Digitální zdatnost u seniorů

Proč používat internet?

Existuje mnoho důvodů, proč používat internet. Díky internetu můžete například:

• psát a přijímat e-maily od příbuzných, přátel nebo rodiny;
• vyhledávat informace;
• poslouchat hudbu, sledovat videa;
• nakupovat;
• spravovat své finance, aniž byste fyzicky navštívili banku;
• vyřizovat úřední záležitosti v klidu svého domova.

Internetu se tedy nemusíte obávat. Je však důležité pohybovat se na něm s rozumem a vědět, na co je potřeba dávat si pozor [1].

Jaké zařízení je nejlepší pro přístup k internetu?

Smartphone, tablet, notebook, PC? Zní vám to všechno nějak stejně? S výběrem správného zařízení vám pomohou například stránky Nebojte se internetu, konkrétně jejich sekce Výběr správného zařízení [2]. Tam se dozvíte, s jakými elektronickými zařízeními můžete „dobýt“ internet a na co byste měli při nákupu dbát.

Jak na internetu poznat důvěryhodné informace?

Zdaleka ne všechny informace na internetu jsou důvěryhodné, resp. seriózní. Po internetu se šíří čím dál více mýtů i záměrných lží. Na internetu totiž může prakticky kdokoli publikovat cokoli. Neexistuje žádná „redakce“, která by obsah internetu kontrolovala. Proto je velmi důležité rozlišovat mezi pravdivými a nepravdivými informacemi. Zde je několik tipů, jak posoudit důvěryhodnost webových stránek:

• Je na webových stránkých uvedeno impresum (tiráž)? V této části by měly být uvedeny kontaktní osoby a možnosti kontaktu.
• Kdo je autorem obsahu? Mělo by být zřejmé, kdo píše texty, natáčí videa apod.
• Z čeho jsou webové stránky financovány? Obsahují reklamu? Pokud ano, reklama by měla být jasně oddělena od obsahu. Je-li uveden zdroj financování, i z toho můžete usuzovat na důvěryhodnost webových stránek.
• Měly by být uvedeny použité zdroje.
• Jak jsou texty formulovány? V případě dramatických popisů nebo křiklavých titulků je na místě ostražitost.

Mějte také na paměti, že obrázky, fotografie ani videa nemusí být vždy „skutečné“. Existují například programy, pomocí kterých lze fotografie upravit tak, aby vypadaly jako skutečné, jenže ony nejsou. Pomocí umělé inteligence lze dnes vytvořit i „fotografie“ na míru: s fotoaparátem ani se skutečnými událostmi nemají nic společného, jsou jen vytvořené počítačem, podle zadání jejich tvůrce. Totéž platí pro videa, která mohou vypadat velmi realisticky, ale ve skutečnosti jsou „falešná“ (vytvořil je počítač, nenatočil je kameraman).

Ani e-maily nemusí být vždy seriózní. Takzvané phishingové e-maily se snaží vylákat z vás důvěrné údaje (například vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví) nebo zavirovat váš počítač nebo mobilníh telefon. Proto podezřelé e-maily okamžitě smažte, nikdy neklikejte na lákavě vypadající odkazy. Existují dokonce i tzv. databáze hoaxů: ty shromažďují falešné e-maily nebo i jiné zprávy, které jsou (nebo i někdy v minulosti byly) v oběhu. Tyto databáze pomáhají obyčejným lidem odhalit podvodné e-maily a zprávy, ale i tak je potřeba zachovávat ostražitost, protože žádná databáze neobsahuje všechny typy podvodů.

Kde najít seriózní informace o zdraví?

V citlivých oblastech, jako je například zdraví, je potřeba přistupovat k informacím získaným z internetu velmi obezřetně. Jak ale na internetu poznáte kvalitní informace o zdraví? Nezávislé informace k tomuto tématu nabízí například rakouská brožura Kompetent als Patientin und Patient [3]. Její doporučení lze shrnout následovně:

• Kvalitní informace o zdraví jsou snadno srozumitelné. Používají například krátké věty a výrazy z běžného jazyka. Pokud používají odborné výrazy, vysvětlují je.
• Kvalitní informace o zdraví pocházejí z nezávislých institucí. Pokud informace o nějaké nemoci pochází například od firmy, která sama vyrábí lék na tuto nemoc, je to důvod k opatrnosti. Tato firma má zájem na tom, abyste se rozhodli pro její lék. V každém případě byste měli snadno zjistit, kdo informace napsal a financoval. Na webových stránkách tyto informace najdete většinou v tiráži, v sekci nazvané „Kontakt“, „O nás“ apod.
• Kvalitní informace o zdraví popisují několik možností (například užívání léku, změnu stravovacích návyků, více pohybu, operaci...) i jejich výhody a nevýhody. Popisují také, co se stane, když budete s léčbou otálet, nebo když se rozhodnete léčbu vůbec nepodstoupit.
• Kvalitní informace o zdraví používají vědecky podložená tvrzení nebo upozorňují, pokud jednoznačné závěry k určité otázce ještě neexistují. Věnujte pozornost tomu, zda jsou tvrzení podložena vědeckými zdroji. Nejvýznamnější jsou závěry, které nejsou založeny na jediné studii, ale na souhrnu všech dostupných a kvalitních studií k dané otázce. U kvalitních informací o zdraví by autoři měli transparentně uvést, jakým způsobem při jejich tvorbě postupovali.
• Kvalitní informace o zdraví popisují, zda má léčba znatelný účinek, například zda vám uleví od bolesti a zda se zlepší vaše kvalita života.
• Kvalitní informace o zdraví popisují, jak účinně léčba působí ve srovnání s jinými možnostmi léčby. Abyste se mohli rozhodnout pro určitý typ léčby, musíte vědět, jak působí ve srovnání s jinými léčebnými možnostmi nebo bez léčby, a zda možné přínosy převyšují možná rizika.
• Kvalitní informace o zdraví uvádějí, kdy byly vytvořeny nebo aktualizovány. Znalosti v oblasti zdraví a nemocí se rychle mění. Proto by u každého článku mělo být uvedeno datum jeho poslední aktualizace.

Pokud se naučíte vyhledávat kvalitní informace o zdraví, pomůže vám to rozvíjet vaši zdravotní gramotnost i vlastní kompetence v oblasti zdraví. Avšak pozor:

Sociální média: Facebook apod.

Sociální sítě (online komunity) jsou dnes již neodmyslitelnou součástí digitálního každodenního života. Ať už jde o Facebook, Instagram nebo jiné platformy – komunikace prostřednictvím sociálních sítí a aplikací zažívá boom. Starší i mladší generace využívají sociální sítě k výměně informací, organizování schůzek nebo sdílení fotografií a videí. Někdy však může být docela náročné držet krok s aktuálními trendy. A stejně jako v „reálném“ životě i zde můžete zažít nepříjemná překvapení. Abyste se nedostali do pasti a mohli si sociální sítě užít, přečtěte si více informací o nich například na stránce Nebojte se internetu, konkrétně v sekci Sociální sítě [4].

Kde se naučit zacházet s internetem?

Pro mnoho lidí je dnes využívání internetu úplná samozřejmost, ale neplatí to zdaleka pro všechny. První kroky v digitálním světě mohou být spojeny s obavami a nejistotou, i když se třeba na dobrodružství jménem internet těšíte. V této rané fázi je často nezbytná pomocná ruka, která vám poskytne jistotu a oporu.

Pokud se chcete naučit nebo zdokonalit v používání počítače, smartphonu a dalších zařízení, existují různé kurzy. Měli byste však dbát na jejich serióznost a kritéria kvality. Například spolek Zvol si info z.s. [5] pořádá tzv. workshopy, na kterých učí lidi všech věkových skupin kriticky přemýšlet a orientovat se v náročném informačním prostředí. Do vzdělávání seniorů v oblasti internetu se zapojily desítky veřejných knihoven napříč Českou republikou. Jejich přehled najdete na stránce Senioři do onlinu [6]. Další tipy na kurzy zacházení s moderními technologiemi najdete v souvisejících odkazech [7, 8].

Související odkazy

1. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost: Rozcestník pro seniory (odkaz vede na PDF soubor na webu nukib.gov.cz, 507 kB)
2. Nebojte se internetu: Výběr správného zařízení (odkaz vede na web nebojteseinternetu.cz)
3. NÖ Patienten- und Pflegeanwaltschaft: Kompetent als Patientin und Patient (odkaz vede na PDF soubor na webu patientenanwalt.com, 5.7 MB; dokument je dostupný pouze v němčině)
4. Nebojte se internetu: Sociální sítě (odkaz vede na web nebojteseinternetu.cz)
5. Zvolsi.info: Zodpovědně v digitálním světě (odkaz vede na web zvolsi.info)
6. Sdružení knihoven ČR: Senioři do onlinu – Digitální odysea v knihovnách (odkaz vede na web sdruk.cz)
7. Centrum Elpida: Počítače a telefony (odkaz vede na web elpida.cz)
8. Kraje pro bezpečný internet: Kurzy elektronické bezpečnosti pro seniory (odkaz vede na web elearning.ecrime.cz)