Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Zhoubné nádory (rakovina)
  • Nádorová onemocnění krve
  • Aktuální: Hodgkinův lymfom: léčba

Hodgkinův lymfom: léčba

Nádorová onemocnění krve 7 min. čtení
Autor: gesundheit.gv.at
Datum poslední aktualizace: 8. 4. 2025

Hodgkinův lymfom je jedním z nejlépe léčitelných zhoubných nádorů u dospělých. V závislosti na stadiu onemocnění lze vyléčit 80–90 % pacientů. Předpokladem však je, že léčba bude zahájena rychle po stanovení diagnózy.

Pozor: Následující informace se týkají výhradně lymfomů u dospělých; pro děti a dospívající do 18 let platí jiné doporučené postupy. Bližší informace najdete v článku Lymfomy u dětí.

Jak se léčí Hodgkinův lymfom?

Standardní léčbou Hodgkinova lymfomu je chemoterapie. V závislosti na stadiu onemocnění a předpokládaném průběhu lékaři vzájemně kombinují různá cytostatika. V případě potřeby se provádí i radioterapie. Obecné informace o protinádorové léčbě najdete v článku Zhoubné nádory: léčba.

Časné stadium

V časných stadiích se Hodgkinův lymfom zpočátku léčí dvěma cykly chemoterapie. Při tzv. režimu ABVD se kombinují čtyři cytostatika: doxorubicin, bleomycin, vinblastin a dakarbazin [1]. Poté následuje radioterapie.

Léčba je v tomto stadiu obvykle poměrně dobře snášena, proto ji lze u mnoha pacientů provádět ambulantně.

Středně pokročilé stadium

Ve středně pokročilém stadiu onemocnění se léčba zahajuje čtyřmi po sobě následujícími cykly chemoterapie.

  • Pacienti mladší 60 let dostávají dva cykly intenzivnější kombinace léků (režim BEACOPP), po nichž následují dva cykly ABVD režimu. Při režimu BEACOPP se kombinuje sedm léků: bleomycin, etoposid, doxorubicin, cyklofosfamid, vinkristin, prokarbazin a prednison.
  • Pacienti starší 60 let by neměli dostávat režim BEACOPP z důvodu vyššího výskytu vedlejších účinků. V této věkové skupině se podávají dva cykly režimu ABVD, po nichž následují dva cykly pouze se třemi účinnými látkami (AVD, což je ABVD bez bleomycinu) [2].

Léčba podle režimu BEACOPP je někdy spojena s výraznými vedlejšími účinky, proto je obvykle nutná hospitalizace. Po chemoterapii se u všech pacientů se středně pokročilým stadiem onemocnění provádí radioterapie.

Pokročilé stadium

V pokročilém stadiu onemocnění se léčba rovněž liší v závislosti na věku pacienta:

  • Pacienti mladší 60 let nejprve dostávají dva cykly chemoterapie podle režimu BEACOPP. Poté je pacient odeslán na vyšetření PET/CT: pokud se při něm ještě prokáže metabolicky aktivní nádorová tkáň, jsou doporučovány další čtyři cykly chemoterapie podle režimu BEACOPP. Pokud se nepodaří zjistit žádnou další aktivní nádorovou tkáň, měl by pacient podstoupit pouze dva další cykly chemoterapie.
  • Pacienti starší 60 let dostávají dva cykly chemoterapie podle režimu ABVD, po nichž následuje vyšetření PET/CT. V závislosti na výsledcích následuje čtyři až šest dalších cyklů chemoterapie (v režimu AVD).

Po ukončení chemoterapie se opět provede vyšetření PET/CT. Pokud není zjištěna žádná nádorová aktivita, může být léčba ukončena. V případě metabolicky aktivních zbytků nádoru je doporučována radioterapie.

Poznámka: Léčba se může lišit v závislosti na individuální snášenlivosti léčivých přípravků a případných souběžných onemocněních.

Nový přístup k léčbě: chemoimunoterapie

U pokročilých stadií Hodgkinova lymfomu se vedle chemoterapie čím dál častěji používá nový typ léčby. Účinná látka brentuximab vedotin sestává z monoklonální protilátky, na kterou je navázáno cytostatikum. Protilátka specificky rozpoznává tzv. protein CD30, který je přítomen na povrchu lymfomových buněk, a váže se na něj. Prostřednictvím endocytózy buňka „spolkne“ protein CD30 s navázaným brentuximab vedotinem; uvnitř buňky pak lék může rozvinout svůj účinek a zahubit ji. Výhodou je, že lék působí cíleně pouze na buňky, na jejichž povrchu se vyskytuje protein CD30 [3]. Brentuximab vedotin lze však použít pouze u pacientů, jejichž lymfomové buňky mají na svém povrchu protein CD30; u pacientů s jiným typem Hodgkinova lymfomu by nasazení tohoto léku postrádalo smysl.

Brentuximab vedotin se již delší dobu používá k léčbě pokročilého CD30-pozitivního Hodgkinova lymfomu, který nereaguje na jinou léčbu, není vhodný k transplantaci hematopoetických kmenových buněk (viz níže) nebo po léčbě relabuje (vrací se). U těchto skupin pacientů již bylo prokázáno, že lze dosáhnout velmi dobrých výsledků léčby. Od roku 2019 lze tento lék používat i u pacientů s dříve neléčeným CD30-pozitivním Hodgkinovým lymfomem [3].

Proč je nutné chodit na pravidelné kontroly?

U všech forem lymfomu je důležité, aby i po ukončení protinádorové léčby pacient chodil na pravidelné kontrolní prohlídky. Ty zahrnují podrobnou anamnézu, fyzikální vyšetření, vyšetření krve, rentgenové a ultrazvukové vyšetření – a za určitých okolností i výpočetní tomografii (CT) nebo PET/CT. Pokud se objeví nějaké abnormality, jsou odebrány vzorky tkáně za účelem bližšího vyšetření.

Riziko recidivy Hodgkinova lymfomu je nejvyšší v prvních dvou letech po léčbě. V prvním roce se doporučují kontroly každé tři měsíce, ve druhém až čtvrtém roce by se měly provádět každých šest měsíců, a poté jednou ročně až do konce pacientova života.

Co se stane, pokud se onemocnění vrátí?

Pokud se lymfom po původně úspěšné léčbě znovu objeví, hovoří lékaři o recidivě či relapsu (z praktického pohledu mezi relapsem a recidivou není věcný rozdíl). Při návrhu nejvhodnější léčby odborníci berou v úvahu nejen typ lymfomu, ale i věk pacienta a jeho celkový zdravotní stav.

Pokud je pacient celkově v dobrém zdravotním stavu a nemá žádné závažné souběžné onemocnění, lze v případě relapsu použít transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Ta spočívá v tom, že pacient dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky, s jejichž pomocí si tělo může obnovit normální krvetvorbu. V ideálním případě lze dokonce dosáhnout trvalého vyléčení.

Pokud nelze provést transplantaci hematopoetických kmenových buněk, obvykle je nasazena chemoterapie. Jejím cílem je zpomalit progresi onemocnění a zlepšit kvalitu pacientova života. Někdy se používá i radioterapie.

Po několika recidivách – nebo v případě recidivy po transplantaci hematopoetických kmenových buněk – lze za určitých okolností nasadit léčbu protilátkami (brentuximab vedotin, viz výše).

Pro léčbu Hodgkinových lymfomů, které recidivují po transplantaci kmenových buněk a léčbě brentuximab vedotinem, existují další, poměrně nové možnosti léčby: nivolumab a pembrolizumab jsou monoklonální protilátky, které patří do skupiny tzv. checkpoint inhibitorů. Jsou účinné u různých druhů zhoubných nádorů a v některých případech již byly schváleny k použití v klinické praxi. Dobrých výsledků léčby lze dosáhnout i u pacientů s Hodgkinovým lymfomem.

Poznámka: Pacientům s pokročilým onemocněním a recidivami se obvykle doporučuje podstoupit léčbu v rámci klinické studie, aby získali přístup k nejnovějším lékům. Mnozí pacienti s lymfomem mohou mít z účasti v klinické studii významný prospěch.

Na koho se mohu obrátit?

První příznaky lymfomu jsou poměrně nespecifické a často se stává, že pacient se je zpočátku neúspěšně snaží „vyléčit“ buď sám, nebo s pomocí praktického lékaře. Pokud však vznikne podezření na lymfom, mělo by následovat podrobné vyšetření krve, případně i další vyšetření popsaná v článku Lymfomy: příznaky a diagnóza. Léčba lymfomu pak probíhá ve specializovaném hematoonkologickém centru.

Související odkazy

  1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Hodgkinův lymfom u dospělých (odkaz vede na web linkos.cz)
  2. Heidi Móciková, Alice Sýkorová, Jana Marková: Hodgkinův lymfom seniorského věku. Onkologie 2017, 11(3): 121–126. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 139 kB)
  3. Česká onkologická společnost ČLS JEP: brentuximab vedotin (účinná látka) (odkaz vede na web linkos.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Nádorová onemocnění krve

Lymfomy: co to je?

Lymfom je nádorové onemocnění, které začíná v buňkách imunitního systému, přesněji řečeno v lymfo...

Nádorová onemocnění krve

Lymfomy: léčba

Odborníci rozlišují velké množství různých typů lymfomů, z nichž některé se od sebe velmi výrazně...

Nádorová onemocnění krve

Non-Hodgkinův lymfom: léčba

Skupina non-Hodgkinových lymfomů zahrnuje celou řadu různých onemocnění, proto se liší i možnosti...

Nádorová onemocnění krve

Lymfomy: příznaky a diagnóza

Lymfomy vznikají z abnormálních lymfocytů, což je podskupina bílých krvinek. Existuje přibližně 1...

Krevní oběh

Lymfatický systém: co to je?

Lymfatický systém v organismu plní mnoho důležitých funkcí. Významnou úlohu hraje v transportu ži...

Zhoubné nádory: základní in...

Zhoubné nádory: léčba

Díky moderním metodám léčby se více než 50 % onkologických pacientů uzdraví. Při léčbě zhoubných...

Zhoubné nádory u dětí

Lymfomy u dětí

Maligní lymfomy v dětském věku jsou nádorová onemocnění, která vznikají z nezralých lymfocytů, te...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 26. 2. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI