Pro včasnou diagnostiku je důležité správně vyhodnotit riziko vzniku karcinomu prsu. Na základě různých faktorů, jako je například rodinná zátěž, věk, denzita prsní tkáně nebo životní styl, může lékař určit, zda má konkrétní žena zvýšené riziko vzniku zhoubného nádoru prsu, a případně naordinovat další vyšetření.
Vyšetření prováděná za účelem včasné diagnostiky sice nemohou zabránit vzniku zhoubného nádoru, v případě karcinomu prsu se však v praxi velmi osvědčila cílená preventivní zdravotní péče. Ta totiž může pomoci snížit riziko vzniku zhoubného nádoru prsu. Bylo vědecky prokázáno, že pravidelný pohyb toto riziko snižuje, naopak nadváha a nadměrná konzumace alkoholu jej zvyšují. Tyto rizikové faktory může tedy každá žena ovlivnit dodržováním zásad zdravého životního stylu.
Mamografie
Mamografie je specializované rentgenové vyšetření prsu. Na rentgenovém snímku může lékař odhalit i časná stadia karcinomu prsu, která jsou velmi malá a dosud nehmatná. Obvykle se provádějí dva snímky každého prsu. Negativní nález znamená, že v prsní tkáni nebyly zjištěny žádné podezřelé změny. V případě pozitivního nálezu odešle lékař ženu na další vyšetření, jehož účelem je upřesnění diagnózy. Bližší informace o průběhu mamografického vyšetření najdete na webu mamo.cz [1].
Všechna akreditovaná centra mamografického screeningu [2] používají moderní digitální přístroje, které odpovídají vysokým standardům kvality a technického zabezpečení, takže zátěž zářením je zcela minimální. Střední dávka záření u moderních mamografických přístrojů se nachází v oblasti nízké dávky a činí přibližně 0,2 až 0,3 mSv (milisievertů). Zátěž zářením u těchto mamografických přístrojů je tak nízká, že je srovnatelná přibližně s jednotýdenním pobytem v horské oblasti. Zároveň je však potřeba vzít v úvahu, že prsní tkáň je nejcitlivější vůči záření u žen mladších 30 let.
Program screeningu karcinomu prsu
Programy mamografického screeningu jsou v různých zemích vyvíjeny tak, aby byly zužitkovány přínosy a zároveň minimalizována rizika pro všechny ženy, které se těchto programů účastní. Tyto programy musí splňovat vysoké standardy kvality, například v zemích Evropské unie je to dokument European Guidelines for Quality Assurance in Breast Cancer Screening and Diagnosis [3]. V tomto dokumentu jsou stanovena kritéria kvality, jako je například dvojí čtení mamografických snímků (tzn. tentýž snímek posuzují nezávisle na sobě dva různé lékaři), minimální počet mamogramů, které musí každý lékař pracující v akreditovaném centru mamografického screeningu ročně vyhodnotit, technické zkoušky, kterými musí pravidelně procházet používané přístroje, a v neposlední řadě i transparentní dokumentace, aby bylo možné provádět pravidelné kontroly kvality. V rámci programů mamografického screeningu, které splňují přísné požadavky na zajištění kvality, jsou k vyšetření cíleně zvány konkrétní věkové skupiny žen.
V souladu s doporučením Rady Evropské unie [4] byl i v České republice zaveden plošný, celopopulační program screeningu karcinomu prsu. Od roku 2014 jsou ve dvouletých intervalech ke screeningovému vyšetření písemně zvány ženy ve věku 45–69 let, které mají toto vyšetření zároveň hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ze svého vlastního rozhodnutí se však do screeningu mohou ženy zapojit již od 40. roku věku a také ženy starší 69 let. Zatímco ženy mezi 40.–45. rokem si mamografii platí samy, ženám starším 69 let je toto vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Bližší informace o programu screeningu karcinomu prsu v České republice najdete na webu mamo.cz [5].
Mamografický screening: přínosy a rizika
Mamografie je jediná metoda včasné diagnostiky karcinomu prsu, jejíž přínos v organizovaných screeningových programech byl vědecky prokázán. Studie ukazují, že mamografický screening snižuje úmrtnost na zhoubné nádory prsu především u žen ve věkové skupině 50–69 let. U žen ve věku 40–49 let je prokazatelný přínos rentgenových vyšetření prsu o něco menší, a u žen mladších 40 let nebyl zatím prokázán žádný přínos mamografického vyšetření.
Stejně jako každý jiný screeningový program má i program mamografického screeningu kromě výše zmiňovaných přínosů i některá rizika. Je to dáno tím, že mamografické nálezy nejsou na 100 % spolehlivé, a že pro upřesnění diagnózy (při podezření na zhoubný nádor) může být někdy zapotřebí chirurgický zákrok.
V únoru 2010 se podle informací německé společnosti Kooperationsgemeinschaft Mammografie [6] (obdoba české Komise odborníků pro mamární diagnostiku [7]) shodli příznivci i odpůrci screeningových programů v Německu na statistikách, které shrnují výhody i nevýhody mamografického screeningu.
Hlavní sdělení podle závěrů z Německa jsou následující:
- Přibližně 1 z 200 žen, které se po dobu 20 let v pravidelných dvouletých intervalech účastní mamografického screeningu, je zachráněna před úmrtím na rakovinu prsu.
- Stejně tak se 1 z 200 žen „zbytečně“ stane pacientkou s rakovinou prsu, neboť její zhoubný nádor by bez screeningového vyšetření nebyl nikdy zachycen. V okamžiku diagnózy však nemůže nikdo tušit, jak se zhoubný nádor bude vyvíjet dále, a zda ženu ohrožuje na životě či nikoli.
- 10 z 200 žen, které se po dobu 20 let v pravidelných dvouletých intervalech účastní mamografického screeningu, podstoupí invazivní biopsii prsu, jejíž výsledek je nakonec negativní (tzn. v prsu není přítomen zhoubný nádor).
Přibližně u 8 z 10 změn, které jsou odhaleny při mamografickém vyšetření, bližší vyšetření nakonec ukáže, že pozitivní nález byl „falešný poplach“. Tyto případy jsou označovány jako falešně pozitivní mamografické nálezy a nesou s sebou riziko, že žena bude podstupovat zbytečnou léčbu. Velmi vzácně se však stává i to, že žena má zhoubný nádor prsu, který mamografické vyšetření neodhalí.
Včasná diagnostika u pacientek s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu
Rizikovým faktorem pro vznik rakoviny prsu je genetická predispozice, v tomto případě výskyt zhoubného nádoru prsu nebo vaječníků u nejbližších příbuzných (matka, sestra). Příčinou může být genetická vada. Vzniku zhoubných nádorů prsu brání určité geny, tzv. tumor-supresorové geny BRCA1 a BRCA2 [8]. Tyto geny si ve své genetické výbavě nese každý člověk. Pokud jsou však tyto tumor-supresorové geny změněné, nemohou dobře plnit svou úlohu a žena má zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů prsu nebo vaječníků. Těmto genetickým vadám je připisováno přibližně 5 % ze všech diagnostikovaných případů rakoviny prsu.
U žen s rodinnou zátěží lze jejich individuální riziko vzniku karcinomu prsu odhadnout prostřednictvím genetického vyšetření [9]. Poukaz na genetickou konzultaci v tomto případě může vystavit lékař primární péče (všeobecný praktický lékař, praktický lékař gynekolog), ambulantní specialista i radiodiagnostik. Pacientka se sama objedná, ať již telefonicky nebo osobně. V genetické poradně pak následuje přibližně hodinová konzultace, kdy odborník s ženou podrobně probere její rodinnou a osobní anamnézu, a případně indikuje i potřebné genetické vyšetření. Jakmile jsou k dispozici výsledky tohoto vyšetření, následuje další konzultace (v ideálním případě osobní), kdy genetik ženě srozumitelně vysvětlí, co její výsledky znamenají, jaké má dodržovat zásady pro prevenci, a v případě zvýšeného rizika ji nasměruje na konkrétní zdravotnické zařízení, které bude ženu v pravidelných intervalech zvát na potřebná vyšetření.
Související odkazy
- Mamografické vyšetření: Jak probíhá prohlídka prsů? (odkaz vede na web mamo.cz)
- Mapa screeningových center (odkaz vede na web mamo.cz)
- European Guidelines for Quality Assurance in Breast Cancer Screening and Diagnosis (odkaz vede na web europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening / Doporučení Rady Evropské unie (EU) ze dne 2. prosince 2003 o screeningu zhoubných nádorů (odkaz vede na web europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině a v několika dalších evropských jazycích)
- Mamografický screening v České republice (odkaz vede na web mamo.cz)
- Kooperationsgemeinschaft Mammografie (odkaz vede na web mammo-programm.de; jeho obsah je dostupný pouze v němčině, částečně i v angličtině)
- Komise odborníků pro mamární diagnostiku (odkaz vede na web mamo.cz)
- Nemocnice na Bulovce: BRCA centrum (odkaz vede na web brca-info.cz)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Genetická rizika (odkaz vede na web linkos.cz)
