Rakovina děložního čípku: diagnóza

Co když je výsledek cytologického stěru abnormální?

Abnormální výsledek cytologického stěru lze zhruba rozdělit do tří skupin:

• Nedostatečný – odebraný stěr nelze hodnotit. Žena bude pozvána k opakovanému cytologickému stěru, který by měl být proveden do tří měsíců.
• Hraniční nebo mírný – v odebraných buňkách byly nalezeny nepatrné změny. Žena bude pozvána k opakovanému cytologickému stěru, který by měl být proveden přibližně po šesti měsících.
• Střední nebo závažný – v buňkách odebraných z děložního čípku byly nalezeny natolik změněné buňky, že žena bude odeslána na detailnější vyšetření, které spočívá v kolposkopii (viz dále).

Kolposkopie

Kolposkopie je gynekologické vyšetření pomocí speciálního mikroskopu, které se provádí zejména v případě, že v cytologickém stěru z děložního čípku byly nalezeny výrazně změněné buňky. Samotné kolposkopické vyšetření je z pohledu ženy prováděno podobně jako odběr cytologického stěru; není nijak bolestivé, neboť mikroskop zůstává vně pochvy. Lékař při kolposkopii zkoumá děložní čípek doslova „pod lupou“. V případě potřeby může provést biopsii, což znamená odběr malého kousku „podezřele“ vypadající tkáně, který následně odešle do specializované laboratoře k histologickému vyšetření.

Možné výsledky kolposkopie

Pokud je postižena pouze svrchní vrstva tkáně, jsou tyto změny odborně označovány jako prekancerózní léze děložního hrdla, cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) (starší název) nebo též skvamózní intraepiteliální léze (SIL) (novější název). U mnoha žen tyto změny samy časem vymizí – to platí zejména v případě, že imunitní systém dané ženy se sám vypořádá s infekcí HPV. Někdy se však buněčné změny vyvinou ve zhoubný nádor, proto je nelze podceňovat.

Odborníci rozdělují prekancerózy děložního hrdla do dvou stupňů [1]:

• Skvamózní intraepiteliální léze nízkého stupně neboli LSIL (dříve CIN 1) – mírné buněčné změny. Tyto změny se v určitém období života objeví u mnoha žen, aniž by vyvolaly jakékoli příznaky. LSIL obvykle vymizí samy. Je však důležité, aby ženy, u nichž tyto změny byly zjištěny, chodily na kontroly přibližně každých šest měsíců.
• Skvamózní intraepiteliální léze vysokého stupně neboli HSIL (dříve CIN 2 a CIN 3) – středně závažné až závažné buněčné změny. U těchto změn je vyšší pravděpodobnost, že se vyvinou ve zhoubný nádor. Nikdo nedokáže předpovědět, zda a kdy k tomu skutečně dojde. Z tohoto důvodu odborníci doporučují, aby žena každé tři měsíce podstoupila kontrolní vyšetření nebo si tyto změny nechala odstranit, například pomocí konizace (viz níže). Změny však mohou také samy vymizet, pokud se imunitní systém vypořádá s infekcí HPV.

Pokud histologické vyšetření odhalí, že se již jedná o zhoubný nádor, je nutné provést některá další vyšetření, tzv. staging. V takovém případě již lékaři hovoří o invazivním karcinomu děložního hrdla.

Konizace

V některých případech je nutné provést konizaci, což je malý chirurgický zákrok, který se používá buď za účelem diagnostiky, nebo i v rámci léčby. Konizace trvá asi půl hodiny a provádí se přes pochvu. Lékař při ní z děložního čípku a děložního hrdla odebere kousek tkáně, přibližně ve tvaru kuželu (lat. conus, odtud pochází i název „konizace“). Odebraný vzorek tkáně je poté odeslán do specializované laboratoře k vyšetření pod mikroskopem. Pokud histologické vyšetření prokáže, že se jedná o prekancerózu nebo o zhoubný nádor ve velmi časném stadiu, další léčba (vyjma samotné konizace) již mnohdy není nutná.

Konizace může oslabit děložní hrdlo, což v případě těhotenství může zvýšit riziko předčasného porodu. Lékaři se proto snaží s konizací co nejdéle vyčkat u žen, které ještě plánují mít děti.

Další vyšetření

Pokud histologické vyšetření ukáže, že zhoubný nádor je již v pokročilejším stadiu, je nutné provést některá další vyšetření, jako je například:

• vaginální ultrazvuk – ultrazvukové vyšetření přes pochvu,
• ultrazvukové vyšetření břicha,
• magnetická rezonance (MRI),
• výpočetní tomografie (CT),
• rentgenové vyšetření,
• případně i cystoskopie a/nebo kolonoskopie.

Peroperační staging

V rámci diagnostiky potřebují lékaři zjistit rozsah zhoubného nádoru v těle. Tzv. peroperační staging se v případě karcinomu děložního hrdla obvykle provádí laparoskopicky: během operace se jsou vyšetřeny přilehlé lymfatické uzliny, aby se zjistilo, zda se nádor nerozšířil dále do těla. Pokud lymfatické uzliny postiženy nejsou a zhoubný nádor je omezen na děložní hrdlo, může být nádor odstraněn během operace, obvykle zároveň s dělohou (viz článek Hysterektomie).

Určení klinického stadia

Na základě výsledků výše uvedených vyšetření může lékař určit, v jakém stadiu se zhoubný nádor nachází. Při určování stadia se uplatňují mezinárodně uznávané klasifikační systémy, v tomto případě TNM klasifikace nebo FIGO klasifikace (bližší informace najdete v článku Rakovina děložního čípku: co to je?). Správně určené klinické stadium umožní lékaři zvolit nejvhodnější léčbu a odhadnout prognózu.

Související odkazy

1. Josef Chovanec, Monika Náležinská: Přehled diagnostiky a léčby karcinomu děložního hrdla. Onkologie 2014, 8(6): 269–274. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 135 kB)
2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Zhoubné nádory děložního hrdla (čípku) – diagnostika (odkaz vede na web linkos.cz)