i během těch dvou let (tedy před další screeningovou mamografií) se v prsu může objevit zhoubný nádor. Proto je důležité, aby se v případě, že si všimne neobvyklých změn v prsou, co nejdříve obrátila na lékaře. V žádném případě by neměla čekat až do další mamografie!
Od BI-RADS 3 výše považují lékaři výsledek za podezřelý. To ještě nemusí znamenat, že žena skutečně má rakovinu prsu. Bližší informace o konkrétním nálezu vždy ženě poskytne přímo lékař v mamografickém centru, kde proběhlo vyšetření. V případě potřeby pak mohou být provedena další vyšetření.
Doplňující ultrazvukové vyšetření
Někdy se stane, že lékaři nemohou pouze na základě mamografických snímků s jistotou určit, zda se jedná o rakovinu. V takovém případě může k dalšímu objasnění situace pomoci ultrazvukové vyšetření. Pokud je toto vyšetření indikováno, provádí se ještě tentýž den jako mamografie; proto je důležité, aby žena po mamografickém vyšetření zůstala v čekárně a vyčkala na lékařskou zprávu o výsledku mamografie.
Program screeningu karcinomu prsu
Již od roku 2002 funguje v České republice program screeningu karcinomu prsu. V rámci tohoto programu mají ženy možnost nechat se vyšetřit pomocí mamografie. Toto vyšetření – zaměřené na časný záchyt zhoubných nádorů prsu u žen, které nemají žádné příznaky – bývá označováno jako mamografický screening. Jeho cílem je odhalit rakovinu prsu v co nejčasnějším stadiu.
V České republice jsou ve dvouletých intervalech ke screeningovému vyšetření písemně zvány ženy ve věku 45–69 let, které mají toto vyšetření zároveň hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ze svého vlastního rozhodnutí se však do screeningu mohou ženy zapojit již od 40. roku věku a také ženy starší 69 let. Zatímco ženy mezi 40.–45. rokem si mamografii platí samy, ženám starším 69 let je toto vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace o programu screeningu karcinomu prsu v České republice najdete na webu mamo.cz [2].
Programy mamografického screeningu jsou v různých zemích vyvíjeny tak, aby byly maximalizovány přínosy a zároveň minimalizována rizika pro všechny ženy, které se těchto programů účastní. Tyto programy musí splňovat vysoké standardy kvality, například v zemích Evropské unie je to dokument European Guidelines for Quality Assurance in Breast Cancer Screening and Diagnosis [3]. V tomto dokumentu jsou stanovena kritéria kvality, jako je například druhé čtení mamografických snímků (to znamená, že tentýž snímek posuzují nezávisle na sobě dva různí lékaři), minimální počet mamogramů, které musí každý lékař pracující v akreditovaném centru mamografického screeningu ročně vyhodnotit, technické zkoušky, kterými musí pravidelně procházet používané přístroje, a v neposlední řadě i transparentní dokumentace, aby bylo možné provádět pravidelné kontroly kvality.
Ženám mladším 40 let odborníci doporučují mamografii pouze v určitých případech. Patří sem například genetická predispozice nebo pociťované obtíže (typicky pokud si žena v prsu nahmatá útvar, který tam předtím nebyl). Jedním z důvodů je to, že při mamografii se snímky pořizují pomocí rentgenového záření, a u toho je vždy potřeba pečlivě posuzovat jeho přínosy a rizika. Prsní tkáň u mladších žen je na rentgenové záření citlivější, než je tomu v případě starších žen. Kromě toho je prsní tkáň u mladších žen hustší (a tím pádem pro mamografii méně přehledná) než u starších žen, což může častěji vést k nesprávným závěrům.
Časný záchyt při zvýšeném riziku rakoviny prsu v rodině
Určité genetické změny mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny prsu. Týká se to především genů BRCA1 a BRCA2 [5]. Zkratka BRCA pochází z anglického výrazu breast cancer (česky „rakovina prsu“). U žen s mutacemi v těchto genech se může rakovina prsu objevit již v mladším věku. Navíc mají zvýšené riziko vzniku rakoviny vaječníků.
Zejména pokud matka, otec nebo některý ze sourozenců onemocněli rakovinou prsu již před 51. rokem věku, může to být náznak dědičné formy rakoviny prsu. U žen s tímto typem rodinné zátěže lze jejich individuální riziko vzniku karcinomu prsu odhadnout prostřednictvím genetického vyšetření [6]. Poukaz na genetickou konzultaci v tomto případě může vystavit lékař primární péče (všeobecný praktický lékař, praktický lékař gynekolog), ambulantní specialista i radiodiagnostik. Pacientka se sama objedná, ať již telefonicky nebo osobně. V genetické poradně pak následuje přibližně hodinová konzultace, kdy odborník s ženou podrobně probere její rodinnou a osobní anamnézu, a případně indikuje i potřebné genetické vyšetření. Jakmile jsou k dispozici výsledky tohoto vyšetření, následuje další konzultace (v ideálním případě osobní), kdy genetik ženě srozumitelně vysvětlí, co její výsledky znamenají, jaké má dodržovat zásady ohledně prevence, a v případě zvýšeného rizika ji nasměruje na konkrétní zdravotnické zařízení, které bude ženu v pravidelných intervalech zvát na potřebná vyšetření.
Mamografický screening: přínosy a rizika
Mamografie může zachránit život, neboť dokáže odhalit rakovinu prsu již v raném stadiu. Tím se zvyšuje šance na vyléčení a snižuje se riziko úmrtí na tento zhoubný nádor. Z každé tisícovky žen, které se pravidelně účastní mamografického screeningu, tento preventivní program zachrání přibližně 2–6 žen před úmrtím na rakovinu prsu (díky včasnému odhalení nádoru a jeho navazující léčbě). Kromě toho rakovinu prsu, která je odhalena včas, lze léčit šetrnějšími metodami: při operaci je například často možné prs zachovat.
Vyšetření zaměřené na časný záchyt má však i některé nevýhody. Může například vést k tzv. overdiagnosis: v případě mamografického screeningu vyšetření někdy odhalí změny, které by jinak nikdy nebyly zjištěny, a dané ženě by po celý zbytek života nezpůsobovaly žádné potíže. V okamžiku diagnózy však nemůže nikdo tušit, jak se zhoubný nádor bude vyvíjet dále, a zda ženu ohrožuje na životě či nikoli. Proto lékaři v každém odhaleném případě doporučí léčbu. Důsledkem toho je, že některé ženy podstoupí operaci a ozařování, i když by to možná nebylo nutné.
Může se také stát, že výsledek mamografického vyšetření bude vypadat podezřele, ale další vyšetření ukáže, že žena rakovinu prsu nemá. Odborníci v takových případech hovoří o falešně pozitivním nálezu: vypadá to, že člověk má nějaké onemocnění, ale ve skutečnosti to není pravda. Žena s falešně pozitivním nálezem z mamografického vyšetření pak může být zbytečně vystresovaná: doba, která uplyne mezi mamografií a potvrzením, že se jednalo o „falešný poplach“, pro ni může být psychicky velmi náročná.
Samovyšetření prsu
Odborníci doporučují, aby si každá žena jednou za měsíc prováděla samovyšetření prsu. Při pravidelném samovyšetřování získá žena přehled o tom, co je v jejích prsou normální a co není, a tak bude moci snáze odhalit případné změny (pokud se nějaké časem objeví). Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsu je krátce před menstruací nebo po ní. Kromě pohmatového vyšetření a hledání „bulek“ v prsou věnujte pozornost jakékoli nové „neobvyklosti“. Patří sem mimo jiné jakékoli změny na kůži prsou nebo bradavek, bolesti nebo neobvyklý pocit napětí. Pokud najdete nějakou změnu oproti normálnímu stavu, objednejte do akreditovaného centra mamografického screeningu [4]. Již při objednávání upozorněte na to, že jste si v prsu našla změnu.
Je však důležité vědět, že ani samovyšetření, ani pohmatové vyšetření lékařem nemohou nahradit mamografii. V současné době je mamografie jedinou vyšetřovací metodou, u které je vědecky prokázáno, že pomáhá předcházet úmrtím na rakovinu prsu. Kromě toho některé nahmatané změny v prsou mohou mít zcela jinou příčinu než rakovina prsu (viz článek Nezhoubné nádory prsu). I v těchto případech může pohmatový nález objasnit pouze mamografie.
Související odkazy
- Krejčí Denisa, Mužík Jan, Šnábl Ivo, Gregor Jakub, Komenda Martin, Dušek Ladislav. Portál epidemiologie novotvarů v ČR [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2026-05-16]. Dostupný z: https://www.svod.cz. Verze 8.0.2
- mamo.cz: Popis programu (odkaz vede na web mamo.cz)
- Publications Office of the European Union: European Guidelines for Quality Assurance in Breast Cancer Screening and Diagnosis (odkaz vede na web europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- mamo.cz: Pracoviště zapojená do programu (odkaz vede na web mamo.cz)
- Nemocnice na Bulovce: BRCA centrum (odkaz vede na web brca-info.cz)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Genetická rizika (odkaz vede na web linkos.cz)
