Onemocnění způsobené virem Nipah (NiV)

Výskyt

Virus Nipah byl poprvé zachycen v roce 1998 během epidemie mezi chovateli prasat ve vesnici Sungai Nipah v Malajsii. V březnu 1999 došlo k další epidemii v Singapuru u 11 pracovníků jatek spojených s dovezenými prasaty z farmy v Malajsii, kteří byli nakaženi NiV. Celkem bylo v těchto dvou ohniscích hlášeno 246 případů. Chovatelé prasat a pracovníci jatek byli identifikováni jako vysoce riziková skupina. Za základní důvod geografické expanze rezervoárových hostitelů NiV je považováno rozsáhlé vypalování lesů pro zemědělské účely, které vyvolalo migraci kaloňů (v médiích někdy nesprávně označovaných výrazem „netopýři“) z Indonésie do dalších částí jihovýchodní Asie.

Obrázek 1: Mapa výskytu viru Nipah v jižní a jihovýchodní Asii od roku 1999. Zdroj: gov.uk: Nipah virus: epidemiology, outbreaks and guidance (odkaz vede na web gov.uk; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)

Ohroženy mohou být i další regiony, protože virus byl nalezen v řadě dalších zemí, včetně Kambodže, Ghany, Indonésie, Madagaskaru, Filipín a Thajska, zejména v souvislosti s chovem vepřů na farmách, kteří mohou být virem Nipah postiženi.

Prevence

Virus Nipah je velmi nakažlivý pro prasata. Účinnou metodou prevence onemocnění je zavedení preventivních opatření v chovech prasat, která spočívají především v důsledném dodržování čistoty a hygieny v chovech a v případě epidemie zavedení karantény a porážky nakažených zvířat. Při manipulaci s nemocnými zvířaty je nutné používat vhodné ochranné prostředky. Farmy by měly být chráněny před přístupem kaloňů. Stejně tak stromy, kde kaloni hnízdí, by měly být sázeny mimo oblasti pastvin a chovů hospodářských zvířat. Dalším krokem je zamezení přístupu kaloňů k čerstvě sebrané datlové šťávě a ovoci. Sebraná šťáva by měla být převařena. Ovoce je nutné před konzumací omýt a oloupat. Ovoce nakousané od kaloňů vyhodit. Všeobecně je potřeba vyhnout se kontaktu s kaloni. Rizikový je blízký, nechráněný kontakt s nemocnými lidmi. Po kontaktu s nemocným člověkem je nutné si dobře umýt ruce mýdlem. Virus se přenáší především tělními tekutinami. Vhodná ochranná opatření musí být dodržována personálem ve zdravotnických zařízeních – ochrana před přímým kontaktem, kapénkami, případně nákaze vzduchem (plášť, rukavice, ochrana očí a respirátor N95 nebo vyšší).

Očkování není k dispozici ani v humánní, ani ve veterinární péči. V Austrálii je k dispozici vakcína proti Hendra viru pro koně, která zkříženě chrání proti infekci NiV.

Léčba

Neexistuje specifická léčba infekce virem NiV.

Příznaky a průběh onemocnění

U lidí může onemocnění probíhat asymptomaticky (subklinické infekce) nebo jako akutní respirační onemocnění (horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, zvracení, bolest v krku); u některých jedinců se může vyvinout atypická pneumonie a dechová nedostatečnost. Pokud se onemocnění virem Nipah manifestuje jako encefalitida (ospalost, poruchy vědomí, závratě a další neurologické příznaky), mají případy s klinickými projevy 40% až 75% smrtnost.

Většina lidí, kteří přežijí akutní encefalitidu, se plně uzdraví, ale některých byly hlášeny dlouhodobé neurologické následky; přibližně 20 % pacientů má záchvaty a změny osobnosti. U malého počtu uzdravených osob může následně dojít k relapsu nebo se u nich rozvine encefalitida s opožděným nástupem.

U infikovaných vepřů se nemusí projevovat žádné příznaky; u některých se rozvine akutní horečnaté onemocnění, ztížené dýchání a neurologické příznaky, jako je třes, záškuby a svalové křeče. Úmrtnost je obecně nízká, s výjimkou mladých selat.

Další důležité informace

Inkubační doba: 4–18 dní (až 45 dní).

Původce: Patogen, který způsobuje onemocnění virem Nipah, je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, rodu Henipavirus, blízce příbuzný viru Hendra (HeV), který způsobuje akutní respirační infekce u koní a lidí.

Zdroj: Přirozeným rezervoárem viru jsou kaloni (angl. flying foxes nebo fruit bats) z čeledi Pteropodidae, zejména patřící do rodu Pteropus. Virus je přítomen v jejich moči a pravděpodobně i v jejich trusu, slinách a porodních tekutinách. U kaloňů přítomnost viru Nipah nezpůsobuje onemocnění. Předpokládá se, že geografické rozšíření henipavirů se překrývá s rozšířením kaloňů rodu Pteropus; hypotézu podpořily nálezy infekce henipaviry u kaloňů rodu Pteropus z Austrálie, Bangladéše, Kambodže, Číny, Indie, Indonésie, Madagaskaru, Malajsie, Papuy-Nové Guineje, Thajska a Východního Timoru.

Vylučování viru kaloni je cyklické a je řízeno demografickými faktory (obměna populace, migrace infikovaných kaloňů) a imunologickými faktory (slábnoucí ochrana, stres během březosti). Kromě sezónní konzumace datlové mízy (kontaminované močí nebo slinami infikovaných kaloňů) v Bangladéši během zimních měsíců nebyl identifikován žádný sezónní vzorec v infekcích lidí.

U afrických kaloňů rodu Eidolon z čeledi Pteropodidae byly nalezeny protilátky proti virům Nipah a Hendra, což naznačuje, že by tyto viry mohly být přítomny v geografickém rozšíření kaloňů čeledi Pteropodidae v Africe.

Přenos: Přímým kontaktem s nemocnými zvířaty, lidmi nebo prostřednictvím živočišných tkání nebo potravin, které jsou kontaminovány výkaly nebo slinami infikovaných kaloňů, případně vepřů (například ovoce, čerstvá ovocná šťáva apod.).

Během první epidemie nákazy v Malajsii, která postihla i Singapur, byla většina lidských infekcí způsobena přímým kontaktem s nemocnými prasaty nebo jejich kontaminovanými tkáněmi. Předpokládá se, že k přenosu došlo nechráněným kontaktem se sekrety prasat nebo nechráněným kontaktem s tkání nemocného zvířete.

V následných ohniscích v Bangladéši a Indii byla nejpravděpodobnějším zdrojem infekce konzumace ovoce nebo ovocných výrobků (například syrové šťávy z datlovníku) kontaminovaných močí nebo slinami infikovaných kaloňů.

V současné době neexistují žádné studie o perzistenci viru v tělesných tekutinách nebo prostředí, včetně ovoce.

Přenos viru Nipah z člověka na člověka byl hlášen také mezi rodinami a pečovateli infikovaných pacientů (dodržovat bariérová opatření!).

Během pozdějších ohnisek v Bangladéši a Indii se virus Nipah šířil přímo z člověka na člověka blízkým kontaktem se sekrety a exkrementy lidí. V roce 2001 byl v Siliguri v Indii hlášen také přenos viru ve zdravotnickém zařízení, kde se 75 % případů vyskytlo mezi nemocničním personálem nebo návštěvníky. V letech 2001 až 2008 byla přibližně polovina hlášených případů v Bangladéši způsobena přenosem z člověka na člověka prostřednictvím poskytování péče nakaženým pacientům.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Vnímavost je všeobecná. Období nakažlivosti není známo. Opakované infekce jsou možné.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Onemocnění způsobené virem Nipah (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. gov.uk: Nipah virus: epidemiology, outbreaks and guidance [Virus Nipah: epidemiologie, šíření a pokyny] (odkaz vede na web gov.uk; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. Světová zdravotnická organizace (WHO): Nipah virus [Virus Nipah] (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. World Organisation for Animal Health: Nipah virus [Virus Nipah] (odkaz vede na web woah.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Světová zdravotnická organizace (WHO): Nipah virus infection [Infekce virem Nipah] (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Nipah virus disease [Onemocnění způsobené virem Nipah] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. News Medical: What is Nipah virus? [Co je virus Nipah?] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)