3 min. čtení
Podobná je situace i u traumat (zranění) nervového systému, kde je opět důležitá zejména zábrana podvýživy a pestrá strava, specifické efekty diet ve fázi rehabilitace nebyly prokázány. Je třeba nezapomínat na dostatečnou hydrataci a dietní pomoc i v léčbě zácpy, která je častým problémem těchto nemocných.
Význam dietních opatření u epilepsie je minimální. Platí však, že celá řada antiepileptik jsou léky aterogenní, vyvolávající dyslipidemii (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi). Je proto důležité lipidy monitorovat a včas zahajovat hypolipidemickou (nízkotučnou) dietu a k nemocným přistupovat jako k nemocným s metabolickým syndromem.
Centrální mozkové příhody lze z nutričního hlediska charakterizovat jako onemocnění s výrazným katabolismem (rozkladným procesem) a negativní dusíkovou bilancí, inzulinorezistencí (necitlivost na inzulin) a častým vzestupem glykemie, onemocnění často provázené sníženou hydratací a iontovými rozvraty. Ve fázi rehabilitace je častá dysfagie (poruchy polykání) a následná porucha nutrice (výživy).
Protisklerotická (účinná proti ateroskleróze – kornatění tepen) dieta má klíčový význam v prevenci centrálních mozkových příhod. Při vlastní léčbě je třeba dbát na dostatečnou hydrataci a zábranu vzniku podvýživy. Významná je normalizace glykemie inzulinem. V parenterální výživě je důležité nezapomínat na podání roztoků aminokyselin, vhodné je orientovat se podle dusíkové bilance.
Speciální diety nejsou podle současného stavu poznání indikovány. Je však třeba zdůraznit, že výzkum se v oblasti jak cévních mozkových příhod (mrtvice), tak neurodegenerativních onemocnění úspěšně v experimentu zabývá léky ovlivňujícími metabolické jaderné receptory (PPAR). Funkce těchto receptorů může být modifikována příjmem řady látek tukové povahy. Proto je, podobně jako u roztroušené sklerózy, možné, že u ischemických mozkových příhod nabude dietní manipulace ještě určitého významu.
Onemocněním s významnými metabolickými vztahy je obstrukční spánková apnoe, která je uznávanou součástí metabolického syndromu a její vazba na inzulinorezistenci je vyšší než vazba na obezitu. Každý nemocný s tímto onemocněním by se měl pokusit o určitou redukci hmotnosti a měl by držet antisklerotickou dietu.
