Hlavním příznakem je bolest
Nástup infarktu je spojen s nástupem bolestmi, které mohou mít různou podobu.
- Silné bolesti: Bolesti často vyzařují ze srdce do jiných oblastí těla, např. do paží, horní části břicha, mezi lopatky, do zad, krku nebo čelistí a zubů.
- Pocit tíhy na hrudníku: Při infarktu myokardu mohou být bolesti vnímány i jako tlak – pacienti často popisují pocit, „jako by jim někdo seděl na hrudi“. K tomu se mohou přidávat další nespecifické příznaky jako nevolnost, pocení, studený pot, úzkost (pocity opuštěnosti, bezmoci nebo strachu ze smrti).
- Silné pálení: Někdy pociťují pacienti bolest při infarktu také jako silné „pálení“ na hrudi.
„Atypické“ příznaky u žen
Infarkt byl dlouho považován za typicky mužské onemocnění. To se však v posledních letech změnilo – zatímco u mužů výskyt onemocnění klesá, u žen naopak stoupá. Jedním z důvodů je nárůst rizikových faktorů, jejichž výskyt u žen v posledních desetiletích roste. Kouření, zejména v kombinaci s nadváhou, vysokou hladinou cholesterolu, neléčeným vysokým krevním tlakem, nedostatkem pohybu a stresem jsou faktory, které mohou vznik infarktu výrazně usnadnit.
Mnoho žen by pravděpodobně poznalo infarkt u svého manžela snáze než u sebe sama. Typické příznaky infarktu u mužů jsou totiž dobře známy – bolest na hrudi vyzařující do levé paže, čelisti nebo zad. Méně se již ví, že příznaky infarktu u žen často bývají výrazně odlišné. Ženy totiž jen zřídkakdy pociťují tlak nebo bolest na hrudi. Mnohem častěji se u nich hrozící infarkt projevuje jako extrémní únava, poruchy spánku, pokles výkonnosti, dušnost, závratě, bolesti v horní části břicha nebo mezi lopatkami, ztráta chuti k jídlu, zvracení a nevolnost. Známkou infarktu však mohou být i další, méně typické, obtíže jako hojné pocení nebo pocity strachu.
Dvě třetiny všech žen, které prodělaly akutní infarkt, nikdy předtím neměly srdeční problémy. Příznaky jsou často opomíjeny a považovány za jako drobné obtíže, což vede ke ztrátě drahocenného času. Důsledkem je opožděná diagnóza a prodloužená doba od začátku infarktu do zahájení terapie (potažmo zprůchodnění cév).
Poznámka Je důležité, aby ženy braly výskyt výše popsaných příznaků vážně a co nejdříve zavolaly záchrannou službu (155 nebo 112).
Nejednoznačné příznaky
Infarkt může být doprovázen řadou příznaků. Mnohé z nich jsou nespecifické, ale mohou ukazovat na infarkt. Mezi takové symptomy patří:
- Nevolnost, zvracení, dušnost a bolest v horní části břicha: tyto „nespecifické příznaky“ se vyskytují o něco častěji u žen než u mužů a je nutné brát je vážně. Především by měla být v případě, že se tyto stížnosti vyskytnou v rozsahu, který nikdy předtím nebyl, vždy přivolána záchranná služba. Tyto obtíže totiž mohou signalizovat infarkt myokardu.
- Příznaky stresu (od úzkosti po strach ze smrti), pocení, bušení srdce, studená a bledá pokožka.
„Němý“ (také „tichý“) infarkt
Obzvlášť ohroženou skupinu představují diabetici, protože jejich citlivost na bolest je významně snížena. To může vést k takzvanému „tichému“ infarktu, u nějž mohou všechny příznaky chybět nebo mohou být mnohem méně výrazné. Vzhledem k časovému faktoru je u těchto pacientů ještě důležitější neváhat s kontaktováním záchranného systému. Vzhledem k tomu, že většina komplikací infarktu myokardu nastává během prvních minut (přestože se komplikace mohou vyvíjet až 48 hodin), měl by být transport proveden sanitkou, případně i vrtulníkem.
Co může udělat laik?
Při podezření na infarkt je důležité, aby typické příznaky infarktu rozpoznali i laici a okamžitě jednali. Nejvyšší priorita je vždy okamžitě volat tísňovou linku (155 nebo 112)! Poté, podle toho, zda je dotyčná osoba při vědomí, či nikoli, je třeba provést různá opatření první pomoci.
Postižený/postižená je při vědomí:
- Zvedněte pacientovi horní část těla: Toto jednoduché opatření do jisté míry snižuje průtok krve, a tím srdci ulevuje.
- Snižte pacientovu stresovou zátěž: Snažte se pacienta uklidnit.
- Uvolněte těsné oblečení, např. povolte kravatu.
- Pokud pacient náhle přestane dýchat, okamžitě zahajte resuscitaci!
Postižený/postižená je v bezvědomí:
- Hlasitě pacienta oslovte; pokud nereaguje, zkuste jej probrat bolestivým stimulem (např. štípnutím).
- Zkontrolujte dýchání: Zvedněte pacientovi hlavu a poslechem, pohledem nebo hmatem se snažte alespoň po dobu 10 sekund zjistit, jestli pacient dýchá. Pokud ano, uložte jej do stabilizované polohy na boku, zavolejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112 a kontrolujte, zda pacient dýchá; pokud nezaznamenáte známky dýchání, okamžitě volejte 155 nebo 112 a dále postupujte podle následujícího bodu.
- Proveďte 30× stlačení hrudníku: Bod pro aplikaci tlaku najdete tak, že nahmatáte horní a dolní konec hrudní kosti (svislá kost uprostřed hrudníku, ke které se upínají žebra). Uprostřed hrudní kosti pak začněte oběma rukama stlačovat hrudník pacienta do hloubky 4–5 cm s frekvencí nejméně 100× za minutu.
- Poté dvakrát pacientovi vdechněte vzduch z úst do úst a opět 30× stlačte hrudník. To provádějte až do doby, kdy přijede záchranná služba. Pokud z jakýchkoliv důvodů nechcete provádět dýchání z úst do úst, můžete tuto část resuscitace vynechat, masáž srdce je zásadnější. Pozor – výjimkou jsou děti, u kterých musí vždy být prováděno i dýchání z úst do úst!
Opatření prováděná lékařem první pomoci
Lékař první pomoci (případně záchranář) provede rychlé nouzové vyšetření (posoudí stav vědomí, tepovou frekvenci, dýchání, krevní tlak, saturaci kyslíkem v krvi). Poté, pokud existuje podezření na infarkt, okamžitě změří EKG. Toto první EKG je pro další terapii velmi důležité. V každém případě pak pohotovostní lékař zajistí přístup do žíly, aby bylo možné okamžitě zahájit léčbu.
Jakmile je možné pacienta přepravit, je okamžitě převezen do nejbližší nemocnice. Během převozu lékař nepřetržitě sleduje všechny oběhové parametry. Jelikož srdeční infarkt je často doprovázen komplikacemi, musí pohotovostní lékař kdykoli očekávat zhoršení stavu či zástavu dechu a být na něj připraven.
Po celou dobu jsou informace o pacientově stavu předávány i do cílové nemocnice. Rozhodnutí, do které nemocnice bude pacient převezen, záleží na tom, jaké nemocnice jsou v dosahu, jaký je jejich typ (velká nemocnice, v níž se nachází angiolinka, oproti malé nemocnici, kde lékaři nemají možnost provést srdeční katetrizaci), vzdálenosti nemocnic a stavu pacienta. U některých typů infarktu a delší dojezdové době ambulance může být reperfuzní terapie zahájena již v sanitním voze.
Bližší informací najdete v článku Infarkt myokardu: léčba.
