Osteoporóza

Osteoporóza je onemocnění kostí, které se vyznačuje snížením hustoty, kvality a pevnosti kostí. Lidé s osteoporózou proto mají zvýšené riziko vzniku zlomenin. S přibývajícím věkem se hustota kostní hmoty snižuje u každého člověka. U lidí s osteoporózou však hustota kostí klesá více, než je normální. Osteoporóze je možné předcházet zejména cílenou pohybovou aktivitou, vyváženou stravou a nekuřáctvím. Existují různé příčiny vzniku osteoporózy, jednou z nich jsou hormonální změny. Důležité je včasné rozpoznání osteoporózy: časnou diagnostikou a cílenou léčbou lze zabránit progresi (dalšímu zhoršování) tohoto onemocnění. Osteoporóza se ve většině případů vyskytuje ve vyšším věku a výrazně častěji u žen než u mužů: podle některých odhadů se přibližně 80 % všech případů osteoporózy vyskytuje u žen po menopauze.


  • Osteoporóza: co to je?

    Ve většině případů se osteoporóza vyvíjí – většinou nepozorovaně – po mnoho let. Toto onemocnění skeletu (kostry) vede k přílišnému snížení hustoty kostí a tím i jejich pevnosti. Kosti se pak mohou snadno lámat. Maximální hustota kostní hmoty je u každého člověka z velké části dána geneticky. Lze ji však ovlivnit mimo jiné stravovacími návyky a pohybovou aktivitou.

  • Osteoporóza: příznaky a diagnóza

    Osteoporóza začíná velmi nenápadně, proto zpočátku mnohdy zůstává bez povšimnutí. První potíže se objeví většinou až v pokročilém stadiu. Prvními příznaky mohou být snížení tělesné výšky nebo bolesti zad. Diagnóza je často stanovena až po první zlomenině kosti, často v pozdějším věku.

  • Osteoporóza: prevence a léčba

    Již od útlého věku je možné udělat něco pro posílení kostí, udržení jejich zdraví a prevenci osteoporózy do budoucna. Vyvážená strava a pravidelná pohybová aktivita – ideálně již od dětství – mají velký vliv na zdraví kostí ve stáří. Výživa a pohyb však ovlivňují nejen tvorbu kostní tkáně, ale také rychlost jejího odbourávání. Prevence a léčba osteoporózy mají některé společné principy: opatření, která pomáhají předcházet rozvoji osteoporózy, jsou důležitou součástí léčby i v případě již existujícího onemocnění.