4 min. čtení
| Název drogy: | kokain (koks, sníh, cukr, snow), crack. |
| Vzhled, forma: | Kokain se nejčastěji vyskytuje v podobě bílého prášku, proto se mu říká cukr, sníh. V krystalické podobě se nazývá „crack“ (= slangový výraz pro tzv. volnou bázi kokainu; jedná se o koncentrovanou směs vzniklou z kokainu, jedlé sody a vody, která je v krystalické formě určená ke kouření). |
| Způsob užití: | Kokain lze užívat ústně rozetřením kokainu na dásních, nosem – tzv. šňupáním, je dobře rozpustný ve vodě, dá se užívat nitrožilně, tedy injekčně (tzv. „šleháním“). Pro jeho afrodiziakální účinky se užívá vtíráním do sliznic pohlavních orgánů, proto bývá často označován také jako droga prostitutek. Krystalická podoba (tzv. crack) se užívá kouřením, popřípadě vdechováním výparů vzniklých zahřívání krystalků cracku. |
Účinky
Kokain se získává z lístků keře koky, účinky této drogy znali již jihoameričtí indiáni před 4000 lety. Kokain společně s pervitinem patří mezi stimulační látky a je považován mezi nejnávykovější návykové látky na světě. Po požití se účinky dostavují během několika málo vteřin a trvají cca 30 až 40 minut. Po požití dochází k tělesné i duševní stimulaci, dostavují se pocity síly, nadřazenosti, zvýšeného sebevědomí, dále zvýšení bdělosti, snížení či odstranění únavy a chuti k jídlu, kolísání nálad až podrážděnost. Při první dávce mohou uživatelé pociťovat pocity srdeční slabosti, třes rukou, mrazení apod. Tyto nepříjemné pocity uživatel obvykle „řeší“ další dávkou; euforie se většinou dostaví až po opakované dávce. Po odeznění bezprostředního účinku nastává silná deprese až vyčerpání, a to v důsledku vyčerpání energetických zásob organismu (uživatel nejí). V této fázi dokáže uživatel spát i několik dní nepřetržitě.
Rizika
Dlouhodobé užívání kokainu je spjato s nechutenstvím, nespavostí, výrazným hubnutím, svalovými záchvaty a křečemi, úzkostí a vznikem výrazné psychické závislosti (nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je užívána častěji). Hrozí zde snadné předávkování, hyperaktivita, chaotické uvažování a jednání, pocity pronásledování (paranoia), agresivita, halucinace, poruchy paměti. Užívání kokainu může vést k úmrtí v důsledku selhání dýchacího systému, mrtvici, krvácení do mozku nebo infarktu.
Příznaky
Uživatele kokainu poznáme dle celkové bledosti, pocení, roztřesenosti, neklidu, rozšířených zornic, chronické rýmy provázené výtokem nebo krvácením z nosu, poškození nosní přepážky, hubnutí, chraplavého hlasu.
Léčba
Kokain nevyvolává závislost tělesnou, o to mocnější je však závislost psychická. Někteří autoři považují závislost na kokainu za vůbec nejsilnější. Odvykání se děje v několika fázích:
- Bezprostředně po vysazení se dostavuje únava, často několikadenní spánek přerušovaný epizodami bdělosti se silným hladem a příjmem velkého množství potravy. Dostavuje se deprese, úzkost, svět se abstinujícímu jeví bezútěšně šedivý, mohou se dostavit sebevražedné myšlenky.
- Abstinující se mírně zrestauroval, odpočinul si a nasytil se, obvykle se dostavuje silná touha po droze, vzhledem ke zlepšené tělesné kondici často dochází k relapsům. Přetrvává depresivní prožívání, dostavuje se podrážděnost, někdy se objevují poruchy spánku. Tato fáze trvá řádově dny až týdny.
- Fáze mírnějších obtíží, depresivní symptomatologie postupně odeznívá, touha po aplikaci drogy slábne, i když se někdy dostavuje v neztenčené síle. Tato fáze obvykle trvá několik týdnů až měsíců.
Podpůrná farmakologická léčba obvykle není nutná, často je spíše nevhodná. Při silné depresivní atace jsou doporučována antidepresiva, která zvyšují hladinu serotoninu a odstraňují vyčerpání synapsí. Někdy je možné pokusit se o farmakologickou podporu látkami, které specificky zlepšují metabolismus nervových buněk (nootropika). Toxická psychóza často odezní sama při pouhém vysazení drogy, při vážnějších potížích nebo dlouhém průběhu se užívají neuroleptika (antipsychotika). Při poškození nosní sliznice se osvědčil nosní olej s vitaminy A a E.
Obvykle je nutná hospitalizační léčba. Hlavním způsobem léčby je psychoterapie (vedle užívání léků).
Související odkazy
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
- Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
- Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
- Karel Nešpor, Marie Millerová: Jak přestat brát drogy – svépomocná příručka. Páté rozšířené vydání vydalo sdružení FIT IN, nám. Svatopluka Čecha 11, 100 00 Praha 10 pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2006. (odkaz vede na PDF soubor na webu drnespor.eu, 1.2 MB)
