Při nedostatku vitaminu B12 (resekce žaludku, atrofická gastritida) chybí vnitřní faktor potřebný pro vstřebávání. Tuto situaci nelze řešit dietně a vitamin B12 podáváme parenterálně (např. infúzí či injekčně).
Železo v dietě
Dietní příjem železa je velmi důležitý, i když denní potřeba železa je skutečně malá (kolem 10 mg), a proto patří mezi mikronutrienty. Zásoby železa však nejsou velké, nedostatek železa snadno vzniká při ztrátě krve, nejčastěji po úrazu či při krvácení do trávicího traktu. Potřeba železa závisí přitom na věku a stavu pacienta, u žen pak na přítomnosti a vydatnosti menstruačního krvácení.
Nedostatek železa se projevuje především jako nedostatek červených krvinek (sideropenická anémie). Při těžším deficitu vznikají slizniční projevy, např. na jazyku. Nutričně (výživou) podmíněný nedostatek železa u nás neexistuje, možný je snad u těžkých alkoholiků.
Sideropenická anémie vzniká vždy z krevních ztrát, v klinické praxi nejčastěji ze ztráty do trávicího traktu nebo při gynekologickém krvácení. Zdrojem železa ve stravě jsou ze 40 % cereálie, z 25 % maso a z 15 % zelenina, u některých osob převažuje příjem železa v mase a vnitřnostech (hodně železa je např. v játrech). Dnes se vyrábějí i fortifikované cereálie, existuje však i nebezpečí nadměrného příjmu.
Nedostatkem železa jsou ohroženi kromě nemocných se ztrátou železa i nemocní s celiakií, atrofií žaludku a vegani. Vstřebávání železa zhoršuje čaj a zlepšuje vitamin C. Historicky byly nedostatkem železa ohroženy zejména mladé dívky a těhotné ženy. Dnes je dietní příjem vcelku dostatečný.
Vstřebávání železa závisí i na zdroji: 2–10 % se vstřebává ze zeleniny, 10–30 % z masa. Vstřebávání železa inhibují (zpomalují) také šťavelany a fytáty ze zeleniny. V těle je malá zásoba železa (3–5 g). 1 mg se ztrácí denně močí a ženy ztrácejí asi 20 mg měsíčně při menstruaci. To by mělo být kryto příjmem asi 0,5–3 mg/den navíc. Hlavními zdroji železa v potravě jsou maso, masné výrobky, vnitřnosti (játra, slezina), vaječný žloutek, listová zelenina.
Jak vyplývá z údajů uvedených v tab. 1 a 2, je krytí potřeby železa velmi snadné. V případě ztráty železa se uplatňuje především farmakoterapie preparáty s železem (léky). Dietní doplnění ztrát železa je pomalé, dané omezeným a pomalým vstřebáváním. Víceméně mylně se traduje vliv červeného vína na krvetvorbu, který však nebyl prokázán.
Tabulka 1: Denní potřeba železa
| Věková kategorie | Denní potřeba železa |
|---|---|
| Do jednoho roku | 4–8 mg |
| Do 10 let | 6–8 mg |
| Muži 11–18 let | 11 mg |
| Muži nad 18 let | 9 mg |
| Ženy 11–50 let | 15 mg |
| Ženy nad 50 let | 9 mg |
Tabulka 2: Množství železa v potravinách
| Potravina (100 g) | Fe (v mg) |
|---|---|
| vepřová kýta | 3,09 |
| hovězí zadní | 1,66 |
| telecí kýta | 4,32 |
| játra vepřová | 15,01 |
| ledvinky vepřové | 7,19 |
| srdce vepřové | 13,76 |
| moravské uzené | 4,92 |
| salám šunkový | 3,01 |
| tlačenka slezská | 4,61 |
| paštika lahůdková | 6,37 |
| jitrnice domácí | 5,03 |
| kapr | 0,55 |
| filé | 0,15 |
| kuře | 2,35 |
| srnčí kýta | 2,18 |
| sardinky v oleji | 0,86 |
| tresčí játra | 2,52 |
| mléko egalizované 2 % (mléko s nižším obsahem tuku) | 0,63 |
| bryndza | 0,87 |
| tavený sýr 30 % | 0,59 |
| krájený sýr eidam 30 % | 0,62 |
| jogurt ovocný | 0,12 |
| celer kořen | 0,54 |
| kapusta růžičková | 1,14 |
| kopr | 2,00 |
| pažitka | 8,63 |
| špenát | 2,07 |
| broskve | 1,49 |
| jablka | 0,58 |
| pomeranče | 1,09 |
| rýže | 7,02 |
| rohlík | 2,07 |
| brambory | 0,55 |
