Na celém světě žije asi 50 milionů lidí s demencí a očekává se, že se do roku 2050 jejich počet ztrojnásobí. Tento trend lze do značné míry vysvětlit stárnutím populace, jelikož vyšší věk je jednoznačně nejsilnějším rizikovým faktorem pro rozvoj demence. Díky zlepšování zdravotní péče se naše společnost dožívá stále vyššího věku, který je spojen s mnoha zdravotními riziky. Mezi ně se řadí právě i riziko poklesu mentálních funkcí, jako jsou paměť či pozornost, a riziko rozvoje demence. Nicméně Světová zdravotnická organizace nepochybuje o tom, že demence není přirozenou součástí stárnutí a že je možné jí předejít.
Za posledních deset let se objevilo několik důkazů o tom, že ačkoliv se celkový počet lidí s demencí zvyšuje kvůli prodlužující se délce života, nárůst nových případů demence se ve vysokopříjmových zemích pravděpodobně zpomaluje. Není jednoznačně vysvětleno, proč se tomu tak děje, ale zdá se, že to souvisí především s lepší péčí o srdeční nemoci a cévní rizikové faktory, jako jsou vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo cukrovka. Svou roli pravděpodobně také hraje také to, že je nyní společnost bohatší a lépe vzdělaná. Nedávná studie z České republiky poukazuje na to, že se podobné pozitivní změny dějí i u nás [1].
Demence patří mezi priority Světové zdravotnické organizace, která v roce 2019 vydala doporučené postupy na snížení rizika vzniku demence [2]. Jaká je jejich podstata? I vy můžete vlastním životním stylem a péčí o zdraví svého srdce snížit svou pravděpodobnost, že vás ve starším věku potká demence! „Vědecké důkazy shromážděné pro tyto doporučené postupy potvrzují to, co jsme již nějakou dobu předpokládali. Tedy co je dobré pro naše srdce, je také dobré pro náš mozek,“ prohlásil Tedros Adhanom Ghebreyesus, ředitel Světové zdravotnické organizace.
Doporučené postupy jsou organizovány podle síly důkazů a reálné možnosti zavést preventivní opatření. Člověk, který se chce řídit těmi nejsilnějšími doporučeními, by měl být pravidelně fyzicky aktivní, a to desítky let před tím, než se problémy s pamětí vůbec objeví. Rovněž by měl si měl vybírat stravu, která obsahuje dostatek ovoce a zeleniny. Určitě by také neměl utrácet peníze za různé doplňky na podporu fungování mozku, které totiž nejsou účinné, a případně by se poctivě věnoval léčbě své cukrovky nebo vysokého krevního tlaku a nepil by alkohol. Jinými slovy by dbal na zdravý životní styl.
Doporučené postupy od Světové zdravotnické organizace nejsou tedy žádným překvapením na poli vědy, veřejného zdravotnictví, a jistě ani pro vás. Není pochyb o tom, že pravidelná fyzická aktivita a strava bohatá na ovoce a zeleninu jsou zásadní pro lidské zdraví. Zpráva od Světové zdravotnické organizace ale také vnáší na světlo různé vědecké nejasnosti. Například se nenašly přesvědčivé důkazy pro to, že by léčba deprese nebo poruch sluchu pomohly předejít demenci. A co luštění křížovek? Ačkoliv to Vašemu mozku jistě neuškodí, rovněž nejsou silné důkazy pro to, že jsou tyto aktivity účinné.
Celonárodní strategii pro snížení výskytu demence v Česku obsahuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) [3], který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví v roce 2021. Na tvorbě NAPAN spolupracoval Národní ústav duševního zdraví, Česká asociace pro neuropsychologii, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Gerontopsychiatrická sekce ČLS JEP, Alzheimer Europe, Česká alzheimerovská společnost, Česká gerontologická a geriatrická společnost, Česká neurologická společnost – sekce kognitivní neurologie ČLS JEP a další odborníci.
Je bez pochyby, že nás v Česku na tomto poli čeká mnoho práce. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsou Češi v určitých aspektech významně méně zdraví, což se může promítnout i do jejich pravděpodobnosti vzniku demence. Více než 30 % dospělých Čechů má obezitu, čímž zaujímáme 6. místo v Evropské unii, a dle odhadů bude do roku 2030 obézních dokonce až 40 % české populace [4]. Na 6. místě v rámci evropských zemí je Česko také v případě onemocnění cukrovkou [5]. K roku 2018 přesáhl celkový počet osob s cukrovkou 1 milion a každý rok se nadále zvyšuje přibližně o 20 tisíc nových případů [6]. Za zmínku však jistě stojí také značná fyzická neaktivita Čechů (zjištěna u 66 % dospělých) [7], spotřeba tabáku (u čtvrtiny populace) [8] a pití alkoholu, kde zaujímáme 3. místo v konzumaci čistého alkoholu v Evropě [4].
Je stále mnoho, co nevíme o příčinách demence, a jsme daleko od zázračného léku, ale přesto nejsme bezmocní, protože dle současných výzkumů máme ten nejúčinnější prostředek sami ve svých rukou. Dlouhodobým vedením správného životního stylu a péčí o svoje srdeční zdraví můžeme svému staršímu já velice pomoci k tomu, abychom zůstali mentálně fit až do vysokého věku.
Související odkazy
- Dominika Šeblová, Carol Brayne, Vendula Machů, Marie Kuklová, Miloslav Kopeček, Pavla Čermáková: Changes in cognitive impairment in the Czech Republic. Journal of Alzheimer's Disease 2019; 72(3): 693–701. (odkaz vede na web iospress.com)
- World Health Organization: Risk reduction of cognitive decline and dementia – WHO guidelines. 2019 (odkaz vede na web who.int)
- Ministerstvo zdravotnictví ČR: Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (odkaz vede na PDF soubor na webu mzcr.cz, 2.3 MB)
- World Health Organization: Regional Office for Europe (odkaz vede na web who.int)
- Státní zdravotní ústav: Vybrané ukazatele zdravotního stavu české populace – studie EHES 2014 (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 850 kB)
- Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky: Zdravotní stav obyvatelstva – vybraná chronická neinfekční onemocnění (odkaz vede na PDF soubor na webu mzcr.cz, 5.2 MB)
- World Health Organization: Physical activity factsheets for the 28 European Union member states of the WHO European region (odkaz vede na PDF soubor na webu who.int, 11.6 MB)
- Státní zdravotní ústav: Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2019 (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 930 kB)
