Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Národní kardiologický informační systém
  • Národní kardiologický informační systém: obecné informace
  • Aktuální: Národní kardiovaskulární plán (NKP) 2023–2033

Národní kardiovaskulární plán (NKP) 2023–2033

Národní kardiologický informační systém: obecné informace
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Datum poslední aktualizace: 29. 8. 2023

Česká kardiologická společnost (ČKS) jako odborný garant kardiovaskulární péče v České republice se na základě iniciativy vzešlé z vědecké zdravotní konference organizované v rámci českého předsednictví EU 2022 rozhodla k iniciaci vzniku Národního kardiovaskulárního plánu (NKP) pro roky 2023–2033. NKP ideově navazuje na Národní kardiovaskulární program České republiky z 12. 12. 2013.

Kontext a hlavní důvody vzniku NKP

Česká republika se v mezinárodním kontextu řadí mezi země s vysokým kardiovaskulárním rizikem, a to i ve srovnání zemí Evropské unie. V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v ČR příčinou 41,8 % všech úmrtí. Ta jsou tak vedoucí příčinu mortality. V průběhu posledních let dochází k poklesu úmrtí na choroby srdce a cév a podílu hospitalizací z těchto příčin. Tento trend může však být ohrožen zhoršujícími se rizikovými faktory v populaci (obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace), stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století (nová antihypertenziva, statiny, intervenční léčba).

V posledních letech se zásadně mění epidemiologie kardiovaskulárních chorob – ubývá ischemické cévní nemoci a infarktu myokardu, naopak strmě vzrůstá počet nemocných se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu.

Struktura péče o nemocné s chorobami srdce a cév vychází z podmínek potřeb a epidemiologie z přelomu století. Zahrnuje systém kardiovaskulárních center, ambulantních specialistů a je založena na účasti řady dalších odborníků, kteří se uplatňují v preventivním a léčebném procesu (všeobecní praktičtí lékaři, další specializace jako např. angiologie, diabetologie, obezitologie apod.). Efektivitu systému kardiocenter dokládá například vysoká účinnost péče o nemocné s akutním infarktem myokardu (hospitalizační mortalita v roce 2021 byla 5,6 %, ve srovnání s 6,8 % v roce 2010). Strukturovaná síť kardiocenter a ambulantní kardiologické a další návazné péče však nemusí být adekvátně připravena ani na měnící se epidemiologii ani na moderní terapeutické možnosti.

Česká kardiologická společnost (ČKS) jako odborný garant kardiovaskulární péče v České republice se na základě iniciativy vzešlé z vědecké zdravotní konference organizované v rámci českého předsednictví EU 2022 rozhodla k iniciaci vzniku Národního kardiovaskulárního plánu (NKP) pro roky 2023–2033. NKP ideově navazuje na Národní kardiovaskulární program České republiky z 12. 12. 2013.

NKP vychází ze Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 schválený usnesením vlády ČR č. 743/2020 ze dne 13. 7. 2020. NKP by měl sloužit jako podklad pro tvorbu NKP v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR.

Cílem NKP je stanovení hlavních strategických cílů pro udržení a zkvalitnění preventivní a léčebné péče onemocnění srdce a cév, vycházející z analýzy epidemiologické situace a trendů posledního desetiletí. Součástí je vytvoření systému indikátorů kvality, které by umožnily péči nadále zlepšovat. Nedílnou součástí NKP je implementace informačních a materiálních zdrojů pro obecnou populaci, umožňující efektivní změny životního stylu a omezení expozice rizikovému chování a prostředí.

Vize NKP

„Zajistit každému obyvateli České republiky možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stadium nemoci.“

Subjekty zúčastněné v tvorbě a implementaci NKP

Hlavními partnery pro vznik NKP ve spolupráci s Českou kardiologickou společností jsou:

  • Ministerstvo zdravotnictví ČR
  • Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Česká internistická společnost ČLS JEP
  • Česká společnost pro hypertenzi
  • Česká společnost pro aterosklerózu
  • Diabetologická společnost ČLS JEP
  • Obezitologická společnost ČLS JEP
  • Angiologická společnost ČLS JEP
  • Společnost kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP
  • Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP
  • Sdružení praktických lékařů
  • Společnost pro léčbu závislosti na tabáku
  • Další odborné společnosti
  • Plátci zdravotní péče
  • Kancelář zdravotního pojištění
  • Pacientská sdružení
  • Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR
  • Vzdělávací organizace pro lékaře a zdravotníky (lékařské fakulty, odborné školy, IPVZ)
  • Nevládní organizace zapojené do aktivit ovlivňujících zdravotní vzdělanost a životní styl
  • Státní ústav pro kontrolu léčiv
  • Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
  • Česká asociace farmaceutických firem
  • Agentura zdravotnického výzkumu a další grantové agentury ČR

Základní cíle NKP

Strategický cíl 1 – dostupnost epidemiologických dat a analýz indikátorů kvality poskytované péče

  • Vznik Národního kardiologického informačního systému (NKIS) v gesci ÚZIS na bázi Národního zdravotnického informačního systému s pravidelnými a veřejně dostupnými informacemi mapujícími základní epidemiologii a zdroje kardiovaskulární péče
  • Zpracování datových souborů ve spolupráci s Kanceláří zdravotního pojištění a VZP
  • Nastavení systému indikátorů kvality pro hodnocení efektivity poskytované péče (zčásti z dat NKIS, zčásti cíleným sběrem informací vykazované péče plátcům)

Strategický cíl 2 – primární kardiovaskulární prevence

  • Změna životního stylu obyvatelstva (edukace na úrovni základního, středního a vysokého školství, zapojení zájmových organizací, dostupnost pohybové aktivity, změna stravovacích návyků)
  • Systém preventivních prohlídek (poskytované všeobecnými praktickými lékaři – motivace k účasti, valorizace úhrad, změna struktury prohlídek)
  • Systém navazující péče pro vysoce rizikové nemocné (podpora odvykání kouření, léčba familiárních poruch metabolismu, obezitologická péče, nutriční poradenství, diabetologická péče)
  • Realizace systematických a opakovaných regionálních epidemiologických šetření ke zmapování zdravotního stavu obyvatelstva a stanovení potřeb k eliminaci nerovností mezi regiony

Strategický cíl 3 – dostupnost a kvalita poskytované péče

  • Stabilizace a rozvoj sítě kardiovaskulárních center
  • personální zabezpečení na úrovni lékařů, zdravotních sester, biomedicínských inženýrů, pomocného a administrativního personálu (spolupráce s lékařskými fakultami, zdravotnickými obory VŠ a SŠ, zahraničními partnery)
  • materiální vybavenost pro poskytování akutní péče a zavádění nových technologií (hybridní výkony, oběhové podpory, moderní zobrazovací a laboratorní metody)
  • rozvoj nových kapacit pro měnící se spektrum péče (léčba srdečního selhání, dostupnost genetických vyšetření)
  • Zajištění rovnoměrné dostupnosti a pokrytí službami rychlé zdravotnické pomoci a systémy přímé komunikace a transportu nemocných s oběhovými onemocněními přímo do kardiovaskulárních center
  • Zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče
  • péče o dospělé nemocné
  • specifická péče o dospělé s vrozenými vadami,
  • specifická péče o nemocné v dětském věku
  • Změna úhrad ambulantní kardiologické péče ve prospěch edukace a spolupráce s nemocným
  • Zajištění rozvoje telemedicíny
  • Zajištění paliativní péče a sociální podpory
  • Zajištění podpory pacientských sdružení s cílem zlepšení edukace nemocných a širšího zapojení rodin nemocných a jich samotných do systému následné a paliativní léčby

Strategický cíl 4 – vysoce specializovaná a centralizovaná péče

  • Specifikace a stabilizace systému vysoce specializované péče v kardiologii
  • transplantační centra
  • centra plicní hypertenze
  • centra pro léčbu kardiomyopatií a zánětlivých onemocnění myokardu
  • centra pro specifická vzácná onemocnění (např. metabolická onemocnění srdce)
  • Zajištění stabilní dostupnosti vysoce inovativní terapie

Strategický cíl 5 – provázání kardiologické péče v kontextu celého zdravotního systému

  • Provázání specializované kardiologické péče s péčí o zásadní komorbidity (diabetes, obezita, kouření, chronická respirační a renální onemocnění, kardioonkologická péče)


Strategický cíl 6 – výzkum a věda

  • Zajištění ekonomických zdrojů pro špičkový výzkum (základní, translační, aplikovaný) – ve spolupráci s vědeckými institucemi, lékařskými a jinými vysokými školami, Akademií zdravotnického výzkumu a dalšími grantovými agenturami v ČR i v rámci EU
  • Zajištění lidských zdrojů pro výzkum v kardiologii
  • Podpora mezinárodní spolupráce

Časový rámec vzniku NKP

  • Spuštění první verze NKIP – květen 2023
  • Provedení SWOT analýzy – červen–červenec 2023
  • Vypracování hlavních tezí NKP – srpen–září 2023
  • Připomínkové řízení – říjen–listopad 2023
  • Prezentace NKP – prosinec 2023
  • Schválení NKP – Q1 2024


Související odkazy

  • Linhart A. Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Prezentace z XXXI. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, Brno, 13.–16. 5. 2023.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Národní kardiologický infor...

Interaktivní mapa poskytovatelů zdravotní péče v kardiologii

Interaktivní mapa umožňuje vyhledávání poskytovatelů zdravotní péče v oboru kardiologie podle obo...

Národní kardiologický infor...

Regionální zpravodajství NKIS: portál zdravotnických ukazatelů

Portál zdravotnických ukazatelů je snadno přístupnou online platformou pro prezentaci regionálníc...

Národní kardiologický infor...

Koncepce otevírání dat Národního kardiologického informačního systému

Součástí Národního kardiologického informačního systému (NKIS) je i modul zajišťující informační...

Národní kardiologický infor...

Národní kardiologický informační systém

Česká kardiologická společnost, z.s. buduje ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a st...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 10. 3. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI