Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Dieta u neurologických a duševních onemocnění
  • Aktuální: Význam diety u neurologických onemocnění

Význam diety u neurologických onemocnění

Kategorie: Dieta u neurologických a duševních onemocnění – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Degenerativní onemocnění motorických neuronů jako amyotrofická laterální skleróza či Huntingtonova choroba ohrožují podobně jako parkinsonismus pacienty podvýživou. Důležité je udržet dobrý nutriční (výživový) stav. Žádné specifické diety nemohou však rozvoj onemocnění ovlivnit.

Ilustrační obrázek Dieta u některých neurologických onemocnění

Podobná je situace i u traumat (zranění) nervového systému, kde je opět důležitá zejména zábrana podvýživy a pestrá strava, specifické efekty diet ve fázi rehabilitace nebyly prokázány. Je třeba nezapomínat na dostatečnou hydrataci a dietní pomoc i v léčbě zácpy, která je častým problémem těchto nemocných.

Význam dietních opatření u epilepsie je minimální. Platí však, že celá řada antiepileptik jsou léky aterogenní (podporující vznik a rozvoj aterosklerózy), vyvolávající dyslipidemii (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi). Je proto důležité lipidy monitorovat a včas zahajovat hypolipidemickou (nízkotučnou) dietu a k nemocným přistupovat jako k nemocným s metabolickým syndromem.

Centrální mozkové příhody lze z nutričního hlediska charakterizovat jako onemocnění s výrazným katabolismem (rozkladným procesem) a negativní dusíkovou bilancí, inzulinorezistencí (necitlivost na inzulin) a častým vzestupem glykemie, onemocnění často provázené sníženou hydratací a iontovými rozvraty. Ve fázi rehabilitace je častá dysfagie (poruchy polykání) a následná porucha nutrice (výživy).

Protisklerotická (účinná proti ateroskleróze – kornatění tepen) dieta má klíčový význam v prevenci centrálních mozkových příhod. Při vlastní léčbě je třeba dbát na dostatečnou hydrataci a zábranu vzniku podvýživy. Významná je normalizace glykemie inzulinem. V parenterální výživě je důležité nezapomínat na podání roztoků aminokyselin, vhodné je orientovat se podle dusíkové bilance.

Speciální diety nejsou podle současného stavu poznání indikovány. Je však třeba zdůraznit, že výzkum se v oblasti jak cévních mozkových příhod (mrtvice), tak neurodegenerativních onemocnění úspěšně v experimentu zabývá léky ovlivňujícími metabolické jaderné receptory (PPAR). Funkce těchto receptorů může být modifikována příjmem řady látek lipidové (tukové) povahy. Proto je, podobně jako u roztroušené sklerózy, možné, že u ischemických mozkových příhod nabude dietní manipulace ještě určitého významu.

Onemocněním s významnými metabolickými vztahy je obstrukční spánková apnoe, která je uznávanou součástí metabolického syndromu a její vazba na inzulinorezistenci je vyšší než vazba na obezitu. Každý nemocný s tímto onemocněním by se měl pokusit o určitou redukci hmotnosti a měl by držet antisklerotickou dietu.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Dieta u neurologických a duševních onemocnění

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Výživa ve stáří

    Výživa ve stáří

    Zvláštní výživová opatření

    Lidský život se prodlužuje zvyšováním kvality zdravotní péče i změnami životního stylu, přičemž dietní faktory hrají podstatnou roli. Prakticky jediným opatřením, kterým dokáže moderní medicína prodloužit život člověka i experimentálních zvířat, je kalorická restrikce, resp. až mírná malnutrice (podvýživa).

  • Ilustrační obrázek Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Výživa nemocných

    Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.

  • Ilustrační obrázek Metabolický syndrom a dieta

    Metabolický syndrom a dieta

    Zvláštní výživová opatření

    Metabolický syndrom (neboli syndrom inzulinové rezistence, resp. syndrom X či Reavenův syndrom) byl definován v roce 1988 Reavenem jako kombinace hyperinzulinemie (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi), hyperglykemie, hypertriglyceridemie (zvýšená koncentrace triglyceridů) a hypertenze.

  • Ilustrační obrázek Dieta v prevenci akutních cévních příhod

    Dieta v prevenci a léčbě akutních cévních příhod

    Výživa nemocných

    Dietní opatření jsou rozhodující v prevenci aterosklerózy, a tedy i v prevenci cévních příhod typu akutního srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Jde o dlouhodobá celoživotní opatření významná jak v prevenci, tak i u pacientů po cévní příhodě, například po infarktu.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace