Předpoklady pro zdravé stárnutí

Stárnutí závisí i na tom, jak sami zvládáme změny související s věkem a jaké představy o stáří panují ve společnosti. Různé předsudky a zjednodušené představy o seniorech (například „všichni staří lidé jsou křehcí“) totiž zdravé stárnutí nijak nepodporují, naopak mu spíše brání. Dobrá zpráva však je, že představy ohledně stárnutí se v naší společnosti postupně mění k lepšímu.

Každý máme o stáří jinou představu. Je však důležité uvědomit si, že tyto představy mají přímý dopad na životní plány a kompetence každého z nás. Senioři s pozitivním míněním o sobě samém si více věří, zůstávají fyzicky aktivnější nebo se více účastní společenských aktivit než ti, kteří se sami na sebe dívají spíše negativně.

Jaké jsou předpoklady pro zdravé stárnutí?

To, zda zestárneme zdravě či nezdravě, závisí nejen na vnějších okolnostech a společenských poměrech, ale i na individuálním chování, osvojených dovednostech a znalostech každého člověka. Mezi faktory ovlivňující zdraví patří i genetické predispozice [1].

Možnosti a šance na zdravý život ve stáří nejsou pro všechny lidi stejné. Každý člověk má ve svém životě různé „zdroje“ či „kapitál“. Mezi ty se řadí:

• Příjem, majetek, dluhy, životní úroveň atd. Tento „ekonomický kapitál“ člověka ovlivňuje jeho zdraví po celý život, ale ve stáří je tento vliv ještě citelnější (ve smyslu „co si mohu/nemohu dovolit?“). Chudoba a nízký příjem souvisejí se špatným zdravotním stavem.
• Vzdělání a rodinná socializace. Pojmem „rodinná socializace“ se rozumí předávání předávání životních postojů, znalostí, kompetencí atd. v rámci rodiny. Vzdělání i rodinná socializace jsou někdy zařazovány pod „kulturní kapitál“, který rovněž ovlivňuje zdravotní gramotnost každého člověka. Nízké vzdělání je často spojeno s nízkou zdravotní gramotností a špatným zdravotním stavem.
• Společenské vztahy, společenské kontakty a sociální participace. Sem se řadí vztahy a kontakty s rodinou, přáteli, sousedy apod. To vše bývá zařazováno pod tzv. „sociální kapitál“, který může podporovat zdraví prostřednictvím uznání, vzájemné pomoci atd.
• Tělesné a duševní zdraví. Tento „zdravotní kapitál“ je u starších lidí obzvláště důležitý. Ovlivňuje totiž mimo jiné mobilitu (pohyblivost), sociální participaci, potřebu péče a v neposlední řadě kvalitu života ve stáří.

Různé nabídky v oblasti podpory zdraví pro seniory mají za cíl podporovat zejména znevýhodněné skupiny osob, ať už se jedná o znevýhodnění ekonomické, kulturní, sociální nebo zdravotní. Klíčovou roli zde hrají zejména obce, které se obvykle snaží vytvářet rámcové podmínky pro podporu zdraví v každodenním životě. Radnice často prostřednictvím tištěných materiálů nebo moderních technologií přímo oslovují občany všech věkových skupin (tedy zdaleka nejen seniory!) s různými nabídkami v oblasti podpory zdraví.

Jakou roli hraje životní styl?

Individuální chování člověka se odráží v jeho způsobu života a životním stylu. Zdravotní gramotnost je považována za důležitý faktor ovlivňující zdravý způsob života až do vysokého věku. Životní styl, který podporuje zdravé stárnutí se zachováním co možná nejlepšího tělesného a duševního zdraví, zahrnuje mimo jiné:

• pravidelnou pohybovou aktivitu,
• zdravou stravu s vyrovnanou energetickou bilancí,
• nekuřáctví,
• jen velmi omezenou (ideálně však žádnou) konzumaci alkoholu,
• celoživotní vzdělávání,
• naplňující partnerský vztah a sexualitu,
• sociální kontakty,
• pozitivní přístup k životu.

Strava – měla by být vyvážená a pestrá

Pro udržení zdraví ve stáří je důležitá zdravá a vyvážená strava. Je třeba vyvarovat se nejen nadváhy, ale i podváhy, která je zejména u seniorů poměrně častá a bývá důsledkem nedostatečné výživy nebo nevyvážené energetické bilance. Zdravá a vyvážená strava pomáhá předcházet některým onemocněním a poruchám, jako jsou například kognitivní poruchy, častější infekce nebo úbytek svalové hmoty (sarkopenie).

Pohyb – zůstaňte fyzicky aktivní, nepřestávejte se hýbat

Pokles tělesné výkonnosti ve vyšším věku má nejen biologické příčiny, ale je také výrazně ovlivněn nedostatkem pohybu. Lidé, kteří se málo hýbou, stárnou rychleji než ti, kteří jsou pravidelně a především po celý život fyzicky aktivní. Cíleným tréninkem, ale také využíváním každodenních příležitostí k pohybu (např. chození pěšky místo ježdění autem, chůze do schodů místo používání výtahu) lze zachovat a zlepšit pohyblivost, tělesnou výkonnost a celkově upevňovat zdraví až do vysokého věku. Další tipy pro zvýšení pohybové aktivity v každodenním životě najdete v článku Zdravý pohyb v každodenním životě (aktivní mobilita).

Zachování mobility (pohyblivosti) je základním předpokladem pro samostatnost a dobrou kvalitu života. Nedostatek pohybu, ale také věkem podmíněné opotřebení nebo onemocnění pohybového aparátu vedou ve stáří k stále větším omezením pohyblivosti nebo dokonce k úplné ztrátě mobility a často končí potřebou péče. Zdravotní potíže však lze ovlivnit a zmírnit mimo jiné cíleným tréninkem a vhodně zvolenou pohybovou aktivitou. Pokud si nejste jisti, který typ a jaký rozsah pohybové aktivity je pro vás vhodný, poraďte se se svým praktickým lékařem.

Pohybová aktivita podporuje nejen tělesné zdraví, ale má také blahodárné účinky na duševní zdraví, včetně zvýšení sebevědomí.

Duševní zdraví – zůstaňte duševně mladí

Stárnutí je často spojováno se ztrátami, např. v oblasti sociálních a profesních kontaktů, nebo i se zhoršováním paměti [2]. Nezávisle na tělesných změnách však i lidé ve starším věku mohou zažít „osobnostní růst“, dále se rozvíjet a učit se nové věci. Kromě toho disponují cenným bohatstvím: svými životními zkušenostmi. V každém případě je důležité udržovat mysl v kondici. Duševní aktivita má pozitivní vliv na spokojenost se životem a je důležitým předpokladem pro zdravé stárnutí.

Psychologickými faktory pro zdravé stárnutí jsou:

• dostatečné rozvinutá síť sociálních kontaktů (rodina, partner či partnerka, přátelé, známí atd.);
• naplňující role v komunitě nebo ve společnosti;
• ochota učit se novým věcem;
• pozitivní přístup k životu, pozitivní myšlenky a pocity;
• schopnost vyrovávat se s problémy a dobře vycházet s ostatními lidmi;
• zajištěné bydlení a finanční zabezpečení.

Výzkumy kromě toho ukazují, že například dobrovolnická činnost úzce souvisí se zdravím a vyšší životní spokojeností, protože člověka utvrzuje v jeho roli ve společnosti a obvykle je spojena s uznáním [3]. Dobře se osvědčila i vzájemná sousedská výpomoc, která pomáhá čelit izolaci a osamělosti, zejména u velmi starých lidí.

Aktivita nebo odpočinek – každému podle jeho gusta

Všichni můžeme udělat něco pro to, abychom si co nejdéle uchovali získané dovednosti, hodnoty a sociální vztahy. Pro duševní pohodu ve stáří hraje důležitou roli individuální rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem:

• Aktivní život může stárnutí zpomalit, protože aktivita a seberealizace významně přispívají k pocitu spokojenosti. Někteří lidé proto velmi těžce nesou odchod ze zaměstnání do důchodu. Proti pocitu osamění však účinně fungují nové sociální vztahy a úkoly.
• Někteří lidé však mohou chtít podzim svého života strávit spíše odpočinkem. Pozitivně vnímané a úspěšné stárnutí je totiž popisováno jako spokojenost se současným a minulým životem. Stárnutí je často vnímáno jako nová, klidná fáze s menším množstvím povinností a větší svobodou.

Realistickému obrazu zdravého stárnutí tedy odpovídají jak dobrovolná pasivita, tak hledání nových aktivit.

Související odkazy

1. Pavel Borský, Drahomíra Holmannová, Zdeněk Fiala, Lenka Borská, Libor Hruška, Otto Kučera: Fyziologie stárnutí. Časopis lékařů českých 2022, 161(1): 11–16. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. Martin Vyhnálek, Tomáš Nikolai, Jakub Hort, Jan Laczó: Změny kognice ve stáří: jak poznat, že stárneme normálně a jak stárnout úspěšně. Neurologie pro praxi 2021, 22(1): 21–26. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 171 kB)
3. Harvard T. H. Chan School of Public Health: Healthy Longevity (odkaz vede na web harvard.edu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Medical Tribune, 31. 12. 2025: Recept na dlouhověkost. Byznys, nebo věda? (odkaz vede na web tribune.cz)