6 min. čtení
V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.
Struktura jater
Játra váží přibližně 1 500 g a jsou největším metabolickým orgánem v lidském těle. Zdravá játra mají měkkou, pružnou konzistenci, tmavě rezavohnědou barvu a mírně lesklý povrch. Játra se nacházejí v blízkosti dalších orgánů, jako jsou žaludek, žlučník, slinivka břišní, dvanáctník (první část tenkého střeva), a také pravá ledvina a nadledvina. Játra se nacházejí pod bránicí a vyplňují velkou část pravé horní části břicha.
Laloky
Játra se skládají celkem ze čtyř laloků (obr. 1): dvou velkých (pravého a levého) a dvou malých (ocasatého a čtyřhranného). Na spodní straně jater se nachází prohlubeň, ve které je umístěn žlučník.
Obrázek 1: Játra a některé okolní struktury – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněna přední strana jater, v dolní části obrázku pak zadní strana jater. Všimněte si, že játra v dolní části obrázku jsou „vzhůru nohama“ – jako kdybychom je převrátili kolem vodorovné osy, nikoli svislé. Je to naznačeno zejména polohou žlučníku (zelený váček), který za játry mírně vyčnívá. (Zdroj: depositphotos.com)
Jaterní segmenty
Zejména chirurgové na játrech rozlišují osm jaterních segmentů (obr. 2), které jsou vymezeny větvením tepen, žil a žlučových cest.
Obrázek 2: Nejvýraznějšími strukturami na játrech jsou pravý a levý lalok (schematicky vyznačeno v prvním řádku popisku). Zhruba na nich můžeme rozlišovat také levou část a pravou část (druhý řádek popisku). Ještě detailnější členění je na pravou zadní část, pravou přední část, levou středovou část a levou postranní část (třetí řádek popisku). Chirurgové z praktických důvodů rozlišují na játrech osm jaterních segmentů, které jsou označovány čísly od 1 do 8. (Zdroj: By Polygon data is generated by Database Center for Life Science(DBCLS)[2] - Polygon data is from BodyParts3D[1], CC BY-SA 2.1 jp, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45604146)
Jaterní lalůčky a jaterní buňky
Na mikroskopické úrovni se játra skládají z velkého počtu jaterních lalůčků (o velikosti asi jeden až dva milimetry), které tvoří funkční jednotky (obr. 3). Každý jaterní lalůček je tvořen mnoha jaterními buňkami neboli hepatocyty.
Obrázek 3: Makroskopická a mikroskopická stavba jater – schematický nákres. Směrem shora dolů (podle oranžových šipek) roste detail zobrazené struktury: celkový pohled na játra (vpravo nahoře), tři sousedící jaterní lalůčky (vlevo nahoře) a detail jaterního lalůčku (dole uprostřed). (Zdroj: depositphotos.com)
Funkce jater
Všechny jaterní buňky jsou schopny plnit rozmanité funkce jater, ale děje se tak v různé míře (podle aktuální potřeby). Schopnost hepatocytů plnit tyto různorodé úkoly je mimořádně vysoká. Neslučitelná se životem je teprve ztráta více než 80 % jaterní tkáně. Játra mají mimořádnou schopnost regenerace, proto se dokážou poměrně dobře vyrovnat s akutním i chronickým poškozením.
Hlavní funkce jater jsou:
- tvorba žluči,
- přeměna glukózy na glykogen (zásobní polysacharid),
- ukládání glykogenu,
- uvolňování molekul glukózy z glykogenu,
- výroba energie štěpením mastných kyselin,
- tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů (zjednodušeně řečeno přeměna tuků přijatých v potravě na zásobní tuk),
- skladování některých vitaminů a stopových prvků, v případě potřeby jejich uvolňování do krevního oběhu,
- tvorba cholesterolu, ze kterého pak mohou vznikat např. pohlavní hormony,
- detoxikace různých látek, ať už endogenních (vytvářených v těle) či exogenních (přijímaných z vnějšího prostředí, hlavně potravou a vdechováním) – včetně alkoholu a jiných škodlivin, toxinů či léků; tento proces je souhrnně označován jako biotransformace,
- účast na správném fungování imunity,
- tvorba aminokyselin,
- tvorba bílkovin (plazmatických proteinů – např. koagulačních faktorů),
- skladování „zásobní“ krve, v případě potřeby její uvolňování do krevního oběhu.
Důležitá úloha v krevním oběhu
Metabolické procesy v játrech vyžadují velké množství kyslíku a vytvářejí teplo. Do jater každou minutu proudí:
- prostřednictvím portální žíly (vena portae) přibližně 1,1 litru krve z břišních orgánů (například z tenkého střeva a ze sleziny),
- prostřednictvím vlastní jaterní tepny (arteria hepatica propria) přibližně 400 mililitrů krve bohaté na kyslík.
Celkem tedy játry každou minutu proteče přibližně 1,5 litru krve, což odpovídá zhruba 30 % objemu krve v krevním řečišti.
Na rozdíl od jiných orgánů (například ledvin) se játra přizpůsobují zvýšené nebo snížené potřebě kyslíku tím, že změní množství přijímaného kyslíku z krve (tedy nikoli tím, že by se v nich změnil objem průtoku krve). V případě potřeby je tak množství kyslíku v játrech 2× až 3× vyšší, než je běžná spotřeba kyslíku v tomto orgánu. V játrech se nachází velké množství krevních cév, takže játra vytvářejí krevní rezervoár („zásobárnu“) krve před pravou srdeční síní. Játra tak mohou dočasně pojmout dalších 500 mililitrů krve navíc (k jejich normální kapacitě, která činí přibližně 500 mililitrů).
Metabolismus a trávení
V játrech se vstřebávají všechny látky, které se do nich dostanou portální žilou a vlastní jaterní tepnou (viz výše). Mnoho z těchto látek játra zpracovávají a/nebo ukládají; poté je mohou uvolňovat do krevního oběhu a žlučových cest. Z tohoto pohledu lze játra považovat za největší „žlázu“ v lidském těle (ačkoli z tradičního pohledu se jedná o poměrně komplikovaný orgán, nikoli „jen“ žlázu): vylučují totiž žluč. V této tmavé zelenožluté tekutině jsou obsaženy mj. žlučové soli, které jsou důležité pro trávení a vstřebávání (absorpci) tuků.
