4 min. čtení
Výskyt
Chagasova nemoc se vyskytuje nejčastěji v Latinské Americe. Nemoc byla popsána a její původce objeven před více než 100 lety Carlosem Chagasem. V současnosti je postiženo touto nemocí okolo 6–8 milionů osob, ročně zemře na toto onemocnění kolem 50 000 osob. Dalších 65–100 milionů osob žije v oblastech, kde se mohou Chagasovou nemocí nakazit, proto zůstává Chagasova nemoc jedním z hlavních zdravotnických problémů ve většině zemí Latinské Ameriky. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí Chagasovu nemoc mezi tzv. opomíjené tropické nemoci (NTD).
Prevence
Očkování není zatím dostupné. Prevence spočívá ve zvýšení hygienického a sociálního standardu bydlení, protože Chagasova nemoc se vyskytuje především ve venkovských oblastech, kde obyvatelé žijí v chýších. Individuální ochrana spočívá v použití reziduálních insekticidů (přípravků na hubení hmyzu) a moskytiér.
S nárůstem migrace osob z Latinské Ameriky do neendemických oblastí (oblasti bez původního výskytu) je nutno pomýšlet na tuto infekci i v neendemických zemích (Severní Amerika, Evropa, Austrálie aj.) pro riziko přenosu infekce krví či transplantovaným orgánem nebo v těhotenství z matky na dítě, proto se již v některých zemích provádí screening Chagasovy nemoci u těhotných a dárců krve a orgánů.
Příznaky onemocnění
V místě infekce se vytváří primární léze (chagom) – vyvýšená načervenalá papula o průměru 1–3 cm. Jsou zvětšeny spádové lymfatické uzliny. Při vniknutí trypanosom přes spojivku se vytvoří jednostranný otok víčka se zánětem spojivek (Romañův příznak). Po uplynutí inkubační doby se rozvíjí akutní fáze infekce s horečkou až 40 °C, lokalizovaným či generalizovaným zvětšením lymfatických uzlin, mírným zvětšením jater a sleziny, podkožními otoky a nepříznačnou vyrážkou na břiše a hrudi. Většinou proběhne akutní infekce bez příznaků, vzácně se mohou rozvinout komplikace jako zánět srdce nebo mozku. Akutní fáze onemocnění odezní v průběhu 2–3 měsíců. Trypanozomy je možné v periferní krvi (krvi, která obíhá v cévách) prokázat po dobu 10–30 dnů, poté pronikají do buněk a jsou uvolňovány intermitentně (přerušovaně) v množství, které neumožňuje diagnostiku z krevních nátěrů, ale postačuje k infekci přenašeče.
U 30–40 % nemocných může onemocnění přejít do chronické fáze s postižením srdce (kardiomyopatie) a trávicího traktu (megakolon, megaezofagus aj.) v důsledku denervace (přerušení nervového zásobení) postižených orgánů.
Další důležité informace
Inkubační doba:
- 5–14 dní po poštípání štěnicí,
- 30–40 dní po podání infikované transfuze krve.
Původce: prvok Trypanozoma cruzi.
Zdroj: člověk a další teplokrevní obratlovci (více než 150 druhů savců a ptáků).
Přenos:
- krev sajícími plošticemi z čeledi Reduviidae (rody Triatoma, Rhodnius, Panstrongilus aj.) – k infekci dochází kontaminací kůže (oděrky při škrábání) a spojivky výkaly sajících ploštic, ve kterých jsou přítomny trypanozomy,
- krevní transfuzí, transplantací orgánů, z matky na dítě v průběhu těhotenství,
- orálně - byly popsány epidemie po požití kontaminované potravy (plody açai, pití šťávy z cukrové třtiny).
Období nakažlivosti, vnímavost, imunita: nakažlivost je dlouhodobá, vnímavost k nákaze je všeobecná v jakémkoliv věku, onemocnění probíhá závažněji u dětí a imunosuprimovaných osob.
