Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Průvodce zdravotním systémem
  • Aktuální: Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Kategorie: Průvodce zdravotním systémem – více z kategorie
Autor: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Fungování zdravotních systémů je možné porovnávat pomocí řady různých metrik a indikátorů, podle toho, z jakého úhlu pohledu zdravotnictví sledujeme. Následující srovnávací analýza je tak rozložena na 3 části. První část porovnává české zdravotnictví z hlediska ekonomických ukazatelů, druhá část z hlediska kvality základní zdravotní péče a třetí část ukazuje další vybrané indikátory, ve kterých je Česká republika světovou „špičkou“, či naopak kde zaostává.

Ilustrační obrázek Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Ekonomické faktory zdravotnictví

Mezi základní srovnávací faktory se řadí podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP. V rámci tohoto ukazatele se Česká republika pohybuje dlouhodobě na nižší úrovni oproti ostatním státům OECD – konkrétně se v roce 2018 jednalo o 7,5 % HDP, přičemž průměr OECD je o více než 1 p.b. vyšší (8,8 % – graf 7.3). Z tohoto pohledu se jeví, že na české zdravotnictví je vydáváno méně prostředků, než je tomu v průměru u více než půlky států OECD a zdravotnictví je tak často označováno jako podfinancované. Zároveň je v ČR oproti ostatním zemím velmi vysoký podíl veřejných výdajů na zdravotnictví a nízká spoluúčast – v České republice veřejné výdaje činí 82 %, což je 6. nejvyšší číslo v rámci OECD a současně o 11 p.b. více, než je průměr OECD.

obrázek 1 k článku Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Celkové výdaje na zdravotnictví nicméně neříkají nic o tom, jaký objem zdravotních služeb je v systému konzumován, a za jaké ceny. Pro podrobnější srovnání je tudíž nutné rozdělit celkové výdaje na objemovou a cenovou komponentu, vyjádřenou pomocí parity kupní síly. 

Česká republika je v rámci OECD zemí s poměrně nižší cenovou hladinou zdravotnictví, v rámci EU je dokonce nejnižší (graf 7.6). Levné léky, cenové a úhradové regulace, přiměřené platy a další prvky českého zdravotnictví znamenají, že si za méně finančních prostředků můžeme dovolit relativně velký objem péče – dokonce vyšší, než je průměr OECD. České zdravotnictví tudíž není ani tak podfinancované, jako spíše levné.

obrázek 2 k článku Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Dostupnost a pokrytí zdravotní péče je v České republice jedno z nejvyšších v rámci celé OECD. Drtivá většina zdravotních služeb je hrazena ze zdravotního pojištění a systém chrání zranitelné skupiny osob před velkými doplatky (např. limit na doplatky za léky u seniorů). Dobrou finanční ochranu obyvatel před vysokými výdaji dokládá indikátor „katastrofických výdajů na zdraví“, který ukazuje, že pouze 1 % populace se dostává do finančních problémů z důvodu doplatků za zdravotní péči (graf 5.13).

obrázek 3 k článku Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Finanční statistika, kde Česká republika naopak výrazně zaostává, je investování do zdravotnictví. S pouhým 1,8 % celkových výdajů na zdravotnictví je Česká republika na chvostu srovnání zemí OECD, kde průměr dosahuje hodnoty 5,6 % (graf 7.19). Tato investiční podfinancovanost se přímo projevuje na stavu některých českých nemocnic, obzvláště v Praze.

obrázek 4 k článku Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Faktory kvality zdravotnictví

Mezi základní ukazatele kvality zdraví a zdravotní péče patří například: naděje na dožití (life expectancy), vyhnutelná úmrtnost (avoidable mortality), chronická nemocnost (chronic disease morbidity) a vlastní hodnocení zdravotního stavu (self-rated health). Z hlediska těchto ukazatelů se Česká republika nachází zhruba v průměru srovnání zemí OECD. Veliký vliv může mít i životní styl české populace (nízká konzumace ovoce a zeleniny současně s nižší fyzickou aktivitou), a zároveň jedna z nejvyšších konzumací alkoholu ze zemí OECD mohou mít za výsledek pouze průměrné výsledky v základních zdravotních ukazatelích. Současně Česká republika zaostává za ostatními zeměmi OECD i v případě znečištění vzduchu. Tyto tzv. rizikové faktory jsou hlavním důvodem, proč i přes vysokou kvalitu českého zdravotnictví je naděje na dožití stále spíše průměrná.

Z hlediska celkové spokojenosti pacientů je české zdravotnictví na vysoké úrovni, neboť 97 % lidí si myslí, že lékaři s nimi strávili při prohlídce dostatek času. Stejně tak 96 % má za to, že lékaři pacientovi dostatečně vysvětlili všechny postupy léčby a případně jejího pokračování. Tabulka 1.2 nabízí srovnání ČR z hlediska základních zdravotních indikátorů.

obrázek 5 k článku Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy OECD

Vybrané ukazatele

Česká republika velmi dobře pracuje se screeningovými vyšetřeními v rámci prevence některých typů rakoviny. V případě screeningu děložního hrdla se jedná o největší pokrytí ze všech zemí OECD. Lehce zarážející může být poměrně velký rozdíl pokrytí mezi bohatými a chudými – i přesto, že je v případě těchto vyšetření nulová spoluúčast. Důvodem této skutečnosti může být fakt, že přibližně 60 % populace vykazuje nedostatky v oblasti obecné zdravotní gramotnosti.

Souvislost s nízkou zdravotní gramotností (společně s nízkou spoluúčastí) může mít vliv i na poměrně vysoký počet návštěv u lékaře. Průměrně Češi navštíví lékaře zhruba 11krát za rok, což je o třetinu více, než je průměrný počet návštěv ve státech OECD.

Další velmi pozitivní zdravotní statistikou je jedna s nejnižších kojeneckých úmrtností na světě, což řadí Českou republiku na špičku v péči o nově narozené děti.

Související odkazy

  1. OECD (2019), Health at a Glance 2019: OECD Indicators, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/4dd50c09-en.
  2. OECD (2018), OECD Economic Surveys: Czech Republic 2018, OECD Publishing, Paris. https://doi.org/10.1787/eco_surveys-cze-2018-en.
  3. OECD/European Observatory on Health Systems and Policies (2019), Czechia: Country Health Profile 2019, State of Health in the EU, OECD Publishing, Paris/European Observatory on Health Systems and Policies, Brussels.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Průvodce zdravotním systémem

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19 a související epidemiologické pojmy“

    COVID-19 a související epidemiologické pojmy

    COVID-19

    V souvislosti s onemocněním COVID-19 se veřejnost stále častěji setkává s řadou epidemiologických pojmů, jako je incidence, prevalence či třeba letalita, jejichž význam vždy nemusí být jasný. V následujícím článku vám proto přinášíme vysvětlení těch nejčastějších.

  • Ilustrační obrázek Malnutrice u dětí

    Malnutrice u dětí

    Zvláštní výživová opatření

    Odhaduje se, že na světě trpí okolo 100 miliónů dětí mladších 5 let malnutricí (podvýživou). V rozvojovém světě jde o primární malnutrice způsobené nedostatkem výživy. V rozvinutých zemích pak jde zejména o sekundární malnutrice u ledvinových, kardiopulmonálních (srdečně-plicních), jaterních a nádorových onemocnění.

  • Ilustrační obrázek Národní screeningové centrum

    Národní screeningové centrum

    Zdravotní systém

    Národní screeningové centrum (NSC) je organizační jednotkou Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) se samostatnou koordinační a řídící strukturou, jehož hlavním cílem je vybudování metodického a personálního zázemí pro zavádění, realizaci a hodnocení screeningových programů v ČR.

  • Ilustrační obrázek Regionální zpravodajství NZIS

    Regionální zpravodajství NZIS

    Specializované weby, informační systémy

    Portál regionálního zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) nabízí uživatelům souhrn základních ukazatelů charakterizujících daný region (případně Českou republiku) společně se statistickými a analytickým výstupy ve formě interaktivní datových vizualizací.

Doporučené zdroje

  • Národní screeningové centrum

    Screening

    Národní screeningové centrum (NSC) je organizační jednotkou Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) se samostatnou koordinační a řídící strukturou, jehož hlavním cílem je vybudování metodického a personálního zázemí pro zavádění, realizaci a hodnocení screeningových programů v ČR. Posláním Národního screeningového centra je snížení mortality (úmrtnosti) a morbidity (nemocnosti) vážných onemocnění v České republice a zlepšení zdraví obyvatel.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace