Sodík se navíc podílí na přenosu vzruchů v nervovém systému a aktivuje různé enzymy. Chlorid je zase důležitý pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v buňkách žaludeční sliznice. Chlorid proto hraje významnou roli nejen při trávení, ale také při obraně proti patogenům. Obecně je však v (nejen) české populaci příjem sodíku i chloridu vyšší, než jsou doporučené hodnoty; důvodem je vysoký obsah soli ve stravě.
V čem jsou sodík a chlorid obsaženy?
Sodík se vyskytuje téměř ve všech potravinách, ať už přirozeně, nebo ve formě kuchyňské soli (kuchyňská sůl je z chemického hlediska chlorid sodný, jeho zkratka je NaCl). Kuchyňská sůl v běžně konzumované stravě je obecně hlavním zdrojem sodíku i chloridu v nejen české populaci. Vysoký obsah soli mají zejména zpracované potraviny, jako jsou některé rybí výrobky, maso a uzeniny, chléb a pečivo, sýry, hotová jídla, polévky, omáčky nebo přesnídávky. Nadměrné množství přijímané soli je však spojováno se vznikem vysokého krevního tlaku, a tím nepřímo i s kardiovaskulárními onemocněními.
Kolik sodíku a chloridu potřebujeme?
Sodík: Denní potřeba sodíku není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 1 500 mg sodíku. Tato hodnota platí i pro těhotné ženy a kojící matky.
Chlorid: Denní potřeba chloridu není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 2 300 mg chloridu. Tato hodnota platí i pro těhotné ženy a kojící matky.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek sodíku a chloridu
K nadbytku sodíku v krvi neboli hypernatremii se lze jen stěží „propracovat“ prostřednictvím stravy, neboť lidský organismus má vlastní regulační mechanismy, aby v tomto ohledu udržel rovnováhu. Nadměrný příjem soli (NaCl) je však spojen s vysokým krevním tlakem. Mnoho potravin obsahuje sůl ve skryté formě, proto velké množství sodíku často konzumujeme nevědomě.
Hypernatremie může vzniknout při nedostatečném příjmu vody nebo při velké ztrátě tekutin (např. prostřednictvím pocení, zvracení, průjmu apod.). Kromě toho mohou rozvoj hypernatremie podporovat některá onemocnění, jako je například srdeční selhání či chronické onemocnění ledvin. Zvýšené riziko hypernatremie mají zejména starší lidé a pacienti se špatně kontrolovanou cukrovkou. Mezi příznaky hypernatremie patří žízeň, zmatenost, nadměrná vzrušivost (tzv. hyperexcitabilita), křeče nebo kóma.
Nedostatek sodíku neboli hyponatremie se vyskytuje jen velmi vzácně. Nedostatečný příjem sodíku potravou je totiž v těle kompenzován hormonálními mechanismy, kdy organismus sníží vylučování této minerální látky močí. Hyponatremie se však může rozvinout v případě velkých ztrát tekutin, například v důsledku silného zvracení, průjmu, silného pocení, extrémní fyzické námahy nebo užívání některých léků (např. diuretik). Vysoké ztráty sodíku jsou obvykle spojeny s vysokými ztrátami chloridů. Mezi příznaky hyponatremie patří svalové křeče nebo nízký krevní tlak. Závažný nedostatek sodíku je akutní stav, který vyžaduje intenzivní lékařskou péči.
Mezi příznaky nedostatku chloridu se řadí nízký krevní tlak (hypotenze) a zrychlený srdeční tep (tachykardie).
