Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • COVID-19
  • Aktuální: COVID-19: doplňky stravy při pandemii

COVID-19: doplňky stravy při pandemii

Kategorie: COVID-19 – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Doplňky stravy jsou speciální druhy potravin, které jsou určeny pro doplnění výživově významných látek do organismu. Tyto látky se vyskytují v některých běžných potravinách, často však nejsou obsaženy v dostatečném množství v naší stravě. Jedná se zejména o vitaminy a minerální látky, které jsou důležité pro udržení a posílení zdraví, zejména pak imunitního systému. Ten hraje významnou roli v ochraně před infekcí SARS-CoV-2 a následným onemocněním COVID-19 (ale i dalšími druhy infekce), případně ve zmírnění průběhu již vzniklého onemocnění.

Mezi nejdůležitější látky, které mohou významně podpořit váš imunitní systém, se řadí vitamin C, vitamin D a zinek.

Vitamin C

V případě, že vaše strava není bohatá na přirozené zdroje vitaminu C, tj. zeleninu a ovoce, doporučujeme doplnit vitamin C ve formě doplňku stravy. Doporučený příjem vitaminu C pro dospělé je 100 mg denně. Za určitých okolností, například při těžké fyzické zátěži, dlouhodobém psychickém stresu a některých onemocněních (včetně infekčních), může být potřeba vitaminu C zvýšena.

Na našem trhu je široká škála doplňků stravy s vitaminem C obsahujících v denní doporučené dávce 100–500 mg vitaminu C. Takové množství je pro doplnění vaší stravy dostatečné a není potřeba ho dále navyšovat.

Vitamin D

Skupina vitaminu D se skládá z mnoha biologicky účinných látek, které jsou označovány jako kalciferoly. Odborníci rozlišují ergokalciferol neboli vitamin D2, který je obsažen v potravinách rostlinného původu, a cholekalciferol neboli vitamin D3, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu.

Lidský organismus je schopen za pomoci UV záření v kůži syntetizovat vitamin D3. Tato schopnost organismu je však ovlivněna různými faktory a ve stáří je značně omezena. Ukazuje se, že většina lidí, zejména seniorů, má nedostatek vitaminu D. Náhrada ve formě doplňku stravy, obzvlášť v době koronavirové epidemie, je proto zcela na místě.

Doporučený denní příjem vitaminu D je 10–15 µg denně. Na takové množství běžnými potravinami obvykle nedosáhneme: zdrojem vitaminu D jsou totiž zejména tučné ryby a játra, které většinou v našem jídelníčku nejsou příliš zastoupeny.

Na našem trhu lze zakoupit doplňky stravy s vitaminem D v množství 5–25 µg v denní doporučené dávce. Doplňky stravy s vyšším množstvím vitaminu D než 25 µg denně nedoporučujeme, neboť množství do 25 µg je u zdravých lidí považováno za dostatečné a vyšší dávky by již mohly organismus zatěžovat. Doporučujeme zaměřit se na doplňky stravy, v nichž je zdrojem vitaminu D rybí olej, který kromě vitaminu D obsahuje také omega-3 mastné kyseliny, látky důležité pro obranyschopnost organismu.

Zinek

Zinek plní v organismu řadu specifických funkcí a hraje významnou roli v imunitním systému člověka. Lidské tělo nedisponuje velkými rezervami zinku, které by mohly být v případě nedostatku využity, proto je nezbytné zinek průběžně přijímat v potravě. Zdrojem zinku je hovězí, vepřové a drůbeží maso, vejce, mléko a sýry. Doporučená denní dávka zinku pro dospělé se uvádí 10 mg za den, avšak nejvyšší tolerovatelná denní dávka pro zinek je 25 mg.

Na našem trhu se objevuje řada doplňků stravy se zinkem s doporučenou denní dávkou 10–25 mg. Pro dlouhodobé použití však doporučujeme doplňky stravy s obsahem zinku jen 10–15 mg v denní dávce. Vyšší dávky zbytečně zatěžují organismus a mohou být rizikové.

Jak si vybrat vhodný doplněk stravy?

Doplňky stravy doporučujeme nakupovat v lékárně, kde se můžete poradit s lékárníkem o nejvhodnějším přípravku s ohledem na váš zdravotní stav a užívání léčiv či jiných doplňků stravy.

Pokud nakupujete přes internet, doporučujeme použít e-shopy českých či všeobecně známých výrobců doplňků stravy.

Na jaké přípravky si v době koronavirové epidemie dát pozor?

Řada výrobců doplňků stravy zneužívá situaci okolo současné pandemie a nabízí různé doplňky stravy na předcházení či léčení infekce SARS-CoV-2, resp. onemocnění COVID-19. Tyto doplňky stravy mají často již v názvu slova jako „covid“, „virus“ apod. Navíc obsahují buď přímo na etiketě či v reklamě různá nepravdivá léčebná tvrzení slibující ochranu před infekcí novým koronavirem, nebo dokonce její snadné vyléčení.

Před takovými výrobky důrazně varujeme. Slibují zázračné účinky za nemalé peníze. Pokud byste měli pochybnosti o doplňku stravy, který jste se rozhodli zakoupit, obraťte se s dotazem na Státní zdravotní ústav.

Slovo na závěr

Upozorňujeme zde pouze na tři látky, které mohou podpořit obranyschopnost organismu, i když je všeobecně známo, že takových látek existuje celá řada. Vitamin C, vitamin D a zinek však považujeme za nejzákladnější.

Potřebné vitaminy a minerální látky však poskytuje organismu především pestrá a vyvážená strava. Pokud takový způsob stravování z různých důvodů není možný (nutnost diet, některá onemocnění), pak je doplňování nutričně významných látek v rozumné míře vhodné. Podobně je tomu i v případech, kdy lidský organismus čelí nadměrné fyzické či psychické zátěži, jež koronavirová epidemie může přinášet.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: O výživě obecně, Sezónní ovoce a zelenina


Více v kategorii COVID-19

Články na NZIP

  • Základy výživy jednoduše pro každého

    O výživě obecně

    Výživová doporučení bývají mnohdy složitá a velmi často nám něco zakazují. Většinou je to právě to, co máme v oblibě – cukrovinky, tučné a slané potraviny, slazené nápoje. Mnohem méně se setkáváme s tím, aby nám bylo doporučováno to, co nám chutná a současně přináší užitek pro zdraví. Tím může vznikat představa, že co je zdravé, není dobré, a rozhodnutí jíst zdravě tak často skončí dříve, než začalo. Je důležité, aby nám strava přinášela pohodu a abychom si na ní pochutnali.

  • Složení a význam jednotlivých složek potravin

    O výživě obecně

    Naše tělo je jedna velká stavebnice molekul, ze kterých se skládají buňky, z buněk tkáně a z tkání orgány. Aby vše mohlo fungovat tak, jak má, a aby orgány, tkáně i buňky mohly plnit své funkce, potřebují pravidelnou dodávku živin. Živiny jsou využívány právě pro stavbu a opravu tělesných struktur, a tři z nich tělo využívá jako palivo (tedy zdroj energie). Některé živiny si tělo v omezené míře dokáže vyrobit samo, jiné nikoli, nebo pouze v nedostačujícím množství. Právě těmto říkáme esenciální (základní) živiny. Procesu, kdy se živiny zabudovávají do tělesných struktur nebo se z nich získává energie pro chod organismu, říkáme metabolismus.

  • Zásady správné výživy

    O výživě obecně

    Sestavovat si správně svůj jídelníček není obtížné. Je potřeba respektovat tři jednoduchá pravidla a mít povědomí o základních funkcích jednotlivých živin a principech fungování našeho těla.

  • Doporučení k provádění očkování v průběhu pandemie COVID-19

    COVID-19

    Očkování je nejlepší a nejúčinnější prostředek v prevenci přenosu a výskytu infekčních onemocnění u jednotlivce i v populaci. Bez očkování nelze kontrolovat výskyt vybraných přenosných onemocnění. Ani nový virus SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 nebudou pravděpodobně z lidské populace eliminovány bez očkování.

Doporučené zdroje

  • Doporučení pro pacienty s roztroušenou sklerózou k očkování vakcínami proti COVID-19

    COVID-19

    Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění COVID-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem. Zatím neexistuje dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účincích vakcín proti COVID-19 u pacientů s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku mRNA vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.

    Přejít na externí zdroj
  • Jak a kde se testovat na COVID-19

    COVID-19

    Webové stránky ministerstva zdravotnictví nabízejí průvodce testováním na onemocnění COVID-19. Návštěvníci zde najdou přehled testů, aktuální informace o testování a jak probíhá, a také interaktivní seznam zapojených odběrových míst i s případnou volnou kapacitou.Antigenní testy jsou nyní zdarma dostupné lidem se zdravotním pojištěním v ČR jednou za tři dny. Podmínkou zároveň je, aby zájemce neprodělal onemocnění COVID-19 v předchozích 90 dnech. 

    Přejít na externí zdroj
  • Důvody, proč se lidé starší 80 let nechávají očkovat proti COVID-19

    COVID-19

    Poslechněte si názory několika seniorů, kteří s očkováním proti COVID-19 neváhali a co je k tomu vedlo.

    Přejít na externí zdroj
  • COVID-19: Centrální rezervační systém pro testování a očkování

    COVID-19

    Centrální rezervační systém poskytuje občanům přístup jak k rezervaci testu na COVID-19, tak k rezervaci termínu očkování proti SARS-CoV-2, a to z jediného místa (web MZ ČR).

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 16.04.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace