Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa zdravé populace
  • Sezónní ovoce a zelenina
  • Aktuální: Červená čekanka (radicchio)

Červená čekanka (radicchio)

Kategorie: Sezónní ovoce a zelenina – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Červená čekanka přitahuje pozornost nejen svou výraznou barvou, ale i nezaměnitelnou chutí: že všech listových salátů je radicchio nejhořčejší. Komu hořká chuť nevyhovuje, může ji některými triky zmírnit. Tmavé listy se vyvíjejí až poté, co se venku ochladí. Červenou čekanku lze jíst syrovou i tepelně upravenou. Radicchio od domácích pěstitelů je k dostání od září až do chladných zimních měsíců.

Ilustrační obrázek k článku „Červená čekanka“

Botanická charakteristika

Saláty, které lze sehnat v našich obchodech, lze zhruba rozdělit na saláty typu „locika“ (stejnojmenný botanický rod má latinský název Lactuca) a saláty typu „čekanka“ (latinský název rodu je Cichorium). Zatímco „locikové“ saláty jsou k dostání hlavně na jaře a v létě, „čekankové“ saláty jsou typické pro podzim a zimu. Červená čekanka neboli radicchio se společně se štěrbákem (endivií), kadeřavým salátem, salátovou čekankou a některými dalšími odrůdami řadí mezi „čekanky“. Salátová čekanka a červená čekanka tvoří samostatný poddruh, latinsky označovaný jako Cichorium intybus var. foliosum. Saláty typu „čekanka“ mají obvykle lehce nahořklou chuť – a radicchio má obsah hořkých látek ze všech „čekanek“ nejvyšší.

Listy radicchia mají intenzivní vínově červenou až fialovou barvu. Listy jsou prorostlé zřetelnou bílou žilnatinou. Červené barvivo vzniká až při nižších teplotách. Salátovou hlávku pokrývá a chrání zelený list, který je ovšem při prodeji odstraněn, aby mohla vyniknout tmavá barva radicchia. V závislosti na odrůdě může červená čekanka tvořit hlávky kulaté (Chioggia) nebo podélně oválné (Treviso).

Živiny, vitaminy a minerály

Radicchio obsahuje vitaminy skupiny B, vitamin C a vitamin A. Z minerálních látek je obsažen především vápník a draslík. Typickou hořkost dodává červené čekance laktukopikrin (dříve označovaný jako intybin), který se vyskytuje především v žilnatině listů. Laktukopikrin podporuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu.

Stejně jako u mnoha jiných druhů zeleniny se i v radicchiu ukládají dusičnany, které se mohou v organismu přeměnit na nitrosaminy. Čím méně světla se k rostlině dostane, tím více dusičnanů se v ní ukládá. Při konzumaci v normálním množství však dávka dusičnanů nepředstavuje zdravotní riziko. Pokud zároveň s radicchiem konzumujete vitamin C (například ve formě marinády s citronovou šťávou), můžete přeměně na nitrosaminy zabránit.

Látky obsažené v červené čekance Na 100 g syrové potraviny Látky obsažené v červené čekance Na 100 g syrové potraviny
Energie (kcal) 13 Železo (mg) 1,5
Tuky (g) 0,2 Vitamin A (µg) 133
Bílkoviny (g) 1,2 Vitamin B1 (mg) 0,04
Sacharidy (g) 1,5 Vitamin B2 (mg) 0,03
Vláknina (g) 1,5 Vitamin B3 (mg) 0,3
Draslík (mg) 240 Vitamin B6 (mg) 0,1
Vápník (mg) 40 Vitamin C (mg) 28
Hořčík (mg) 11 Vitamin E (mg) 0,5

Využití v kuchyni

Radicchio lze konzumovat syrové i tepelně upravené. Díky své intenzivní barvě je červená čekanka dekorativním prvkem salátů i jiných pokrmů. Protože je však obzvláště hořká, je nejlepší kombinovat ji s jemnějšími druhy salátů nebo ovoce. Pro tepelnou úpravu se nejlépe hodí podlouhlé odrůdy radicchia (Treviso).

Před zpracováním byste měli červenou čekanku důkladně oprat, avšak jen krátce před konzumací, popř. servírováním s marinádou či dresinkem. Jen tak si totiž radicchio udrží svůj čerstvý vzhled. Pokud červenou čekanku krátce ponoříte do vlažné vody nebo odstraníte její listová „žebra“, hořkost se poněkud zmírní.

Skladování

Radicchio byste měli skladovat v chladu. Červená čekanka zabalená do utěrky nebo do papíru vydrží v zásuvce na zeleninu v chladničce až pět dní. Při nákupu dbejte na uzavřenou hlávku, listy by měly být pevné a působit čerstvým dojmem.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Sezónní ovoce a zelenina

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Hlávkový salát“

    Hlávkový salát

    Sezónní ovoce a zelenina

    Velké zelené listy s osvěžující chutí naplňují ideální představu salátu. Jen málokdo však ví, že hlávkový salát lze i tepelně upravovat. Botanický název hlávkového salátu je „locika setá“. Typickou chuť dodávají hlávkovému salátu kyseliny, které jsou v něm obsaženy, jako je např. kyselina citronová. Za jeho lehkou nahořklost pak odpovídají jiné obsažené látky, konkrétně laktucin a laktukopikrin.

  • Ilustrační obrázek k článku „Ledový salát“

    Ledový salát

    Sezónní ovoce a zelenina

    Ledový salát má robustní listy a osvěžující chuť, díky čemuž se stal oblíbeným listovým salátem a je základem mnoha křupavých salátů. Ve srovnání s jinými druhy salátů může být skladován po dlouhou dobu, a přitom stále zůstává křupavý. Ledový salát v celku lze uchovávat v chladničce v zásuvce na zeleninu až dva týdny. Odrůdou ledového salátu je salát Batavia, který má mírně zvlněné a o něco měkčí listy než ledový salát.

  • Ilustrační obrázek k článku „Štěrbák (endivie)“

    Štěrbák (endivie)

    Sezónní ovoce a zelenina

    Kadeřavý štěrbák se svými zpeřenými listy je nejen velmi dekorativní listová zelenina, ale je oblíben i jako salát s lehce nahořklou chutí. Tento zimní druh salátu lze jíst i tepelně upravený. Štěrbák je příbuzný se salátovou čekankou a červenou čekankou. Obsažené hořké látky a polysacharid inulin působí pozitivně na trávení.

  • Ilustrační obrázek k článku „Lollo rosso“

    Lollo rosso, lollo bionda

    Sezónní ovoce a zelenina

    Červenofialově zabarvený lollo rosso oživí salátové směsi nejen opticky, ale díky svému lehce nahořklému tónu i chuťově. Čistě zelená odrůda tohoto salátu se nazývá lollo bionda. Listy lollo salátů vydrží o něco déle než listy křehčích salátů. Ani tak byste však lollo saláty neměli skladovat příliš dlouho, neboť při delším skladování se z nich vytrácejí vitaminy. Ačkoli lollo saláty vypadají podobně jako hlávkový salát, netvoří pevnou hlávku, nýbrž volnou růžici jednotlivých listů.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace